Radnice

náměstí Míru 111, Tišnov

Dominantní budova v dolní části náměstí Míru zaujímá místo odedávna vyhrazené sídlu městské správy – radnici.
První nepřímá písemná zmínka o radnici na někdejším Horním rynku se objevuje v knize kupů a prodejů roku 1558. Má se za to, že budova byla dřevěná, ale jiní historici soudí, že mohlo jít o kamennou patrovou stavbu na starších, pozdněgotických základech, s tím, že svou konečnou renesanční podobu získala patrně až později. Na přelomu 70. a 80. let 16. století byla k radnici přistavěna hranolová vstupní věž, čímž získala svou charakteristickou podobu, která svůj odraz našla až do dnešních dní. Ve věži radnice byl zavěšen zvon, jímž se ohlašovalo nebezpečí ohně nebo velké vody. Obě pohromy starý Tišnov postihovaly často.

Ve staré budově radnice bývalo i vězení – šatlavy, umístěné v klenutých sklepeních budovy. A tyto prostory také sloužívaly, jak bylo obvyklé u výslechů, k výkonu práva útrpného, tedy jako mučírny.

Renesanční podoba staré radnice je náznakově zaznamenána i na Vokounově barokní vedutě městečka z roku 1728. Ačkoli byla radnice ještě několikrát přestavována, svůj renesanční charakter si udržela až do své asanace v roce 1905. Dnešní podoba radnice je z počátku 20. století. Stará budova byla roku 1905 zcela zbořena a na jejím původním sklepení postavena nová podle projektu brněnského architekta Vladimíra Fischera ve stylu pozdního historismu, tedy v novogotickém a novorenesančním slohu. V letech 2002–2003 byla budova ještě rozšířena o západní křídlo při zachování původního stylu historizující fasády.

Vnější fasáda radnice je vyzdobena sgrafity slováckého malíře Janko Köhlera. Na průčelí jsou zobrazeny události z historie města: darování privilegií abatyší kláštera Porta coeli Barbory Konické ze Švábenic městu Tišnov, ke kterému došlo roku 1554. A krvavý Štědrý večer v Tišnově roku 1620, kdy žoldáci vracející se z bitvy na Bílé hoře pobili Tišnovské v čele s primátorem Jiříkem Mydlářem. Náhrobní deska jednoho z nich je zazděna do nosného sloupu v zasedacím sále radnice. Další sgrafito připomíná Šimona z Tišnova, rektora Karlovy univerzity. Nápis „Květnice hora, Besének voda, dražší
než celá Morava“ je u krumpáče horníka v dolní části jednoho z vyobrazení tradičních zaměstnání obyvatel Tišnova. Na východní straně budovy je nápis „Tento dům ať potrvá až do konce světa, Tišnováci zůstanou po něm čtyři léta.“

V radnici dnes sídlí Městský úřad Tišnov, proto je přístupná veřejnosti jen v úřední hodiny.