Čebínské kopce či pomístně Velká a Malá Čebínka představují zajímavý…
Když se zeď stává hradbou
Nápis „God is trans“ na místním římskokatolickém kostele vyvolal nebývalý ohlas. Pokud autor nápis provedl proto, aby vyvolal diskusi, naplnil se jeho plán pouze z poloviny. Z poloviny proto, že předmětem diskuse se nestal obsah sdělení, ale pouze zvolená forma. Paní Sylvestrová s panem Konečným nápis označili jako umění, místostarosta Souček v reakci na jejich článek jako provokativní prostředek snažící se vyvolat společenskou debatu. Zastupitelka Pozděnová v Tišnovských novinách psala o poškození cizího majetku a pan starosta nápis označil jako ošklivý. K obsahu nápisu a otázce, proč se takový nápis objevil na římskokatolickém kostele a proč ne třeba na modlitebně místních adventistů, jsem žádnou diskusi nezaznamenal.
Osobně se domnívám, že formu a obsah od sebe nelze oddělit. Skutečnost, že autor umístil nápis na kostel, představuje nedílnou součást jeho sdělení. Jinak bychom se na daný nápis dívali, pokud by se objevil na radnici nebo bance. V takovém případě by nám nedával příliš smysl a vnímali bychom jej jako bezobsažné vandalství. Uvedené zmiňuje i místostarosta Souček, když ve své vizi nápis „Demokracie neexistuje“ umísťuje na radnici a „Smrt kapitalismu“ na banku. Naopak by nápisy postrádaly smysl.
Umístění nápisu na kostelní zeď dodává sdělení radikálnost. Nápis je jednak viditelný, jednak se jeho autor odhodlal k možnému porušení trestních předpisů. Fakt, že při vyhotovení nápisu mohlo dojít ke spáchání trestního činu, by ale neměl představovat důvod, proč se nad obsahem sdělení vůbec nezamýšlet. V minulosti lidé porušovali trestní předpisy, protože své jednání považovali za správné. Příkladem mohou být odpírači vojenské služby.
Radikálnost patrně nebyla samoúčelná. Někdo by mohl namítnout, že stejný rozruch s menšími dopady by vyvolal podobný nápis na chodníku před kostelem. Nejsem si jistý. V březnu letošního roku členové skupiny Na to přijdem! namalovali na chodníku u památníku obětem světových válek bílé kříže jako připomínku osob, které zemřely v souvislosti s COVIDEM-19. Bílé kříže jsou u památníku dodnes a žádnou debatu jsem k tomuto tématu v Tišnově nezaznamenal. Fotky z akce na facebookovém profilu sdružení shlédlo 73 lidí.
Debatu o nápisu odstartovalo tvrzení, že vandalismus může být umění. Netroufám si tvrdit, zda jde nebo nejde o umění. Nemyslím si ale, že by nápis bylo možné označit za vandalimus jako samoúčelné zničení či poškození věci. Pevně věřím tomu, že autor nápis na kostel nasprejoval proto, že takové jednání pro něj mělo nějaký smysl; podobně jako Na to přijdem! namalovalo bílé kříže na chodník. Škoda jen, že jádro debaty se týkalo kostelní zdi, namísto samotného sdělení. I to ale může být zpráva pro pisatele.
David Vávra
Další článek: Ještě k nápisu na zdi kostela
Předchozí článek: Lažánecky prales Slunná