Podzimní hvězdné nebe

Tišnovská noční obloha, IV . díl

Procházku po souhvězdích noční oblohy začneme prohlídkou podzimních souhvězdí. Abychom se však v pohledu na nebe začali dobře orientovat, uvedeme naši první exkurzi ještě tipem na práci s mapou oblohy.

Jak pracovat s mapou noční hvězdné oblohy
Hvězdných map či atlasů existuje řada. Nejlepší je sáhnout po otočné mapce. Jednak zachycuje jen ty nápadnější hvězdy a souhvězdí, takže se v ní snáze vyznáte a orientace na obloze nebude tak náročná. Druhou předností je možnost pootočením na ní nastavit datum a čas odpovídající okamžiku pozorování. V oválném výřezu mapky pak uvidíte hvězdné nebe, které je zrovna nad vaší hlavou.

Pro úspěšné používání je ovšem potřeba mapu také zorientovat. V okolí výřezu jsou názvy světových stran, takže „S“ značí „sever“ atd… (někdy se uvádí anglicky, pak tam je „N“, tedy taky sever „nord“ atd…). Neobejdeme se tak bez znalosti polohy světových stran svého stanoviště. V tom vypomůže snadno kompas, případně stejnojmenná mobilní apka. K pozorování, resp. správné orientaci mapy ji pak uchopte a držte šikmo nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Hvězdy zakreslené u spodního okraje mapy uvidíte před sebou, hvězdy poblíž středu mapy přímo nad hlavou a ty, které jsou vyznačeny u protějšího okraje, můžete spatřit za sebou. A nyní můžeme začít prohlídku aktuální oblohy.

Podzimní souhvězdí
Podzimní obloha je na jasné hvězdy ze všech fází roku nejchudší. Přesto sem naši předkové „zakreslili“ příběh bájného hrdiny Persea a princezny Andromedy, etiopského krále Kéfea i jeho ješitné manželky Kassiopeie, okřídleného koně Pegase a mořské obludy Velryby. Nejlehčí je identifikovat Kassiopeiu, nápadné písmeno W z pěti jasných hvězd nepřehlédneme. Hned vedle (směr S) narazíte na souhvězdí Kéfea v podobě kosočtverce. Na opačnou stranu od Kassiopeie leží souhvězdí Persea, které připomíná obrácené písmeno Y. Mezi oběma souhvězdími uvidíme za temné noci mlhavou skvrnku. Dobré oko či menší dalekohled v ní rozliší dvě drobné skupiny hvězd – hvězdokupy chí a h.

Po většinu podzimu však obloze dominuje souhvězdí Pegase. Tzv. „Pegasův čtverec“ čtyř hvězd tvoří tělo koně. Zvíře je ale na obloze hlavou dolů, takže vpravo dolů navazuje hlava, vpravo nahoru přední nohy a vlevo nahoru zadní nohy, které tvoří samostatné souhvězdí Andromedy. Tři nejjasnější hvězdy Andromedy stojí téměř v jedné přímce. Nad prostřední z nich (severním směrem) navazují další dvě, u kterých spatříte oválnou mlhavou skvrnku. Jde o galaxii M31 přezdívanou Velká mlhovina v Andromedě a také i nejvzdálenější objekt vesmíru, který lze na obloze spatřit pouhým okem.

Pod Pegasem a Andromedou nalezneme nevýrazná „vodní“ souhvězdí Ryb, Velryby a Vodnáře. Nejzajímavější hvězdou je Mira („Podivná“) v souhvězdí Velryby periodicky měnící svoji jasnost. Vlevo od Pegasova čtverce si též lze všimnout souhvězdí Berana, nad ním pak souhvězdí Trojúhelníku.

Prohlídce oblohy neunikne nakonec pohled na hvězdu Capella, která nad východním obzorem zdobí souhvězdí Vozky a patří mezi desítku nejnápadnějších hvězd. Ta už předznamenává nástup jasných hvězd zimních nocí.

Příběh podzimní oblohy
Andromeda, dcera etiopského krále Kéfea a jeho manželky Kassiopeie, měla svým životem vykoupit vlast od mořské obludy Ketose (Velryby). Tu na její zemi poslal Poseidon za urážku svých dcer nymf néreid Kassiopeiou, která tvrdila, že je krásnější než všechny nymfy dohromady. Andromedě čekající přikované ke skále přišel na okřídleném Pegasovi na pomoc hrdina Perseus, který mořskou obludu zabil a získal Andromedu za manželku. Po smrti se bohové rozhodli umístit Andromedu na oblohu, kde je po boku svého manžela i rodičů dodnes.

Vladimír Vecheta