Na kole i pěšky Bítešskými horami Pojem Bítešské hory na…
Zahradníkův rok – říjen
Sázení ovocných dřevin
Milá čtenářko, milý čtenáři, blíží se říjen, měsíc sázení ovocných dřevin. I tato činnost v domácích podmínkách má svoje specifika a jasná pravidla, proto se na ně dnes zaměřím. V minulých dílech jsme si definovali pravidla nákupu sazenic. Proto jenom malé opakování: zdravé sazenice, odolné odrůdy, vhodný kultivar, to vše odpovídající stanovišti. Všechno začíná výběrem druhu podle lokality, velikosti místa, polohy stanoviště, toho, co mi chutná. Potom se rozmyslím, zda prostokořenné, kontejnerované nebo sazenice v balu. O jednotlivých specifikacích jsme mluvili již v únoru. Jak už víte, preferuji prostokořenné sazenice, většinu sázím po přirozeném odlistění až do zámrzu. Výjimku tvoří prostokořenný ořešák, mandloň, broskvoň. Ty sázím vždy raději na jaře.
„Osm plus jedna“ spokojené dřeviny:
1. Prostorná jáma, ideálně jedenapůlkrát větší, než je obvod kořenů sazenice.
2. Původní zemina vylepšená kompostem.
3. Vhodně usazený opěrný kůl odpovídající průměru stromku, nejlépe z jižní strany, zajistí zastínění kmene, aby na jaře nevznikaly mrazové desky nebo pukliny, zároveň brání mikrochvění, které ulamuje malé kořínky.
4. Precizní ošetření kořenů, především odstranění roztřepených konců kvalitními nůžkami (kvalitní nářadí = menší pracnost, delší životnost).
5. Prevence houbových chorob kořenů: jednak dbám na „sterilitu“ nářadí, a pokud to jde, vysazuji při venkovní teplotě pod osm stupňů Celsia. Plísně při této teplotě nejsou aktivní.
6. Dostatečná závlaha, podpořená hydroabsorbentem v půdě (zadržuje v sobě vodu a tu předá pouze kořenům). V domácích podmínkách někdo rád dřevinu před zasazením namáčí třeba na celý den. Preferuji bohatou zálivku a kolem stromku vždy nechávám závlahovou misku.
7. Správný úvazek, vždy natolik pevný, aby fixoval strom a současně nepoškodil kmen. Pravidelně popruh kontroluji do té doby, než odstraním opěrný kůl. V praxi to bývá zpravidla třetím čtvrtým rokem.
8. Spolehlivá ochrana proti okusu zvěře, plot na pozemku může nahradit pletivo okolo rostliny.
Plus jeden častý nešvar:
Kořenový krček vždy nad úrovní terénu, nešvarem je jeho zasypání, a proto se podnož udusí. Na obrázku vlevo vidíme správně vysazenou jabloň, kdy spojení podnože s roubem je nad úrovní zeminy. Na obrázku vpravo došlo při ponoření kořenového krčku k zakořenění roubu. Tím ztrácím výhodu podnože, a pokud včas tento nešvar neodhalím, podnož odumře.
Osvědčený postup výsadby:
Možná si tu teď někdo z vás může říct, že z předešlého textu je zjevné jak na to, ale opak je pravdou. Vycházím opět ze svých letitých zkušeností. Nejprve vyhloubím jámu, usadím na dno pevně kůl, vložím stromek, kořeny prosypu směsí kompostu a zeminy, vytvořím závlahovou mísu, upevním kmen ke kůlu, pravidelně kontroluji jeho funkčnost.
Tip pro začátečníky i pokročilé ovocnáře:
Švestka Tophit, prověřená odrůda na Tišnovsku. Vhodná do všech poloh. Tolerantní vůči šarce! Samosprašná. Velké vejčité plody s vysokou cukernatostí. Dobře jdou od pecky. Oblíbená na přímý konzum, zavařování, povidla, knedlíky, pálení. Sklizeň koncem září. Mimochodem, tuto odrůdu si pěstuje pro svoje palírny jeden z nejznámějších výrobců slivovice v ČR.
Podrobný rozbor odrůd vhodných pro tuto lokalitu si necháme na příště.
Váš Pařez – Stanislav Pařízek
Další článek: Život na loukách pod Tišnovem
Předchozí článek: Páni erbu křídla – 1. část