Dnes je tomu již více než padesát pět let, co…
LISTOPADOVÉ KALENDÁRIUM TIŠNOVSKA
1. LISTOPADU
PŘED 120 LETY
Počínaje dnem 1. 11. 1896 začal v Tišnově úřadovat okresní hejtman. Soudní okres Tišnov byl vyčleněn z politického okresu brněnského a vznikl nový administrativní útvar – politický okres tišnovský. Již předtím byl Tišnov krátce politickým okresem v období 1855–68. Pro sídlo okresního hejtmana měly být po obnovení tišnovského okresu původně zakoupeny soukromé domy č. 26 a 27 na dnešním náměstí 28. října, nakonec ale byla v letech 1895–96 postavena zcela nová budova na místě bývalého domu č. 25; v době vzniku šlo o nejreprezentativnější objekt v celém městě. Prvním okresním hejtmanem se stal Alois Jelínek, před tím působící v téže funkci v Litovli a Dačicích, který zastával zdejší hejtmanský post až do roku 1913. S výjimkou válečného období 1942–45 existoval tišnovský okres až do správní reformy v roce 1960, kdy bylo jeho původní území rozděleno mezi nové okresy Žďár n. Sázavou, Brno-venkov a Blansko.
4. LISTOPADU
PŘED 50 LETY
V pátek 4. 11. 1966 projel Tišnovem slavnostní vlak, první s elektrickou lokomotivou. Trať mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem byla v polovině 60. let po poměrně nákladných úpravách tunelů a silničních nadjezdů kompletně elektrifikována a koncem roku 1967 pak někdejší parní lokomotivy přestaly po této trati jezdit úplně. Chvíli se ještě udržely na staré trati do Žďáru n. Sázavou, ale brzy byly i zde nahrazeny vozy motorovými – na osobních linkách již v roce 1968 a poté v roce 1971 i u vlaků nákladních.
7. LISTOPADU
PŘED 20 LETY
Ve čtvrtek 7. 11. 1996 bylo v Tišnově zahájeno pravidelné vysílání kabelové televize. Provozovatelem se stala firma existující tehdy již pět let pod názvem SELF servis. Úvodní nabídka sestávala z šesti základních programů (ČT1, ČT2, Nova, TV Premiéra, VTV a Infokanál), tzv. rozšířená nabídka byla bohatší o vysílání osmi satelitních stanic (RTL, RTL2, PRO7, SAT1, Viva I, Viva II, Eurosport a DSF). Dnes se příslušná společnost nazývá itself s. r. o. a její digitální televize Selfnet nabízí 168 televizních stanic, z toho 53 v HD rozlišení; k tomu je k mání řada stanic rozhlasových a firma samozřejmě poskytuje i internetové a telefonní služby.
8. LISTOPADU
PŘED 85 LETY
V neděli 8. 11. 1931 se v Tišnově narodil Karel Souček, poslední předseda Městského národního výboru v Tišnově před znovuobnovením postu starosty. Do funkce byl zvolen celkem třikrát a vykonával ji nepřetržitě plných 14 let, konkrétně od prosince 1976 až do prosince 1990. Vedle toho byl uznávanou osobností svazarmovského sportu; v tzv. honu na lišku, kterému se dnes říká rádiový orientační běh, získal dokonce v roce 1964 titul mistra sportu a působil i jako státní trenér této sportovní disciplíny. V létě 1994 zhodnotil tišnovský historik dr. Karel Fic jeho působení na zdejší radnici těmito slovy: „Do tišnovských dějin se zapsal jako člověk poctivý a nezištný. S lidmi jednal přátelsky, snažil se pochopit jejich starosti a měl pro ně nejen porozumění, ale dovedl jim i pomoci v obtížných případech.“ Karel Souček zemřel 22. 11. 2008.
9. LISTOPADU
PŘED 20 LETY
V sobotu 9. 11. 1996 byl po rekonstrukci slavnostně znovuotevřen Jamborův dům a vernisáží byla současně zahájena stálá výstava obrazů z jeho odkazu městu Tišnovu. Za účasti asi 250 osob nejprve promluvil k otevření domu starosta města Petr Fruhwirt, vlastní vernisáž pak zahájil Miroslav Pavlík a o díle Josefa Jambora pohovořil Jan Lacina. V kulturním programu zazněla recitace v podání brněnského herce Ladislava Lakomého, o hudební část se postarali učitelé a absolventi zdejší ZUŠ. Přítomni byli i Jamborův syn Josef a dcera Alena, stejně jako čestný občan Tišnova, akademický malíř Emanuel Ranný st. Dnešní podobu dostal Jamborův dům v roce 2005, kdy byla v nově přistavené části otevřena knihovna, přemístěná po 42 letech z předchozích prostor v budově kina.
