Revitalizace náměstí Míru

Střed města se chystá na nový vzhled

Náměstí – srdce měst
Náměstí tvořila od vzniku a rozvoje urbanizace vždy významná místa protínání správního, společenského, obchodního i kulturního života daného města. Z původních návsí a tržišť osad se zpravidla s rozvojem velikosti sídel, jejich architektury, počtu obyvatel a vzrůstem jejich životní úrovně  vyvinuly nezřídka prostory, u nichž byla – zejména v případě hlavních centrálních náměstí – vystřídána funkce sídelní a obchodní funkcí  promenádní, shromažďovací a v neposlední řadě samozřejmě reprezentativní. Ve jménu této role pak ustupovalo praktické využívání hlavních městských ploch na vedlejší náměstíčka a obchodní bulváry. Až se nám hlavní městský ruch přesunul vznikem nákupních center na úplnou periferii, zatímco reprezentativní centra měst osiřela a takříkajíc „umřela na krásu“.
Na jejich podobě se navíc během 150 let industriální epochy podepsal nezřídka chabý smysl pro hodnoty historicity, když byla ve jménu pokroku (a odstraňování nepraktických historických budov a prostor) řada center měst bouřlivě (pře)modernizována. Secesi a funkcionalismus dnes sice obdivujeme, hůře se však už vyrovnáváme s úpravami socialistického realismu a často neřešitelným dědictvím po „rozvojových“ epochách nám  zpravidla zůstává na náměstích konfliktní silniční ruch či masové parkování zcela degradující veřejný prostor náměstí a center měst.
Větší i menší sídla proto hledají cesty obnovy svých center, při nichž je jednou z klíčových otázek volba nové vhodné funkce a náplně náměstí a cílem přilákat obyvatele i návštěvníky z obchodních periferií zpátky do městského prostoru. Architektonické návrhy a revitalizace se přitom vedle vyrovnávání se s dědictvím minulých zásahů musí vypořádat s moderními požadavky na veřejný prostor, bezpečnost či pobytový a pochozí komfort. A to zpravidla v ne úplně optimálních podmínkách terénních nerovností a výškových rozdílů, které je přesto třeba řešit bezbariérovostí a ideálně celoroční dostupností. Závažnými bývají konfliktní otázky mobility a přístupnosti a moderním hitem adaptace veřejného prostoru na kontext měnícího se klimatu tzv. modrozelenou infrastrukturou, která zavádí na plochy náměstí zeleň a vodní prvky v míře vyšší, než tomu bylo v historii. A nakonec je třeba úpravu vtělit do vždy napjatého rozpočtového rámce města. Řada řešení revitalizací náměstí proto sahá po střízlivém návratu k historické podobě a funkci městských ploch, neboť se ukazuje, že ve vnímání prostoru a reliéfu, v němž naše města vznikala, byli naši předkové často citlivější a v jeho uchopení schopnější.

Náměstí Míru – historický pahorek nad řekou
Náměstí Míru představuje spolu s přilehlými ulicemi nejvnitřnější jádro města, které je po staletí srdcem života Tišnova. V historických pramenech je poprvé zmíněn roku 1233 a roku 1240 uveden jako trhová ves. Sporé archeologické průzkumy ovšem deklarují, že v prostoru nynějšího náměstí Míru a centra založili první sídliště lidé mladší a pozdní doby kamenné již ve druhé polovině 6. tisíciletí př. n. l. Po pravěkých osadnících využili pahorek nad nivou řeky Svratky i kovotepci doby bronzové a železné, stopy zde zanechali keltští i germánští předkové, než se na dosavadní hradiště přestěhovali v 9. století po vzoru svých předchůdců slovanští osadníci. V té době už měl Tišnov, tedy jeho předchůdce, nepopiratelnou funkci křižovatky na  obchodních stezkách regionem. Jaký však byl jeho skutečný význam, možná pomůže upřesnit právě plánovaná revitalizace. Od odkrytí tak velké plochy v centru, jaká zde dosud nebyla zkoumána, si archeologové slibují mnohé, jak potvrdil Michal Přichystal z brněnského Ústavu archeologické památkové péče.

Náměstí Míru – cesta k architektonickému řešení
Příprava soutěže
Náměstí Míru v centru Tišnova reprezentuje jedno z jeho nejvýznamnějších veřejných prostranství, které je pozitivně (kostel sv. Václava, radnice, pošta, poliklinika) i negativně (nákupní středisko „stodoly“) ovlivňováno okolní architekturou. „Dnes je náměstí Míru nezřetelný celek roztříštěný do několika částí. Nejednotná morfologie, nesnadno čitelné fyzické vymezení, charakter i společenská role“, čteme v jednom z architektonických  hodnocení situace již z roku 2007. Jeho stávající stav včetně navazujících lokalit je hodnocen jako dlouhodobě nevyhovující. Mezi klíčové problémy místa patří vysoká intenzita dopravy, parkování, nebezpečná místa k přecházení, nekvalitní povrchy i nevzhledná úprava volné plochy v jeho severní části.

