O kultuře v Tišnově s Monikou Chlupovou Fruhwirtovou

Mgr. Monika Chlupová Fruhwirtová

Pochází z Tišnova, kde absolvovala gymnázium a kde v současné době i žije. Vystudovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity obor biologie – rodinná výchova, dále pak obor speciální pedagogika. Byla zaměstnaná v Brně na střední škole jako učitelka, pracovala v sociálních službách v Sociální rehabilitaci a chráněném bydlení ve Skryjích. Nyní je pedagožkou v Inspiru – středisku volného času Tišnov, kde má v gesci přírodovědné a technické oddělení i koordinaci výukových programů. Mezi její záliby patří řezbářství a vitráže. Zastupitelkou se stala již jednou v roce 2014. Nově byla zvolena zastupitelkou a následně i radní města koncem roku 2016, když nahradila Ing. Tomáše Komprse. Má na starosti oblast kultury. Dlouhodobě se podílí na pořádání kulturních a společenských akcí ve městě.

Úvodem bych se rád zeptal, jak se dá skloubit práce neuvolněného radního se zaměstnáním a rodinou?

Práci pro město, zaměstnání i rodinu se třemi dětmi lze zvládnout pouze díky časové koordinaci různých aktivit, podpoře zaměstnavatele, ale hlavně díky velkému pochopení rodiny.

Jak jste spokojena se současným stavem kultury ve městě Tišnově?

Dívám se na seznamy kulturních akcí v našem městě. Jsou velmi bohaté, mohou si vybrat všechny věkové kategorie – deset divadelních představení, skoro čtyřicet koncertů, čtyři trhové slavnosti, pět festivalů, výstavy a mnoho dalšího, co nabízí a pořádají spolky či organizace. Širokou škálu nabídky je možné však dále kultivovat, doplňovat i vylepšovat. Naskýtá se například možnost v kultuře prostředí, ať již v prostředí životním, nebo společenském. Další oblastí, o kterou je třeba pečovat, je oblast komunikace i vztahů mezi lidmi, organizacemi, obcemi regionu apod.

Prezentace Tišnovské televize se letos změnila, můžeme očekávat i nějaké další změny?

Od května 2016 mají redaktoři a moderátoři možnost účastnit se lekcí techniky řeči. Došlo k nákupu nového odbavovacího systému vysílání. V září se rovněž změnil design videosmyčky, kterou vytvořili sami pracovníci Tišnovské televize. S příchodem nového roku byla také zahájena postupná výměna designu pořadů. Zároveň proběhla i úprava grafiky na webu, došlo k jeho zpřehlednění. S postupem času se na webu budou zpřístupňovat i další archivní pořady. Nová je periodicita pořadů a větší propojení s Tišnovskými novinami společnými tématy, která byla zveřejněna v lednovém čísle novin. Během roku 2017 snad čeká televizi ještě přestěhování z prostor na Riegrově ulici do budovy MěKS na ulici Brněnské. V současné chvíli ale Tišnovská televize řeší personální obsazení týmu.

Koncem února proběhne veřejná prezentace dalšího využití areálu letního kina. Prozradíte nám alespoň stručně možnost onoho dalšího využití?

Všichni víme, jak letní kino a jeho areál v současné době vypadají a že si bezesporu zaslouží znovuoživit a zrekonstruovat. Do jaké míry a v jaké podobě se však rekonstrukce, vybudování relaxační a přírodně-sportovní zóny uskuteční, to bude záležet na názorech nás všech, kdo máme k Tišnovu nějaký vztah. Od 25. ledna je možné na webu města zhlédnout obě varianty projektu. Veřejná prezentace projektů se uskuteční ve středu 22. února v sále MěKS. Od 22. února do 8. března proběhne anketa veřejnosti elektronicky na webu města a v tištěné verzi ji obdržíme v březnovém čísle TN. Výsledky ankety budou zapracovány do konečného projektu. Pokud vše poběží dle harmonogramu, mohl by být výsledný projekt předložen k projednání zastupitelstvu města v půli dubna. V jakém rozsahu bude podpořen, záleží tedy na Tišnovácích, ale i na finančních možnostech města a dotačních programech.

Objevují se informace o změnách v Galerii Jamborův dům, máte již pro veřejnost nějaké podrobnosti?

V první polovině roku 2017 dojde k rekonstrukci stávajících prostor galerie, aby odpovídaly technickým i výstavnickým požadavkům. Expozice Josefa Jambora včetně depozitáře bude navrácena z Muzea města Tišnova zpět do Galerie v Jamborově domě. Ve druhé polovině roku 2017 bude zahájena výstava ke 130. výročí narození Josefa Jambora s názvem Neznámý Jambor.

V minulosti se uvažovalo o klimatizování kina, jak dopadla jednání, popř. čekají budovu v nejbližší době některá další vylepšení?

V současnosti kino bude využívat novou vzduchotechniku. Další vylepšení budovy závisí na reálných představách a finančních možnostech MěKS.

Právě probíhají intenzivní přípravy na reprezentační ples města Tišnova. Na jaký program se letos mohou obyvatelé města těšit?

Návštěvníky plesu ve foyer přivítá Cimbálová muzika Cémtézékom Tomáše Zouhara. Z programu plesu je vidět, že si pořadatelé opět dali velkou práci s výběrem aktérů. Můžeme se těšit na akrobacii na šálách, swingový tanec, tombolu, tančírnu, moderátora z rádia Kiss Hády, ale hlavně Ondřeje Havelku a jeho Melody Makers.

Plánuje město Tišnov a Městské kulturní středisko Tišnov i nějaké další zajímavé akce pro tento rok?

Kulturních, společenských i vzpomínkových akcí bude opět velké množství. Během roku si připomeneme například Den vítězství, Dny památek na oběti holocaustu i oběti komunismu, vznik Československa, sametovou revoluci. Zahajovací koncert Concentus Moraviae v červnu bude velkou společenskou i kulturní záležitostí. Cyklisté se mohou těšit na Memoriál Ivo Medka. Pro malé i velké se budou konat opět rozličné slavnosti. 25. února Masopustní veselí, 1. dubna Květinová slavnost, 29. července Historická slavnost – Cesta hrdelního práva, Rybí slavnosti, Tišnov v pohybu, 23. září Václavské hody, 21. října Podzimní slavnost, 26. listopadu Adventní jarmark škol, Živý betlém. Dále různé výstavy a akce v Muzeu města Tišnova. Dlouhodobá výstava Neznámý Jambor v Galerii Jamborův dům. Série koncertů, divadel i happeningů, např. 26. dubna koncert Michala Horáčka. Dále snad Michal Prokop & Framus Five. V jednání jsou i další zvučná jména, nechte se překvapit…

Máte sama nějaké přání, popř. jakou změnu nebo vylepšení byste ráda v oblasti kultury realizovala?

Přeji nám všem, abychom společně nezapomínali na naši minulost, společně tvořili a bavili se v současnosti a mysleli na budoucnost našich dětí.

připravil Roman Skřepek

Foto: archiv MěÚ