Červen 2016

KALENDÁRIUM TIŠNOVSKA ČERVEN

1. ČERVNA

PŘED 60 LETY
V pátek 1. června 1956 zemřel předseda poválečného revolučního národního výboru v Tišnově Jindřich Sedlák. Narodil se 11. července 1885 v Hradčanech, vyučil se zámečníkem a poté absolvoval průmyslovku. Až do vypuknutí 2. světové války působil v Tišnově jako ředitel okresní nemocenské pojišťovny. Za okupace byl nacisty vězněn. Patřil k zakládajícím členům KSČ na Tišnovsku a za první republiky byl za tuto stranu často volen do městského zastupitelstva. Radním byl už v roce 1919 ještě jako sociální demokrat, v období 1924–1933 byl několikrát náměstkem starosty Řezáče. 8. května 1945 v 15 hodin, kdy Tišnov ještě neopustila německá vojska, byl vytvořen čtrnáctičlenný revoluční národní výbor a Sedlák byl zvolen jeho předsedou. Tento výbor se pak na několik dnů stal správním orgánem města i okresu. Když byl o týden později ustaven nový samostatný okresní národní výbor, zůstal Sedlák v jeho čele. Funkci vykonával do roku 1947, kdy odstoupil na nátlak skupiny mladých komunistů, kteří mu vytýkali přátelské vztahy s představiteli jiných politických stran. Do boje proti německým okupantům se aktivně zapojili i dva Sedlákovi synové – starší Vladimír, jmenovaný v roce 1996 čestným občanem Tišnova, byl za odbojovou činnost internován v koncentračním táboře ve Flossenbürgu, mladší Jaromír byl po útěku z protektorátu v dubnu 1940 v Marseille odveden do spojenecké armády a uvažovalo se s ním dokonce jako s členem týmu Silver B při akci parašutistů směřující až k atentátu na Heydricha.
6. ČERVNA

PŘED 20 LETY
Ve čtvrtek 6. června 1996 zemřel dlouholetý tišnovský muzikant, hudební skladatel a rozhlasový redaktor Josef Růžička. Narodil se 11. září 1938 v Býkovicích na Blanensku, o rok později se rodina přestěhovala do Tišnova. Nejdéle tu bydlel ve vile Pod Květnicí, pak ještě asi na čtyřech dalších místech, naposledy před stěhováním do Brna na sídlišti U Humpolky. Jako kluk byl zapáleným skautem, kde měl za úkol hrát na trubku fanfáry (tento žánr mu byl ostatně přisouzen i později v rámci recesistické strécovské univerzity, kde byl jmenován „docentem pro výzkum fanfár s výjimkou fanfáry Hoří“). Absolvoval konzervatoř na klavír, vyučoval hudbu a už od svých 17 let působil v tišnovském Orchestru Karasova divadla, kde zvládal hned několik hudebních nástrojů. Začal také skládat písničky, které zařadil do svého repertoáru mimo jiné i Orchestr Gustava Broma. V roce 1974 se stal hudebním redaktorem Československého rozhlasu Brno, a ač byl především fanouškem swingové hudby, o čtyři roky později „zdědil“ po Miloši Machkovi dechovku Starobrněnská dvanáctka, kterou nejen vedl, ale psal pro ni i nové polky či valčíky. Další podrobnosti o Josefu Růžičkovi i jeho dcerách jsou v tomto čísle ještě v článku Tišnovské tóny na vinylu.
16. ČERVNA

PŘED 35 LETY
V úterý 16. června 1981 byla v Tišnově založena místní organizace Českého svazu ochránců přírody. Vedl ji nejprve Oldřich Zhoř z Kukýrny, dlouholetým předsedou se později stal PhDr. Josef Zacpal. Aktivně v řadách ochranářů působili především Pavel a Zuzana Brzobohatí, dále pak Petr Fleischer, Eva Zhořová a další. Činnost organizace se zaměřovala především na státní přírodní rezervaci Květnice, kde členové prováděli opakovaně likvidaci náletových a nepůvodních dřevin zejména v oblasti stepi (akáty apod.), kromě toho na Květnici například likvidovali černou skládku. 20. ledna 1993 se organizace sama rozhodla ukončit své působení, část jejích členů pak pokračovala v podobném duchu v rámci Hnutí Brontosaurus.
17. ČERVNA

