Spolky? Spolky! Aneb Tišnov žije

Každý je rád, když se dozví mimo svou obec od někoho neznámého, že jeho město, městečko či vesnice má dobrou pověst, že se tam musí dobře žít. Na semináři v hlavním městě, který se týkal úplně jiné problematiky, mě oslovila účastnice, že slyšela od své kamarádky, jak v Tišnově kvete spolkový život a položila otázku, jak to tam na té Moravě děláme. Jí se to u nich v obci nedaří, lidé jsou lhostejní, do žádné aktivity se jim nechce, s obcí spíše bojují.

Samozřejmě mě to pohladilo po duši a začala jsem přemýšlet, proč to v Tišnově funguje, že to považujeme za samozřejmé. Zkusila jsem zapátrat v paměti do porevolučních dob a změn. Jako v každé správné obci působil Sokol a sportovní kluby. Pravda, nehrajeme I. ligu, ale volný čas v něm tráví mnoho dětí a mládeže, střední generace a  senioři si pravidelně udržují kondici. Dobrovolní hasiči přežili všechny společenské změny, už proto, že o jejich užitečnosti nikdo nepochybuje. Obnovil se Skaut, skončily pionýrské skupiny na školách a jeden z oddílu se změnil na brontosauří dětský oddíl, tedy BRĎO Tišnov. A už v roce 1994 byla ustavena Komise pro mládež, kde zasedli zástupci těch organizací, které pracovaly s dětmi a mládeží. Cílem bylo vytvořit kruh spolupráce, nikoliv konkurence. Zdánlivá maličkost, ale v tom je Tišnov výjimečný. Město také pozvalo spolky do svých poradních orgánů – Komisí a výborů.

Později přišlo komunitní plánování sociálních služeb a ukázalo se, že některé služby lépe zajistí neziskovka než město. Někdy to vyjde dokonce levněji. Tak vznikl model, který bych nazvala “zajištění veřejných služeb neziskovou organizací”. Město opravilo dům na Ráboňové, pronajalo za symbolický nájem Charitě pod podmínkou zajištění těch sociálních služeb, které vzešly z průzkumu mezi občany. Vznikla Občanská poradna a Nízkoprahový klub pro mládež.

Několik maminek založilo Mateřské centrum Studánka, v prvních letech působilo v prostoru Domu dětí a mládeže, nyní Inspiro. Aktivity začaly být každodenní a využívané více a více rodinami. Město Tišnov opravilo nevyužívanou kotelnu, později objekt bývalých jeslí a Studánka získala prostory pro činnost. Z původního setkávání maminek se stala organizace, která zahrnuje služby pro rodiny v celé šíři, od poradenství, přes vzdělávání, volnočasové aktivity, hlídání dětí a nově i dětské skupiny, které naopak pomůže městu vyřešit malou kapacitu školek. Model spolupráce města a neziskovky opět slavil úspěch.

Možná je to ta pověstná střecha nad hlavou, která chybí spolku a kde může město pomoci. Na druhé straně členové a aktivisté spolku dávají do své činnosti srdce a umí z příslovečného ničeho vytvořit dobrou věc.

A život šel dál… Lesní klub alias lesní školka vznikla v Tišnově jako první (a dosud fungující) v celé republice, Sebevědomé Tišnovsko začalo s farmářskými (Tišnovskými) trhy v době, kdy v jiných městech o nich neměli ani tušení. Dobře rozjetý projekt pak převzalo město. Stejně jako Tišnovskou rozhlednu. Vzpomínáte na Rozhled na Tišnov a jeho aktivity – třeba prodej cihel pro rozhlednu? Myslím, že jsme jediní v Česku, kde rozhlednu postavilo občanské sdružení (dnes spolek).

Skauti překonali počáteční obtíže s generační obměnou a postupně rostou, k čemuž jim pomohla také vlastnoručně  rekonstruovaná klubovna. Brďata se mají k světu již 30 let a nemohou uspokojit všechny zájemce o vstup do oddílu. Po letech obnovilo činnost Karasovo divadlo, vznikly nové spolky – Hojnost pro potravinovou suverenitu či Čas pro sebe se svými volnočasovými aktivitami. V kultuře Tigal, společnost Anny Pamrové, vznikla netradiční lukostřelecká Odyssea s 3D lukostřelnicí, jedinou na Moravě. Fungují tradiční neziskové organizace kynologové, filatelisti, zahrádkáři, včelaři, chovatelé, organizace pro občany s chronickými nemocemi, sociální služby Charity, sportovní kluby, Sokol. Výčet by mohl pokračovat, o jejich prospěšnosti snad netřeba pochybovat. To vše jsou spolky, tedy neziskové organizace, které v Tišnově najdeme.

Proč se jim daří? Jeden důvod je dlouholetá podpora města, ať už bylo zastupitelstvo složené jakkoliv. Podaná ruka a schopnost se vzájemně naslouchat.  Často zvolení zástupci vzešli přímo ze spolků. A druhý, dle mého názoru důležitější důvod, je aktivita občanů, kterým není lhostejné, kde žijí. Možná bychom naše tišnovské know-how tedy “spolupráce místo boje” mohli propagovat v celém Česku.

Zuzana Zula Brzobohatá, zastupitelka a hospodářka 1. BRĎO TIŠNOV

Foto: archiv Oblastní charity Tišnov