Prehistorická osada u Hradčan

Archeologické nálezy na stavbě obchvatu Čebína

Od dubna tohoto roku, kdy se bagry zakously do stavby silničního obchvatu Čebína, měli plné ruce práce archeologové Ústavu archeologické památkové péče Brno, kteří byli přizváni k záchrannému archeologickému průzkumu na odkryté části terénu. Vedoucí tohoto výzkumného projektu se s naší redakcí a čtenáři Tišnovských novin nyní podělil o získané poznatky.

V lokalitě jsme prováděli dva výzkumy, které probíhaly jak na k. ú. Čebína, tak následně na rozhraní k. ú. Hradčan a Sentic. Výzkum v trati „Za Blížkami“ na k.ú. Čebína probíhal na přelomu dubna a května, cca 14 dnů. Lokalita tvoří mírný svah a návrší nad Sentickým potokem. Zde jsme zachytili sídliště z mladší doby kamenné (kultura s lineární keramikou) a z období halštatu. Nicméně šlo pouze o několik zásobních jam a kůlové jámy, ovšem bez konkrétnější struktury (nebyly v řadě). Nálezová situace byla navíc značně poškozena hlubokou orbou.

Druhý výzkum u křižovatky silnic na Sentice a Hradčany (k.ú. obou obcí), kde jsme prováděli výzkum od června do října, ale přinesl zajímavější objevy, jak ve skladbě, tak množstvím nálezů. Část obchvatu (křižovatka a přeložka silnice) prochází terénní vyvýšeninou, kde se v minulosti nacházela osada (osídlení). Taková místa v blízkosti potoka, na mírném svahu s orientací na jih a jihovýchod, lidé v minulosti často vyhledávali. Proto jsme v našem případě na této lokalitě odhalili stopy osídlení hned v několika obdobích pravěku. Především v mladší době kamenné (tzv. kultura s vypíchanou keramikou) a v pozdní době bronzové (tzv. podolská kultura). Ojedinělé nálezy máme také z doby římské. Lidé se sem tedy často vraceli.

V mladší době kamenné zde stála osada ohraničená nízkou palisádou. Podařilo se nám zachytit část půdorysu tzv. dlouhých domů, obytných staveb, které dokládají kůlové jámy v liniích a řadách. Kromě tohoto také několik sídlištních jam, ve kterých se nacházel typický inventář – keramika zdobená
vpichy, kamenné nástroje, sekyry a sekeromlaty.

Nejbohatší co do množství nálezů byly situace z období pozdní doby bronzové. Na místě se nacházelo extrémně velké množství tzv. zásobních jam (skladování obilí, píce atd.), několik výrobních objektů dokládajících např. textilnictví, jako jsou keramická závaží, a také pícky na vypalování keramiky. Nechyběla samozřejmě ani zahloubená chata k bydlení. Množství movitých nálezů (především keramické zlomky, ale i velké části nádob – amfor, hrnců, misek) značně převyšovalo množství a skladbu z jiných období pravěku. Asi nejvděčnějšími nálezy byly bronzové ozdoby a šperky (několik jehlic, náramek, spona a drobné ozdoby).

V každém případě se nám vzhledem k záboru stavby podařilo prozkoumat pouze malou část lokality, informace jsou tedy značně útržkovité. Zkoumané území určitě patří do rozsáhlejší aglomerace. Bez širšího průzkumu lze pouze odhadovat, kde bylo centrum. Vzhledem k hustotě nálezů na zkoumané ploše a klasické strategie v těchto obdobích to budou ony svahy směrem k vodním tokům. Temeno návrší už tak osídlené být nemusí. Takže směrem na sever a východ k Hradčanům. Jde o pravěkého předchůdce Hradčan, ale raně středověké aktivity, které by se jako jediné mohly vztáhnout na současné Hradčany, v nálezech zatím chybí. To ovšem neznamená, že na lokalitě nejsou.

Richard Bíško, Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i.