PŘED 20 LETY
V pondělí 17. června 1996 se poprvé v Tišnově konal koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae. Jednalo se o úvodní ročník tohoto festivalu a v sále tišnovské sokolovny se na koncertě představili Čeští komorní sólisté vedení Ivanem Matyášem s hostujícím kanadským houslistou Kaiem Gleusteenem. Na programu byla díla Josepha Haydna, Johanna Sebastiana Bacha, Františka Xavera Richtera a Josefa Suka.
18. ČERVNA

PŘED 70 LETY
V úterý 18. června 1946 se v Drahoníně narodil Karel Fic, přední badatel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR v oboru dialektologie a slavistiky, bohemista, historik a vysokoškolský učitel, čestný občan města Tišnova. Blíže o něm pojednává v tomto čísle článek jeho dlouholetého spolupracovníka PhDr. Josefa Zacpala.
19. ČERVNA

PŘED 30 LETY
Ve čtvrtek 19. června 1986 řádila v Tišnově a jeho blízkém okolí, především pak v Lomničce a Šerkovicích, velká voda, která si vzala i jeden lidský život. Po prudkém dešti a krupobití se potok Besének změnil v dravou řeku, která zaplavila sklepy obytných domů, zničila vozovku, zahrádky a hospodářské budovy. Během jediného odpoledne spadlo v oblasti Tišnova 73 mm srážek, tedy za pouhé tři hodiny zhruba osmina celoročního množství. Besének, který má běžně šířku dna 6 až 8 metrů, hloubku do 10 cm a protéká jím asi 140 litrů vody za sekundu, tekl v době kulminace 2,5 až 3 metry nade dnem koryta, rozlil se do šířky až 100 metrů a plných 70 % celkově protékající vody se hnalo mimo koryto. Průtočnost se zvýšila oproti normálu 200 až 400krát. Při záchranných pracích zahynul 24letý dobrovolný hasič a jeskyňář z Tišnova Zdeněk Dobišar, který má od roku 2009 v Lomnici pamětní desku.
20. ČERVNA

PŘED 130 LETY
V neděli 20. června 1886 se narodil Alois Václav Kožíšek, autor 44stránkové turistické a vlastivědné knihy Tišnov a Předklášteří, která vyšla v roce 1924 jako propagační publikace číslo 17 Zemského cizineckého svazu v Brně. Redaktor a novinář Kožíšek byl dále autorem např. knih Zemské hlavní město Brno, Veřejné osvětlení v Brně nebo Město a zámek Žďár. Zemřel v Brně v lednu 1954.
21. ČERVNA

PŘED 155 LETY
V pátek 21. června 1861 se majitelem klášterních budov v Předklášteří a celého panství stal ženský cisterciácký klášter v Marienthalu v Horní Lužici. Odkoupil jej od dědiců svobodného pána von Vittinghoff-Schella za 480 tisíc zlatých s úmyslem znovu zde zřídit ženskou řeholi, nuceně ukončenou poté, co byl v březnu 1782 klášter Porta coeli dekretem Josefa II. zrušen. Trvalo však ještě dalších 40 let, než se záměr podařilo dotáhnout do zdárného konce a do kláštera se mohly vrátit řeholní sestry. Zatímco rakouská vláda poměrně brzy s obnovením kláštera souhlasila, vyjednávání uvázlo na stanovisku kostelního výboru, který nesouhlasil s tím, aby se kostel, v té době užívaný jako farní, vrátil klášteru. Když pak zemřel marienthalský probošt Konrad Preis, který v dané věci vyvíjel největší úsilí, byla veškerá jednání na dlouhou dobu přerušena a jeho následovníci se k nim vrátili až koncem 19. století. Řešením se nakonec stalo vybudování nového kostela pro potřeby kláštera.
22. ČERVNA

PŘED 165 LETY
V neděli 22. června 1851 byl v Předklášteří založen Okresní hospodářský spolek. Jeho členy byly osoby různého vzdělání a s rozmanitým hospodářským zázemím svých rodin. Hlavním iniciátorem vzniku spolku byl František Diebl (1770–1859), rodák z Častolovic u Rychnova nad Kněžnou, žijící od roku 1850 na penzi v Předklášteří. Svou odbornou hospodářskou a zemědělskou činnost shrnul v řadě publikací, např. v roce 1853 vydal tehdejší předseda Okresního hospodářského spolku hrabě Alois Serényi jeho spisek o pěstování ovocných stromků.

Václav Seyfert, redaktor TN
Foto ilustrační