VLTAVA: OD PRASÁTKA PŘES MARXE K ČARODĚJOVI

Václav Seyfert, redaktor TN
Zdroj fotografie: archiv kapely
V sobotu 7. května se v sále Městského kulturního střediska představí v rámci turné k novému albu Čaroděj pražská skupina Vltava. Kapela současně slaví 30 let od svého vzniku – existovala nejprve bez přestávky do roku 2003, pak přišly na řadu sedmileté prázdniny a počínaje rokem 2010 opět pilně koncertuje i natáčí. Frontmanem Vltavy je její zakladatel – autor, kytarista, zpěvák a herec Robert Nebřenský, který nám před tišnovským vystoupením ochotně odpověděl na několik otázek.

Hudební publicista Vojtěch Lindaur kdysi prohlásil Vltavu za rockový kabaret, vy jste v těch časech používali označení „heavy wood sound“, kterému nejspíš nikdo nerozuměl. Dá se dnes pojmenovat nebo vysvětlit, jakou hudbu jste vlastně chtěl s novou vlastní kapelou hrát, když jste po odchodu z Krásných nových strojů v roce 1986 Vltavu zakládal ?

Neměl jsem nejmenší tušení, jakou hudbu budu s vlastní kapelou hrát, jen jsem se cítil něčeho plný. Když jsem byl po odchodu z Krásných nový strojů tázán, co že to bude, zaimprovizoval jsem a odpověděl, že to bude něco jak Led Zeppelin, ale melodičtější. S přispěním nebes se mi podařilo dát dohromady hudebníky, kteří byli výraznými osobnostmi, což mělo ten následek, že kapela byla od začátku také velmi výrazná a mnozí lidé z nás byli zmatení. Označení stylu jako „heavy wood sound“ byl trochu vtip, ale vystihoval to, z čeho jsme vycházeli. Naše hudební inspirace byly spíš dřevní než současné – ostatně je tomu tak dodnes. Z původní sestavy (Petr Venkrbec-saxofon, Antonín Korb-bicí, Jan Maxa-basová kytara, František Svačina-klávesy, Robert Nebřenský-kytara, zpěv) přetrval František Svačina, čehož si velmi vážím.

Debutové CD Vltavy Mládí i tak velkou lásku bere s humorem začíná věrnou kopií legendární znělky ze seriálu Třicet případů majora Zemana. Ironie v tomto počinu je sice zřejmá, ale jinak je hudba Zdeňka Lišky svým způsobem docela geniální a na hraní asi dost těžká, co říkáte ?

Hudba Zdeňka Lišky je naprosto geniální a světová a ještě má humor. Přestože v době, kdy jsme znělku ze seriálu 30 případů majora Zemana zařadili do programu, převažoval provokativní rozměr, Zdeňku Liškovi jsme se obdivovali. Nemám moc rád, když se o někom od nás říká, že je český, třeba Elvis apod., ale dnes, kdy lidé chodí na skvělého Ennio Morriconeho, neškodilo by nezapomenout také Liškovu velikost. My ji vzpomeneme znovuoprášením staré „zemanovské“ znělky, kterou chceme u příležitosti 30 let kapely znovu hrát. 30 let – 30 případů.

Mimochodem – nedávno v Tišnově koncertoval vokální sextet Skety, který tuto skladbu zpracoval stylem „a capella“. Znáte jejich verzi ?

Skety známe – jsou to naši dobří kolegové. Oni byli pro nás povzbuzením, poté co dokázali vybrat peníze na desku na portálu Hithit, abychom to také zkusili. Jejich verze 30ti případů je kouzelná, jako všechno, co dělají.

Vaše album Marx Engels Beatles z roku 1998 je dodnes považováno za jednu z vůbec nejlepších českých desek devadesátých let. V mých očích (nebo spíš uších) jste najednou začali hrát opravdu řízný bigbít, aniž by se tím ovšem – jak říkával František Ringo Čech – „setřel pel textové originality“. Vnímáte to podobně nebo se pletu ?

