Listopad 2015

Zaostřeno na islám

Snad by se mnohým mohlo zdát, že v současné situaci kolem uprchlické krize v Evropě je skoro nemožné se tématu islámu vyhnout, a není tedy třeba na něj zaostřovat. Když však zabrousíme s přáteli na to, co vlastně náboženství a životní styl muslimů, kteří tvoří většinu uprchlíků, zahrnují, zjistíme často, že víme žalostně málo. Většina se žel spokojí s informacemi a obrazy, které nám nabízejí média, a to, jak jistě uznáte, nelze ani při nejlepší vůli považovat za reprezentativní. Rozhodli jsme se tedy společně s komunitní školou ZaHRAda přispět svým malým dílem k porozumění tomu, co současný islámský svět představuje. Beseda se konala v pondělí 12. října v prostorách Času pro sebe.

Je to jen malá kapka v moři informací, ale chtěli jsme, aby to byla kapka co nejosobnější a prostá strachu a katastrofických scénářů. Na povídání o islámu a hlavně muslimech – vždyť islámský svět tvoří lidé, a tedy hlavně ty je třeba poznávat – jsme si pozvali člověka povolaného, tudíž takového, který mezi muslimy dlouhodobě žije. Pavel Novotný nám pomohl nahlížet na muslimy jako na ty, kteří se stejně jako my snaží žít svůj život podle svého nejlepšího přesvědčení.

Jak lze logicky předpokládat, mezi třetinou lidstva se najdou lidé dobří i zlí, a vynést jednoznačný soud o několika miliardách lidí tedy opravdu nelze. Ne že bychom to všichni nevěděli, ale ruku na srdce, jak často se dopouštíme zobecňujících výroků typu – muslimové si neváží žen, jsou to násilníci a podobně? Náš host nám netvrdil ani pravý opak, tj. že všichni jsou milí a mírumilovní, zkrátka nás vedl k tomu, že chceme-li o těchto lidech něco vědět, musíme se s nimi potkat. Moje britská kamarádka nedávno trefně vystihla rozdíl mezi Čechy a Brity v postoji k muslimům.

Zatímco pro nás je to ten fousáč z televize, pro Brity je to soused… Nemusím toho souseda mít zrovna rád, třeba je mi i protivný, ale je to člověk jako já. Až budeme mít větší zkušenost, možná ubude strachu. A tak nám náš host nejen předvedl islámskou modlitbu a povyprávěl o Mohamedovi a pěti pilířích islámu, ale také nám promítl fotky ze svých cest po islámských zemích a ty byly plné setkání s lidmi – a o ty jde především. Také nás povzbudil k tomu, abychom se někam vypravili ty lidi poznávat. Protože jsme to s mým manželem už léta praktikovali, mohli jsme mu dát za pravdu, že ani islámský svět není černobílý.

A tak doufám, že se účastníci besedy dozvěděli nejen to, že když muslim mluví o salátu, nemají nosit zeleninu, ale modlitební kobereček, a že dostali i podnět k přemýšlení o lidech, kteří v našich představách nemají často moc lichotivou podobu. Doufám také, že když zněl pro ilustraci podvečerním Tišnovem „azan“, islámské volání k modlitbě, nezalekli se okolo jdoucí Tišnované tohoto zpěvu a neřekli si s obavami: „Už jsou tady…“ Vždyť náš Tišnov je místem, kde můžeme o věcech diskutovat a učit se. Děkuji všem, kteří nám to umožnili. Ať už to byl náš host Pavel Novotný, spolek Čas pro sebe, nebo komunitní škola Za- HRAda.

Dík patří samozřejmě také všem, kteří přišli.

Martina Laušmanová