Les a lesní hospodářství

Nepříznivý vývoj několika faktorů v lesním hospodářství, zejména vysoké nadprůměrné teploty v jarním a letním období, dlouhodobý deficit srážek a tím související oslabení lesních porostů urychlily plošný rozvoj kůrovcové kalamity na velké části České republiky. Nejinak tomu je i v okolí Tišnova. Jsme svědky velké proměny krajiny, kdy nás rozsáhlé rezavé plochy upozorňují na přítomnost kůrovců a následný rozpad smrkových porostů. Extrémní průběh počasí posledních let má za následek rovněž odumírání ostatních jehličnatých dřevin, jako je jedle bělokorá, modřín opadavý a borovice lesní. V některých částech Moravy usychají dokonce i duby. Přes veškerou snahu nebude možné kalamitu zastavit, pouze vhodným opatřením na některých lokalitách zpomalit.

Je zřejmé, že kalamitní plochy na Tišnovsku dosáhnou stovek hektarů. V postižených lesích dochází k ohrožení většiny funkcí lesa, což se projeví v dalším vysychání krajiny a ohrožení zdrojů pitné vody. Přes velkou snahu využít přirozenou obnovu bude nutné většinu ploch obnovit umělou výsadbou. Zároveň nevíme, jaké dřeviny nejlépe budou odolávat nastávajícím klimatickým změnám. Jako nejvhodnější se v současnosti jeví pestrá dřevinná skladba různých listnatých dřevin a z nepůvodních jehličnatých dřevin douglaska tisolistá. Obnově lesů by také pomohlo snížení stavu spárkaté zvěře, aby se zabránilo dalším škodám na porostech. Obnova lesů v následujících letech musí mít nejvyšší prioritu.

Kalamita se týká všech jehličnatých lesů ve vlastnictví státu, obcí, církve i drobných vlastníků. Lesní hospodářství donedávna fungovalo v tržním prostředí. Obchod s dřívím byl postaven na principu nabídky a poptávky. Trh je nyní přehlcen kalamitním dřívím, to vyhovuje pouze zpracovatelům dřeva. Pro vlastníky lesa je dříví obtížně prodejné, často s velkou finanční ztrátou.

V současné situaci tržby za dříví nepokrývají náklady vlastníků lesů na péči o lesy. Obnova jednoho hektaru lesa stojí průměrně několik desítek tisíc korun. Nestátní vlastníci lesa se díky nízkým cenám dřeva dostávají do velkých finančních problémů, někteří budou nuceni své lesy i prodat. Zatím jsme svědky malého zájmu politického dění o řešení problému. Velkou pomocí by byla státní podpora v odbytu kalamitního dříví, ať už pro energetické účely, nebo možnosti jiného odbytu či uskladnění dříví na mokrých a jiných skladech ve vlastnictví státu. Podpořeny by měly být nové metody jeho zpracování a využití. Získané poznatky můžou být přínosem pro efektivní zpracování dříví v době nedostatku suroviny, neboť zásoba smrku je v celé Evropě ohrožena.

Stát by měl vlastníka lesa finančně podporovat, aby nebyl závislý pouze na příjmech z prodeje dřeva. Vlastník potřebuje volné peníze na zaplacení lesních dělníků, platy lesního personálu, nákup sadebního materiálu, repelentů proti okusu zvěří a na další jiné výdaje, jako je například oprava lesních cest. Určitá finanční podpora lesního hospodářství funguje, ale pouze na vybrané lesnické činnosti. Výše podpory však není v souladu se škodami, které v lesích vznikají. Způsob podpory je administrativně a časově náročný. Z tohoto důvodu ji většina drobných vlastníků nečerpá. Stát by měl kompenzovat rozdíl mezi skutečnými náklady na péči o les a tržní cenou dřeva, což by přispělo ke stabilizaci lesního hospodářství. Dále by měl zajistit celoživotní vzdělávání správců lesa, aby v praxi mohli pracovat s novými poznatky.

Přírodní podmínky ovlivnit nedokážeme, ale věřím, že lesy zachováme pro naše děti i další generace. Bude záležet na každém z nás.

Ondřej Schulz, lesní správce klášterních lesů Porta coeli

Foto: Josef Permedla