„Revitalizace náměstí Míru v Tišnově byla připravována řadu let,“ uvádí Ing. arch. Zdeňka Vydrová, která byla v pozici městské architektky pověřena přípravou zadání architektonicko-urbanistické soutěže na tento záměr. „Klíčovou otázkou na počátku bylo ujasnit si, co si pod pojmem revitalizace představujeme a jaká očekávání do ní klademe. To znamenalo definovat, jakou funkci má náměstí plnit a k čemu a jakým způsobem bude využíváno např. pro konání kulturních akcí a městských slavností.“ Vedle materiálu zpracovaného ze šetření mezi občany v roce 2015 Nadací Partnerství se příprava soutěže inspirovala i řešeními vzešlými z minulých soutěží. „Měli jsme např. k dispozici výsledek mladé studentské soutěže Petra Parléře, kterou vyhrál pan architekt Pecka právě s návrhem řešení náměstí Míru.“
Cílem soutěže bylo tedy najít zpracovatele návrhu pro kvalitní řešení veřejného prostoru náměstí Míru, a to jak po stránce architektonické, tak urbanistické a krajinářské. Vzniknout by mělo náměstí s vysokou atraktivitou pro občany města i návštěvníky, které bude vytvářet podmínky pro každodenní život a setkávání obyvatel, ale zároveň by mělo nabízet také možnosti pro reprezentaci a kulturní a společenské akce, včetně trhů a hudebních představení i slavností města.

Zpracovaný ideový urbanisticko-architektonický návrh řešení revitalizace náměstí Míru včetně navazujících prostorů, které tvoří s náměstím jeden prostor a celek, měl vyřešit především:
• dopravní obslužnost a parkování (zklidnění dopravy, kultivace a redukce plochy pro parkování, upřednostnění pohybu chodců, bezbariérovost, dobrá prostupnost);
• vegetační úpravy a hospodaření s dešťovou vodou (modrozelenou infrastrukturu), a to jak s ohledem na kompozici náměstí, tak s cílem adaptace města na klimatické změny;
• umístění veřejného osvětlení a mobiliáře s ohledem na funkčnost a užívání prostoru;
• vytvoření míst pro setkávání a pro odpočinek;
• posílení obchodního a společenského významu náměstí a vytvoření podmínek pro jeho aktivní užívání ve formě společenských a kulturních akcí.
Architekti se měli zaměřit i na řešení klíčových míst na jižní a východní straně náměstí.

„Očekávání bylo nejen v urbanistickém řešení – zapojení náměstí do struktury města, ale také v řešení povrchů, mobiliáře, vegetace, parkování nebo dopravy. Hodně jsme v rámci přípravy zadání diskutovali rozsah řešeného území, protože náměstí se přelévá do okolních ulic a na řadě míst postrádá přesné hranice,“ doplňuje arch. Vydrová.
„Zkušenosti s investiční stránkou projektu, komunikací s veřejností či spolupráci s architekty jsme sondovali ve třech městech, kde se v poslední době revitalizace náměstí prováděla jako např. ve Žďáru nad Sázavou. Investiční limit pro revitalizaci byl nakonec stanoven na 40 mil. Kč pro prostor náměstí a dalších 20 mil. Kč pro II. etapu řešení dostavby prostoru JZ cípu náměstí. Zpracovatelé tak měli předložit k návrhu i ekonomickou rozvahu,“ uzavírá arch. Vydrová.

Vyhodnocení soutěže
Soutěž byla připravena a vyhlášena 19. září 2019. K termínu odevzdání soutěžních návrhů 10. ledna 2020 jich bylo doručeno 15. Hodnoticí porota tvořená starostou města Bc. Jiřím Dospíšilem a 1. místostarostou Ing. Karlem Součkem a nezávislými členy prof. Ing. arch. Petrem Pelčákem, jako předsedou, Ing. arch. Pavlem Jurou a Ing. arch. Petrem Todorovem zasedla 16. ledna 2020 ve velké zasedací místnosti tišnovské radnice. Vedle členů poroty byli přítomni i jejich náhradníci a přizvaní odborníci a experti např. na dopravu, městský rozvoj, investice, zeleň nebo klima. Jednání poroty a expertního týmu probíhalo neveřejně a všech 15 soutěžních návrhů bylo posuzováno anonymně. Porotě tedy byla jednotlivá řešení prezentována pouze pod číselným označením a bez znalosti autorů návrhů, kteří byli odtajněni až po uskutečnění ohodnocení a výběru nejúspěšnějších řešení. Na regulérnost dohlížela v roli sekretáře soutěže PhDr. Markéta Pražanová a zástupkyně Komory architektů.