11. LISTOPADU
PŘED 10 LETY
V sobotu 11. 11. 2006 byla přesně v 11 hodin a 11 minut zapsána tišnovská ulice Koželužská do knihy rekordů jako nejužší ulička v České republice. Z rukou přítomných zástupců pelhřimovské agentury Dobrý den byl starostou města Ing. Františkem Svobodou převzat certifikát, podle něhož ulička měří v nejužším místě pouhých 77,5 centimetru. Celá aktivita vzešla z nápadu Zdeňka Jílka, program akce tvořený mimo jiné vystoupením skupiny historického šermu moderoval pražský knihkupec a spisovatel Vratislav Ebr, hlavním motivem všech propagačních předmětů se stal obraz Koželužské uličky vytvořený malířem Ivanem Svatošem. Dnes už tento primát tišnovské uličce nepatří, předstihla ji Katova ulička v Kadani, která má v nejužším místě ještě o 11,4 cm méně.
18. LISTOPADU
PŘED 25 LETY
V pondělí 18. 11. 1991 byly v domě č. 57 na náměstí 28. října poprvé otevřeny Potraviny U Chronců. Byl to v té době v Tišnově první nový obchod s potravinami po více než deseti letech a jeho majitelé Eva a Petr Chroncovi současně patřili mezi nejmladší podnikatele ve městě. Vybudování objektu trvalo pouhých pět měsíců a provedla jej stavební firma pana Rouče z Deblína. Obvyklý sortiment, tedy vedle potravin také spotřební zboží, nabízí Chroncovi ve svém obchodě dodnes.
19. LISTOPADU
PŘED 120 LETY
Ve čtvrtek 19. 11. 1896 se v Tišnově narodil Antonín Křenek, veterán obou světových válek minulého století. Vyučený holič narukoval v roce 1914 na východní frontu a přeběhl z řad rakouské armády na ruskou stranu. Ve válečné vřavě byl dvakrát raněn, později se v Rusku oženil a žil v Irkutsku na Sibiři. Ve druhé světové válce se jako příslušník armády generála Svobody zúčastnil bojů u Sokolova, v Dukelském průsmyku a při osvobozování Moravy a Slovenska. Náročné válečné akce však nevydrželo jeho zdraví, po krátkém pobytu v rodném Tišnově zemřel 22. 1. 1946 v Zemské nemocnici v Brně.
24. LISTOPADU
PŘED 30 LETY
V pondělí 24. 11. 1986 zemřel akademický malíř František Štěpán. Narodil se 27. 11. 1912 v Prostějově, po smrti otce se rodina přestěhovala k babičce na výměnek do Deblína. Absolvoval brněnskou Školu uměleckých řemesel a poté dále studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Za okupace byl vězněn na Kounicových kolejích v Brně a poté byl totálně nasazen. V roce 1948 se stal členem Svazu výtvarných umělců, od roku 1954 se zabýval propagační grafikou. Krátce působil jako ředitel Okresního vlastivědného muzea v Tišnově. V roce 1979 měl první samostatnou autorskou výstavu v zasedací síni tišnovské radnice, velká výstava ke 100. výročí malířova narození proběhla v roce 2012 v Podhoráckém muzeu v Předklášteří. Před třemi roky vyšla o jeho životě a díle publikace „František Štěpán – grafika-kresba-malba“ autora Miroslava Pavlíka.
25. LISTOPADU
PŘED 60 LETY
V neděli 25. 11. 1956 proběhlo svěcení dvou nových zvonů tišnovského farního kostela, které s povolením brněnského biskupství vykonal zdejší farář Josef Válka. Ten se také o jejich pořízení nejvíce zasloužil, zorganizoval i potřebnou sbírku mědi a cínu. Větší zvon nazvaný sv. Václav s reliéfem světce a nápisem Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím váží 670 kg, menší zvon sv. Cyril a Metoděj obsahuje nápis Svatí Cyrille a Metoději, orodujte za nás! a je o necelých sto kilogramů lehčí. Kolem poledne byly oba zvony vytaženy na věž a o půl třetí odpoledne poprvé zazněl jejich souzvuk se třetím zvonem sv. Antonínem, který byl na kostele umístěn již od roku 1672.
Václav Seyfert, redaktor TN
Foto ilustrační
Další článek: Nejen Karel IV., také František Josef
Předchozí článek: Vzpomínka na Karla Součka