Proměny územního plánu

Vážení občané Tišnova, v čísle 5 Tišnovských novin jsem překvapivě narazil na článek hodnotící výsledek kasační stížnosti podané u Nejvyššího správního soudu Brno (NSS) ve věci územního plánu Tišnova. Jsem podatelem kasační stížnosti na rozsudek Krajského soudu Brno č. 63 A 1/20178 – 268, a nikdy bych si nedokázal představit, že následný rozsudek o kasační stížnosti Nejvyššího správního soudu Brno (dále jen NSS) č. As 230/2017 – 90 by mohl obsahovat i domáhání se zrušení Územní studie přestavbové plochy P 5 Tišnov – Trnec tak, jak to uvádí autor v článku o konečném „verdiktu“ NSS „Územní plán se měnit nebude“. O této studii nemohl rozhodovat NSS z prostého důvodu. V čase podání kasační stížnosti totiž ještě tato studie nebyla nikomu zadána, a tak nebyla nikde v argumentaci stěžovatele (mě) a ani odpůrce (města) uváděna. Proto o ní tento rozsudek NSS není a nemůže být.

Nezrušení části tohoto územního plánu bych viděl v nenalezení dostatečných důvodů pro tento právní úkon z důvodu následného pokorného přiznání města, že platí stejný regulativ (omezení) pro všechny plochy dostavby a přestavby kvůli možné prohře a finančním náhradám protistraně. Nejvyšší správní soud proto v několika odstavcích svého rozsudku potvrdil požadavek na soulad s okolní zástavbou přiléhajících lokalit rodinných domů, čímž jednoznačně vymezil výškovou hladinu možné výstavby v lokalitě bývalé pily a ve své podstatě vyhověl kasační stížnosti podatele.

Z výše uváděného bych si autora článku dovolil upozornit na skutečnost, že zadání této studie bohužel neobsahovalo tento NSS určený regulativ, a proto ho ani nemohlo respektovat. Tato studie až pětipatrových domů sousedících se zahradami přízemních rodinných domů proto nemůže vyhovovat regulativu souladu s okolní zástavbou a jako taková je studie v podstatě zbytečná. Připojený obrázek bez aut je opravdu pěkná demonstrace záměru ve prospěch investora. Chápu nadšení autora vyplývající z neznalosti, ale tak to přesvědčivě vyargumentoval NSS a pro jeho informovanost připojuji odstavce z rozsudku NSS na konci článku.

Z komentáře k rozsudku NSS pana místostarosty Ing. Součka v čísle 4 Tišnovských novin jsem pochopil jistou smířlivost s touto skutečností a nechápu důvod otištění tohoto článku. Už před více jak třemi měsíci jsem panu místostarostovi Ing. Součkovi položil v „Otázkách a odpovědích“ otázku, jestli dostatečně zvážil v uváděném komentáři regulativ souladu s okolní zástavbou, odpovědi jsem se ale dodnes nedočkal.

V komentáři zmiňuje pan místostarosta Ing. Souček zbytečně vynaložené peníze za právní pomoc, já osobně považuji toto vítězství za velmi sporné a dá se očekávat soudní dohra případného sporu o konečnou podobu zastavění plochy pily. Také bych k závažnosti svého článku uvítal stejné atraktivní místo v Tišnovských novinách i se zaslanou fotografií a upoutávku na první straně, jak bylo umožněno autorovi článku. Děkuji.

[65] Nejvyšší správní soud souhlasí s odpůrcem (městem), že se stanovení výškové hladiny zástavby v kapitole F.2.3 textové části I.A. ÚP Tišnov na str. 49 vztahuje i na plochy přestavby. Pokud se v části textu [„výšková hladina zástavby: v zastavěných i zastavitelných plochách bude respektovat výškovou hladinu okolní zástavby, s možností využití nejen střešního prostoru, ale i místo půdní vestavby realizovat ustupující podlaží, a to s ohledem na charakter okolní zástavby, pokud nestanoví doplňující podmínky využití území jinak (C.2 Zastavitelné plochy, C.3 Plochy přestavby)“] hovoří pouze o zastavěné a zastavitelné ploše, pak jde jen o zjevnou chybu v psaní. Je proto zřejmé, že odpůrce při vyhotovování ÚP pouze nepřesně opomněl uvést výslovně v kapitole F.2.3 i plochy přestavby. V navazujících řízeních tedy budou příslušné orgány vázány podmínkou respektování výškové hladiny okolní zástavby pro jakékoliv záměry v území.

[71] Jak již bylo nicméně uvedeno v předchozí kapitole, odpůrce kromě maximální výšky zástavby ve výšce 285 m n. m. stanovil i další podmínku vztahující se na celou plochu P5, a to v kapitole F.2.3, tedy povinnost respektovat výškovou hladinu okolní zástavby.

Text i foto Jiří Blaha