„Soutěž byla výborně naplánovaná, co se týče přípravy soutěžních podmínek, podkladů i procesů,“ uvádí prof. Petr Pelčák jako předseda poroty. Tím byl i průběh výběru efektivní. „Z patnácti doručených soutěžních návrhů bylo šest velmi dobrých a z těch trojice byla výrazně lepší, u té trojice se nakonec vedly nejdelší diskuse,“ odkrývá průběh procesu hodnocení předseda poroty. „Při výběru jsme sledovali způsob, jakým se soutěžící vyrovnali s velmi složitou situací tišnovského náměstí, které je značně poznamenáno minulými zásahy – chybí jižní i východní strana, rámec náměstí je silně narušen a morfologie terénu je značně dramatická.“

Práce poroty není jednoduchá, protože posuzuje řešení ovlivňující zásadním způsobem další fungování místa. „Jedním z návrhů bylo např. uzavření náměstí pro dopravu, což jsme dlouho diskutovali, zda je to pro život a dostupnost města žádoucí,“ uvádí arch. Vydrová. Stejně zásadním je fakt, že porota vybírá s řešením i partnera pro město, se kterým bude muset pět až šest let spolupracovat, shodují se na zásadnosti tohoto aspektu arch. Vydrová i prof. Pelčák.

Odpověď na všechny klíčové otázky, která navíc představila řešení náměstí jako kompaktního celku, porota nakonec našla. Při posouzení kvality předložených řešení i jejich ekonomické náročnosti s ohledem na dodržení předpokládaných investičních nákladů za nejzdařilejší označila návrh arch. Petra Veličky a arch. Markéty Veličkové z ateliéru M&P Architekti z Velkého Meziříčí. Dále ocenila 2. a 3. místem soutěžní návrhy P. P. Architects, s. r. o., z Brna a Ing. arch. Davida Balajky z Prahy. A tři návrhy gogolák + grasse, s. r. o. (Praha), Ing. arch. Michal Šourek (Praha) a Ing. arch. Tomáš Harom (Hradec Králové) se dočkaly odměny.

Vítězný návrh byl oceněn proto, že postihuje otázky či problémy úkolu revitalizace tišnovského náměstí, vyzdvihl kvality návrhu prof. Pelčák: „Výborně řeší východní hranu náměstí, když vytváří jeho přímé, městské propojení s Kostelní ulicí, a tedy se vstupem do kostela sv. Václava. Stejně tak pozitivně jsme hodnotili urbánní schodiště, díky němuž vzniká jakýsi amfiteátr, vhodně stíněný korunami stromů. Pro uživatele náměstí bude příjemný také široký chodník podél budov s komerčním parterem na západní straně náměstí.“ „Mě osobně budou zajímat zejména realizace, kde je plánováno bezbariérové propojení – v případě ulice Kostelní i v případě pošty, protože není jednoduché měnit niveletu terénu a zde je dosti značná,“ podotýká arch. Vydrová. Výsledky výběru poroty potvrdilo i jednání Zastupitelstva města Tišnova a následně byla s vítězem soutěže 20. května 2020 podepsána smlouva o dílo.

Náměstí Míru podle manželů Veličkových
„Náměstí řešíme jako svobodnou plochu bez bariér vlídnou k chodcům. Modelací terénu vytváříme v centru rovinu o výměře 450 m2. Náměstí může být využito na trhy, přehlídky nebo jen posezení na schodech s jižním sluncem. V jižní části umisťujeme objekt tržnice s předprostorem. Severozápadní cíp patří čítárně pod širým nebem, sever a jih jsou propojeny promenádou s alejí,“ shrnuje principy návrhu arch. Petr Velička.

Markéta a Petr Veličkovi ke zkušeným architektům rozhodně patří. Svůj ateliér založili v roce 2004 a k jejich dominantnímu tématu patří krajinná architektura. Právě v tomto tématu tkví jedna z jejich osobních vazeb k Tišnovu, protože se jako žáci mohou hlásit k nedávno zesnulému panu doc. Janu Lacinovi. Za dobu své profesní praxe mají na svém kontě řadu úspěšných projektů. K nejvýznamnějším řadí realizaci úpravy okolní krajiny karmelitánského kláštera v Kostelním Vydří (2012), Park 4Dvory v Českých Budějovicích (2014), Archeopark v Mikulčicích (2015) a obnovu náměstí ve Stříbře (2018). Petr Velička navíc od roku 2007 působí v České komoře architektů a od roku 2019 je jejím místopředsedou.

