Pesachová večeře

Pesachová večeře

Velikonoce jako v Izraeli

Ať už slavíme Velikonoce s alespoň základní znalostí příběhu Ježíše Krista nebo jen jako „svátky jara“, neuškodí, připomeneme-li si původ tohoto jednoho z nejstarších svátků vůbec, který se slaví už víc jak tři tisíce let. A to hostinou, která je základem slavení Velikonoc v židovské tradici – pesachovou večeří.

Pokrmy na pesachové tabuli
Večeři snadno zvládneme připravit v každé domácnosti a ještě oceníme, jak nápaditě a chutně je sestavena. Protože večeře mají svůj po staletí ustálený průběh (seder, česky „řád“), má i každý z pokrmů své jméno a symbolický význam. U méně známých uvádíme krátký recept přípravy:

Zro’a – opečená kost, je připomínkou obětního beránka. Mělo by se jednat o kost z beránka, nicméně lze použít třeba opečené kuřecí křídlo nebo krk. Na samotnou hostinu se nejvíc osvědčily pečené kuřecí paličky. Jedna na osobu stačí… Tak dobře. Dvě.
Bejca – vejce uvařené natvrdo, symbol nového života a též Izraele, který je přirovnáván ke žloutku, který nikdy zcela nesplyne s bílkem, stejně jako Izrael nikdy nesplynul během pobytu v Egyptě s okolními národy. Na hostinu jich stačí pár, nikdy si nevezmou všichni.
Maca – macesy = nekvašené chleby v podobě placek.
Recept: hladká mouka a voda. Jinak opravdu nic. Do mouky přidávat vodu podle potřeby, výsledná konzistence asi jako těsto na kynuté koláčky, prostě aby se s tím dobře pracovalo, nelepilo to, ani nebylo příliš tuhé. Pak není potřeba ani moc mouky na vyválení placek. Válet na tloušťku cca 3–4 mm, jestli máš k dispozici ježka (váleček s ostny), udělat s ním do placky dírky. Péct nasucho na teflonové pánvi na středním až nižším plameni (nutno vychytat). Čistit průběžně pánvičku od připálené mouky. Na obřad potřebuješ 3 velké placky, na hostinu se doporučuje 3 kousky na osobu, ale ze zkušenosti je to tak 1,5 placky. A jestli chcete být fakt košer, tak od okamžiku smísení mouky s vodou do upečení nesmí uplynout víc než 18 minut.
Pozn.: maca se peče i během roku a přidává se do ní sůl a olej. Tato varianta však není košer pro Pesach.
Maror – hořké byliny (např. křen, řeřicha, čekanka nebo římský salát) připomínající hořkost otroctví. Stačí nakrájet/nastrouhat na kousky, které se dají pohodlně sníst, a naskládat na mísu. Někde se z toho dělá salát, ale to opravdu není nutné. Během obřadu se stejně namáčí ve slané vodě. Na sederový talíř dáme zvlášť křen a zvlášť salát (hazeret).
Karpas – zelenina (např. nejlépe jarní zelenina s natí, petržel, ředkev, řapíkatý celer, ale i brambor nebo cibule). Symbol židovské prosperity před sestoupením do Egypta, také symbol přicházejícího jara. Přesmyčkou lze získat slovo parech, což znamená tvrdou práci a připomíná, že radost a smutek kráčejí ruku v ruce spolu.
Majim – slaná voda připomínající zázrak během přechodu přes Rákosové moře, stejně jako slané slzy. Vodu a macesy neumísťujeme na sederový talíř.
Charoset – zlatý hřeb večera. Podobně jako u nás bramborový salát o Vánocích, charoset chutná v každé rodině jinak. Základem jsou strouhaná jablka, ořechy a červené víno. Podle různých tradic se přidávají rozmixované datle, rozinky, mandle, skořice, zázvor, med. Charoset má připomínat materiál na výrobu cihel, které museli zotročení Izraelité dělat pro faraóna. Podle jiných symbolizuje sladkost svobody.
Postup výroby: Jablka oloupeme a zbavíme jádřinců. Rozinky a případně také datle bez pecek a fíky rozmixujeme. Stejně postupujeme i v případě ořechů a jablek. Pokud máme dostatečně velký a výkonný robot, můžeme udělat všechno naráz. Pokud nemáme robot, strouháme a krájíme na co nejmenší kousky. Do hotové hmoty přidáváme skořici a červené víno. Na tři jablka využijeme půl lžičky skořice a tři lžíce vína. Ořechy využíváme takové, které máme. Je-li hmota málo sladká, přidáme med.
Pokud jde o množství, počítáme jedno jablko na osobu. Pozor, je dobré mít i variantu bez ořechů, alergie na ořechy je poměrně častá. V nealko verzi nahrazujeme víno medem a citrónem.
Víno – je hlavním nápojem večera. Nealko varianta: vinný mošt, hroznový džus, voda.

Jak večeře probíhá
Pro každého stolujícího připravíme talíř, příbor, sklenici na víno, ubrousek a Pesachovou Hagadu. Na stole stojí alespoň dvě svíce a malé misky se slanou vodou, může zde být i mísa s vodou na omytí rukou. Kde máte k dispozici,
zaujímá dominantní místo na stole tzv. sederová mísa s hlavními rituálními předkrmy a talíř se 3 velkými macesy.

Chcete-li si tabuli vychutnat ve správném pořadí, scénář večera je v tradiční formě je zapsán v knize zvané Hagada (vyprávění). Podle ní má večeře 14 kroků a vedle jídla zahrnuje i řadu vyprávění. Hlavním smyslem je totiž připomenout si události dávné historie a poučit se z nich pro současnost. V jednoduché verzi si ji můžete
stáhnout na webu Tišnovských novin.

No ale i když nebudete pesachovou večeři prožívat přesně podle harmonogramu, nechte si chutnat a občerstvěte
se místo historie čerstvou dávkou jarních darů země. Dobrou chuť!

Eliška & Vladimír Vechetovi

Další článek:
Předchozí článek: