Dlouhodobý seriál o čestných občanech města Tišnova – díl 8.

9: JAN MÁŠA – OSOBNOST TIŠNOVA, BRNA I VYSOČINY (2)

V roce 1898 se Jan Máša vrátil do Brna jako úředník českého odboru Zemědělské rady moravské. Již o rok později se stal členem českého národně obranného spolku Národní jednota pro jihozápadní Moravu a od roku 1906 pak byl až do své smrti jeho předsedou. Podle stanov bylo cílem spolku „… přispívati ku národnímu, duševnímu a hmotnému zvelebení krajin…“
Nesmírně zajímavou stopu zanechal Máša v oblasti cestovního ruchu. V roce 1910 založil první českou cestovní kancelář na Moravě a následující události pak před dvěma roky popsal ve Věstníku Muzea cenných papírů předseda jeho správní rady Rudolf Píša takto: „Necelých 8 km jižně od Dubrovniku leží obec Župa Dubrovačka, složená z několika malých vesniček. Mezi nimi je Kupari, Srebreno a Brašina. Kupari patřilo od pradávna do majetku hraběte Kabogy. Ten už v roce 1910 dostal s ohledem na zajímavý přístup k moři několik nabídek na prodej pozemků za účelem stavby hotelů, ale tehdy je odmítal. Mezi těmi, co o pozemky měli zájem, bylo i několik Čechů. Byli to Jaroslav Fencl a Jan Máša. Oba si byli vědomi potenciálu, který Jadran, a zejména okolí Dubrovnika, skýtal. Ta oblast byla turistickým ruchem téměř nezasažena. V roce 1897 bylo v celém Dubrovniku pouze 6 hotelů a pensionů, v roce 1910 jich bylo již pětkrát víc. Když se Máša a Fencl dozvěděli o finanční situaci rodu Kabogů, dali hraběti nabídku, ale nepochodili. Podařilo se jim ale odkoupit od Elisy Franciscy ze Schröderů sousední pozemky v Srebrenu. Ke svému obchodu přizvali ještě brněnského továrníka Vojtěcha Stříže a začali budovat české mořské lázně.“
O dalších nevšedních počinech Jana Máši se zmiňuje opět R. K. takto: „Po celou dobu války je v úzkém spojení s politickými kruhy. Je na indexu osob politicky proskribovaných. Kritisuje ostře úřední výnosy a opatření, takže dostává jako redaktor Moravského hospodáře a Zemědělské politiky pohrůžku po dvakráte zastavením listu. Má odvahu za vřavy válečné odmítnouti rekomendovaným dopisem ministru Ertlovi vysoký řád, jenž mu jako zemědělskému funkcionáři byl udělen. Zakročením svým zachraňuje před vojnou Petra Bezruče, s nímž chodil k odvodu.“ Po převratu Máša odmítl nabízená místa na ministerstvech v Praze s odůvodněním, že jeho práce je třeba na Moravě, kde z pozice ředitele lidové výživy zajišťoval zásobování obyvatelstva. V roce 1920 byl jako kandidát Kramářovy Československé národní demokracie zvolen do městského zastupitelstva v Brně a hned třikrát (1921, 1924 a 1926) pak všemi českými hlasy ustaven prvním náměstkem starosty. Do roku 1925 tak existovala na brněnské radnici naprosto unikátní konstelace, kdy v čele města stáli dva Tišnováci, starosta Bedřich Macků a jeho první náměstek Jan Máša.
Pro Brno vykonal Jan Máša celou řadu zásadních a důležitých počinů. Když bylo v květnu 1926 otevřeno brněnské letiště, tehdy ještě v Černovicích, prohlásil při zahájení dopravy přednosta leteckého odboru ministerstva obrany generál Stanislav Čeček, že jde především o dílo Mášovo. Již před válkou dále učinil Máša hned tři pokusy o vybudování stálého výstaviště, pokaždé však byly zablokovány německou politickou reprezentací. Když v roce 1923 rozpoutal diskuzi o realizaci jubilejní výstavy soudobé kultury v Československu, podařilo se mu pro tuto událost získat záštitu státu, Moravy i města a prosadit konečný projekt vybudování stálého výstaviště v Pisárkách na pozemku tzv. Bauerovy rampy. Slavná celostátní výstava se v roce 1928 konala už právě tam.
Máša byl i štědrým dárcem – v roce 1927 věnoval ze své bohaté knihovny Vysoké škole zemědělské v Brně knihy v ceně asi 40 000 Kč; v mnoha případech šlo o unikátní publikace, které jinak nebylo možno opatřit. Také naše městská kronika se v roce 1928 zmiňuje o tom, že „náměstek brněnského starosty Jan Máša daroval pro tišnovskou knihovnu 5 000 Kč“.
Jan Máša zemřel 27. února 1933 v sanatoriu dr. Kropáče v Brně. V rámci jubilejních oslav Tišnovska byla 6. července 1934 na jeho rodném domě odhalena pamětní deska, po opravě domovní fasády v 80. létech minulého století nám však už slavného rodáka nepřipomíná. Zdá se, že v Brně je Mášův odkaz trvalejší: 6. prosince 1935 po něm byla pojmenována jedna z ulic v katastru Veveří a s výjimkou tří let v době protektorátu nese Mášovo jméno dodnes…

Zdroje:
Tišnov – příroda-dějiny-památky-lidé, vyd. Město Tišnov, 2013
Jan Máša: 1867–1927, vyd. Obchodnická tiskárna v Blansku, 1927
Kronika města Tišnova
www.encyklopediebrna.cz
www.amaterskedivadlo.cz
www.jihlavske-listy.cz
www.telc.eu
https://cs.wikipedia.org
Věstník 7/2014, vyd. Muzeum cenných papírů, nadační fond

Václav Seyfert, redaktor TN
Foto: Pohřební průvod zemřelého Jana Máši – Brno, 27. 2. 1933. Zdroj: Archiv města Brna, převzato z www.encyklopedie.brna.cz