Rozloučení s Vámi a ukončení svého působení na místě vedoucí…
Hrad je velký dost
Fungování výstavy Staré pověsti české a moravské (a samozřejmě některé místní) se podobá tentokrát komplikovanému boji, plnému improvizací. Nejprve se nedaly otevřít hradní brány, nepřítel stál před nimi. Muzejníci jsou ovšem lid ohledně nečekaných situací zkušený.
Když byl konečně padací most spuštěn, zahalení poutníci mohli alespoň naslouchat a doplňovat, společně uvažovat o době, osobách a událostech, skládat omyvatelné kvízy, zblízka se podívat hrdinům pověstí do tváře, když už se nemohli proměnit a zahrát si, jak to tehdy mohlo být. Tajemná pyramidka s odpověďmi do soutěže se kvapem plnila, stejně jako panely s pracemi literárními a výtvarnými. Krajina byla klidná, alespoň zdánlivě,
ba pády přes hradby měly šťastný konec. Žádné veselice se však nekonaly. Nájezdníci, kteří se přihnali, nejenže obklíčili hrad, ale nepustili nikoho dovnitř. Posádce naštěstí zbyla potrava, studna a kámen mudrců: radost z množství elektronické a fyzické pošty. Spojení s okolím nepřerušeno.
Přehlídka prací dětí a mládeže o pověstech nazvaná Z Řípu přes Děvičky na Květnici se nesmírně rozrostla. Obrázky, texty a komiksy jsou nejen z Tišnova, Tišnovska a z Moravy, ale z celé republiky (nejvzdálenější místo – Klatovy). Vedle nejmladších autorů se tentokrát zásadně prosadili středoškoláci. Jejich tvorba je většinou myšlenkově i technicky na velmi dobré úrovni. Zdá se, že pověsti mají svou moc až do dnešních časů. Proto prodlužujeme uzávěrku do 31. 12. 2020.
Hradní pán ani fraucimor, natožpak zbrojnoši nevědí, jaký se ukáže konec roku, ale tuší, že závěrečný výběr nejlepších děl a dílek bude velmi obtížný. Těší se na setkání v opět volném kraji!
Irena Ochrymčuková
Další článek: 21. století
Předchozí článek: Porta coeli na rozhraní 80. a 90. let dvacátého století