Stovka – jednička a dvě nuly – asi se většině…
Kytarista Lubomír Brabec napříč staletími
Někteří čeští umělci z oblasti klasické hudby dokázali svou popularitou překročit břehy žánru a zakotvili v povědomí daleko širšího okruhu posluchačů. Nejznámějším příkladem je zřejmě houslista Pavel Šporcl, nicméně určitě do této kategorie patří i excelentní kytarista, který vystoupí v úterý 5. listopadu od 19.30 hodin v rámci cyklu koncertů KPH v sále Městského kulturního střediska na Mlýnské ulici.
Lubomír Brabec (*1953) pochází z Plzně a v dětství hrával na housle. Ke kytaře přešel v 13 letech a spolu s ní studoval ve svém rodišti na konzervatoři ještě kompozici a lesní roh. Školu dokončil již v Praze a v roce 1974 se stal laureátem Mezinárodní kytarové soutěže v Paříži. O šest let později získal stipendium britské vlády a pokračoval ve studiu na londýnské Royal Academy Of Music a v Early Music Centre, kde se věnoval interpretaci dobové hudby minulých století se zaměřením především na loutnovou literaturu.
Brabcův široký věhlas má kořeny nejen ve virtuózní technice kytarové hry, ale nepochybně také v občasných výletech do „zábavnějších“ žánrů. Již v časech totality měly úspěch jeho Transformace, v nichž společně s Karlem Vágnerem prezentoval známé klasické kousky v poněkud rockovějších úpravách, ještě dále pokročil na desce Tři kytary (společně s Lubošem Andrštem a Petrem Jandou), koncertoval se zpěvačkou Lucií Bílou.
Těžiště jeho hry ovšem spočívá přece jen v klasice. Za interpretaci Rodrigova Concierta de Aranjuez obdržel v roce 1986 Zlatý štít pro nejlepší nahrávku roku, o tři roky později mu brazilská vláda udělila medaili Heitora Villa-Lobose, zlaté desky získal od firem Supraphon i Multisonic, dokonce platinovou pak za nahrávku Vivaldiho koncertů či CD Vánoční transformace. V roce 1997 uskutečnil jako vůbec první hudebník na světě koncert v Antarktidě. Věnuje se též soustavnému bádání v archivech, kde pátrá po dosud neobjevené a neznámé tvorbě.
V Tišnově se Lubomír Brabec představí ve skladbách autorů od 16. až po 21. století, tedy doslova „napříč staletími“. Nenechte si jeho koncert ujít.
Václav Seyfert
Další článek: Co se děje na radnici aneb ze sta rostova zápisníku
Předchozí článek: Nové ulice připomenou sochaře, botanika i skladatele