„Centrální plocha náměstí je šikmá a pohyb po šikmé ploše nutí lidi nezůstat v klidu. Proto ji modelujeme tak, aby poskytovala co nejvíce prostoru k pořádání akcí i svobodnému pohybu návštěvníků ve všední den. Základním cílem je bezbariérovost a komfortnost pohybu pro pěší v celém území. Důležitým momentem celého návrhu je navrácení původních nivelet ulice Kostelní. Tím navracíme historickou vazbu na kostel,“ uvádí bonusy revitalizace náměstí podle návrhu arch. Markéta Veličková. A pokračuje: „Důležitým kompozičním prvkem je schodiště v horním rohu náměstí. S jeho pomocí vytváříme na šikmé ploše rovinu. Schodiště má i pobytovou funkci hlediště o kapacitě 80 míst k sezení. Tím vytváříme od kašny směrem k ulici Kostelní lichoběžníkovou plochu, kam lze umístit parket a pódia. Díky elektro přípojným bodům je vhodné v tomto místě pořádat také větší trhy. V centru tak posilujeme obchodní funkci.“

Kromě profesní vazby má arch. Petr Velička k Tišnovu i vztah rodinný. Vedle faktu, že je absolventem tišnovského gymnázia (1990–94), žije v tišnovském okolí dosud jeho matka a příbuzní. Osobní a detailní znalost prostředí Tišnova a jeho historického centra jsou jistě nepopiratelným
bonusem, díky kterému mohli s manželkou Markétou přistupovat k návrhu revitalizace náměstí s nevšední pečlivostí a vědomím souvislostí. To se nepochybně odrazilo i v řešení složité otázky dopravy a parkování v centru. „Dosavadnímu řešení, což je oboustranný průjezd náměstím, jsme se sice chtěli vzepřít,“ uvádí arch. Petr Velička, „nakonec jsme to však zavrhli.“ Průjezd bude zachován, ale v nové ose, což umožní rozšířit centrální prostor kolem kašny i zrušit nevhodné zídky a schodiště v ulici na nároží pošty, jak stojí ve zprávě k návrhu. Většina potřebných parkovacích stání bude v uličním prostoru ze severu. „Do prostoru centra se vjíždí v křižovatce nájezdem na zvýšenou plochu. Tak mimo jiné zpomalujeme dopravu ve všech směrech. Vedení cyklostezky je pouze v severní části. Cyklodoprava je odkloněna směrem do ulice Dvořáčkovy. Nebude tak zbytečně docházet ke kolizím pěších a cyklistů v centru náměstí.“

Prostory v jihozápadní části a na severním nároží řešené budoucí úpravou ve II. a III. etapě projektu obsahují návrhy na zástavbu s funkcí městské kryté tržnice s podzemním parkováním s kapacitou cca 30 míst a možným propojením s budovou radnice (JV). Severní volné prostranství je pojímáno jako venkovní čítárna event. prostor pro nový obytný objekt. Architektonické řešení počítá s kombinacemi možností proměnné intenzity nasvětlení fasád, dominant a prvků a jejich četnost v režimech tzn. slavnostní, běžné, úsporné noční po dvanácté hodině. Do návrhu je začleněna výsadba množství velkých stromů s využitím „šedé“ a srážkové vody včetně jejího zachycení v rezervoárech.

Kdy to bude
Na skutečně proměněné náměstí si lidé ještě několik let počkají. „Po výběru vítězného návrhu stojíme na začátku dlouhého běhu. Nyní jsme se dohodli s vítězem soutěže a podepsali smlouvu na projekční přípravu. Do konce tohoto volebního období, tedy v roce 2022, chceme mít hotový projekt, aby příští zastupitelstvo mohlo začít se stavebními pracemi,“ uvádí starosta města Jiří Dospíšil. Předpokládané náklady na revitalizaci
náměstí by neměly překročit 60 mil. Kč bez DPH, samotný projekt přitom vyjde na necelých 4,7 milionu Kč. Během června 2020 se začne chystat první část projektové přípravy, zejména sondy do terénu a do konstrukcí ploch, a průzkumy pro ověření současného stavu. „Projekční příprava je předpokládaná zhruba na tři roky, letos má být dopracován soutěžní návrh a provedeny veškeré potřebné průzkumy,“ upřesnil harmonogram arch. Petr Velička. Návrh řešení náměstí bude veřejnosti představen v Tišnovské televizi.

Podklady: město Tišnov

Vladimír Vecheta