Kalendárium červencových událostí

3.–31. 7. 1927
PODHORÁCKÁ VÝSTAVA V TIŠNOVĚ
V červenci 1927 se v Tišnově uskutečnila Podhorácká výstava – akce, která svým rozsahem nejen neměla obdoby v časech první republiky, ale nebyla fakticky překonána dodnes. Myšlenka navázat na Okresní národopisnou výstavu z roku 1893 vznikla již před první světovou válkou, ale kapacitní podmínky a pozdější válečné okolnosti konání znemožnily. O pořádání výstavy konečně rozhodlo 21. 11. 1926 zasedání, jehož se vedle představitelů města zúčastnili i zástupci venkova, živnostníků a průmyslu.

Byl zvolen širší výbor, který nakonec čítal 66 osob, užší výbor byl složen z 33 členů a hlavní břímě příprav a odpovědnosti na sebe vzalo šestičlenné předsednictvo vedené starostou Tišnova Aloisem Řezáčem. Dalšími členy byli místní hoteliér Felix Bárta, statkář Ladislav Antl ze Železného, rolník Josef Oulehla z Lomnice, pozici jednatele a sekretáře zaujali zkušení tišnovští pracovníci Josef Jeřábek a Bohuš Sedlák. Záštitu převzal Moravský zemský výbor, v čestném předsednictvu bylo uvedeno celkem 126 jmen – ministerští a vládní úředníci, senátoři, poslanci, vysokoškolští profesoři či starostové okolních měst včetně Brna.

Prostor výstaviště tvořilo pět veřejných budov – centrem byl komplex sokolovny včetně venkovního prostoru, který obsadily především exponáty z hospodářských a technických oborů. Dalšími výstavními místy byly budova hospodářské školy, vyčleněná především pro zemědělství, a novostavba gymnázia, která patřila živnostenským oborům. Ty našly své místo navíc i v přízemí dívčí měšťanské školy, jejíž vyšší patra zaujaly umělecké expozice (malířská, sochařská, fotografická, literární, hudební). Tato část výstavy byla obzvláště ceněná, řadu svých děl tu představily takové osobnosti, jakými byli například Jan Štursa, Oldřich Blažíček, Emil Filla nebo Otakar Kubín. Pátým výstavním prostorem byla chlapecká měšťanka, která byla věnována školství a jinde nezařazeným oborům.

Hlavní výstavu doplňovala řada doprovodných akcí – divadelní představení, kabarety, ale také sjezdy profesních skupin, krátkodobá výstava zvířectva, čtyři speciálně zaměřené dny (cyrilometodějský, zemědělský, sportu a turistiky, sokolský) nebo sjezd Tišnováků. Výstava byla zahájena v neděli 3. 7. 1927 v 10 hodin dopoledne koncertem městské hudby na náměstí, tryznou na počest památky sochaře Jana Štursy a vystoupením Pěveckého sdružení moravských učitelů pod taktovkou Ferdinanda Vacha. Ukončení akce o čtyři týdny později bylo naopak spojeno s lidovou veselicí a závěrečným ohňostrojem.

17. 7. 1957
ZALOŽENÍ KRONIKY MĚSTA TIŠNOVA
Městská kronika sice zahrnuje i události z pradávných tišnovských časů, nicméně založena byla teprve 17. července 1957. V ten den městská rada pověřila pana Josefa Dvořáčka z Moravských Knínic, aby se ujal práce kronikáře, vybavila ho dvěma knihami formátu 38 × 30 cm se zelenými koženkovými deskami a uložila mu, aby sepsal z různých pramenů všechny důležité události od první zmínky o Tišnově až do konce roku 1956. Tato nejstarší data jsou tedy v kronice zaznamenána zpětně – pan Dvořáček jimi zaplnil 349 stránek prvního svazku a odevzdal svoji práci 9. dubna 1959.

Dalším vedením záznamů byl pověřen Karel Pospíšil, který zapisoval události z let 1957–1959, později se kronikářské funkce ujala osobnost nejznámější, bývalý okresní archivář Jan Hájek. Po něm se pak v této úloze vystřídala celá řada dalších kronikářů, jmenujme například Viktora Továrka, Dr. Ladislava Štejgerleho, Dr. Karla Fice nebo ředitele základní školy Františka Hédla. Velmi cenným doplňkem psaných textů jsou dokumentární kresby, které speciálně pro kroniku tvořil malíř a grafik Karel Formánek. První svazek kroniky končí rokem 1964, ve druhém jsou události zapsány až do roku 1984. Knihy jsou v současné době uloženy ve Státním okresním archivu Brno-venkov v Rajhradě, zatímco na městském úřadě v Tišnově jsou k mání až nejnovější zápisy, rovněž prozatím zaznamenané ve dvou knihách. V posledním období jsou zápisy doplňovány řadou příloh – tiskoviny typu plakátů, výstřižků, fotodokumentů a jiných artefaktů byly nejprve přikládány ve fyzické podobě, později se zejména fotografie a filmy (z produkce vzniklé Tišnovské televize) ukládají na formát DVD.

Ne všechna období jsou zapsána stejně podrobně. Existují opakované série několika let, po něž vedení města nevěnovalo této činnosti dostatečnou pozornost a zápisy se opět dohotovovaly ex post (konec 80. let minulého století, některá léta po roce 2000). Na podobě těchto záznamů je to znát, jsou podstatně stručnější než ty, které vznikaly aktuálně. Dnes je forma zápisu za každý kalendářní rok dána zákonným předpisem a shrnuje řadu kapitol, jako jsou obecní záležitosti, hospodaření obce, školství a vzdělávání, mládežnické organizace, kultura, sport, obchod a podnikání, doprava a spoje, zdravotní péče, obyvatelstvo nebo počasí. Obsah zápisů je veřejně přístupný na webových stránkách města Tišnova.

Václav Seyfert