Věřím, že se nepletete. S pelem originality nebyl u nás nikdy problém, zato porozumění naší tvorbě jsme si užívali první roky spíše vzácně. Deska Marx Engels Beatles – dodnes moje oblíbená – byla dobře přijata a pochopena, aniž bychom z čehokoli slevili. To bylo dobré.

V roce 2003 Vltava po téměř 17 letech působení na české hudební scéně ukončila svoji existenci, aby v roce 2010 opěl vstala z mrtvých. Co vedlo v obou případech k těmto radikálním krokům ?

K ukončení činnosti mě vedla spousta důvodů a některým z nich už dnes ani nerozumím. Byl jsem unavený, zklamaný a připadal jsem si v pasti protichůdných požadavků na svoji osobu a na kapelu. Pocítil jsme potřebu žít jinak a vystoupit z jakoby nevýstupního vlaku. To se mi podařilo – živil jsem se sedm let pouze jako herec a díky tomuto období jsem se mohl vrátit lépe vyzbrojený. Stačilo sedm let, abych zjistil, že život s kapelou bude pro mě vždycky lepší, než život bez kapely, ať je to úděl sebetěžší.

V Tišnově jste hráli v roce 2012 na festiválku U Palce. Vybavujete si tuto akci a charismatické prostředí na nádvoří barokního domu na Pernštýně pod majestátným kopcem Květnice ?

Doufám, že Vás to nebude moc mrzet, ale podle takto daného popisu nevím. Pamatuji si spíš konkrétní momenty – jo, to bylo tam, kde se stalo tohle, kdo hrál před námi nebo po nás, apod. Každopádně pokud k Vám přijedeme znovu, vybaví se mi jasně, že tady už jsme hráli, kam se chodí čůrat, kde je víno a další věci potřebné pro život.

Nové album Čaroděj budete oficiálně křtít v pražské Akropoli 26. května, tedy až po tišnovském koncertě. Budou vaše novinka, stejně jakož i avizovaná kniha a zpěvník, fyzicky k mání už na předcházejících štacích vašeho (čarodějného) turné ?

Budou, jen nemohu slíbit, kam už přivezeme desku, kam desku i knížku a kde budeme mít všechno. Všechny časové rezervy jsou díky nejrůznějším komplikacím vyčerpány. Pokud bychom někde něco neměli a objevil by se zájemce, například o zpěvník, který vyjde nejpozději, můžeme se domluvit na pozdějším zaslání poštou.

Na závěr mi to nedá nezmínit se o vašich filmových postavách. Nedávno jste byl k vidění v seriálu Případy 1. oddělení v roli lumpa Jerabinského, ve filmu Lidice jste hrál bachaře, „váš“ desátník Kohák v Tobruku byl taky evidentní křivák. Ty úlohy vůbec neodpovídají tomu, že ve svých textech jste pro změnu samé prasátko, pejsek, písnička, panáček či Karlíček. Kdy už vám nějaký režisér svěří konečně něco něžného ?

Hrál jsem i takové postavy. Například König, řečený Louis v seriálu Vinaři byl velmi něžný, chvílemi i heboučký.

Vltava hraje v současné době v tomto složení: Robert Nebřenský – kytara; František Svačina – klávesy, akordeon; Tomáš Uhlík – baskytara; Ondřej Pomajsl – bicí; Ondřej Klímek – saxofon, flétna. Všichni také výborně zpívají.

Diskografie kapely:

1 – vinylové SP z edice Rock debut (č.9) – 1990

2 – Mládí i tak velkou lásku bere s humorem – 1994

3 – Šťastnej jako trám – 1996

4 – Marx Engels Beatles – 1998

5 – Když bozi zestárnou – 2000

6 – Best Of! – 2001

7 – Komedianti se vracejí domů – 2011

8 – Čaroděj – 2016