4. díl. 1951–1960 Gymnázium v Kronice města Tišnova 1956 –…
Člověk a jeho potřeby pro nás budou vždy na prvním místě
Začátek kalendářního roku je dobrou příležitostí pro krátké bilancování a shrnutí let předchozích. Naše pečovatelská služba funguje již mnoho let, byla zaregistrovaná k 1. lednu 2008, tzn. jsme zde pro naše klienty již jedenáct let. Po celou tuto dobu službu poskytujeme terénní formou. Nemáme žádné zařízení, kam bychom mohli klienty přijímat na pobyt. Je naším cílem službu poskytovat v přirozeném prostředí klientů, na místech, která mají rádi a kde prožili svůj život. Pracovní den pečovatelek vypadá tak, že ráno vyjedou služebními auty z našeho zázemí v Tišnově a celý den navštěvují přímo v jejich domovech klienty, kteří naši péči potřebují. Vyjíždí bez ohledu na počasí či jiné nepříznivé situace. Náš obvod působnosti je hodně široký, patří do něj všechny obce, které spadají pod ORP Tišnov a několik obcí z ORP Kuřim. Přejezd od jednoho klienta ke druhému často trvá i několik desítek minut.
Během těch jedenácti let prošla služba řadou změn. Ať to byly změny v rámci provozu, v personálním obsazení, změny týkající se financování… Zkráceně řekněme, že změn bylo hodně. Jednou z věcí, které se ale po celou dobu nezměnily, je základní poslání služby, tzn. pomáhat těm lidem, kteří již sami nezvládnou péči o svoji osobu a chtějí žít důstojně ve svém domově, který si zpravidla budovali řadu let a jsou na něj fixovaní a jakékoliv vytržení ze svého domova by velmi těžce nesli. A v tomto duchu chceme pokračovat i nadále. Na sociální služby jsou kladeny různé požadavky (zákonem, krajem, donátor atd.), díky kterým jsou služby zahlcovány všemožnou administrativou, ale přesto chceme zachovat prioritu v tom, že člověk a jeho potřeby pro nás budou na prvním místě. Nicméně vždy musíme respektovat to, co nám ukládá zákon, a není možné to jakkoliv obejít. Protože služby jsou kontrolovány z různých institucí. A za překročení pravidel mohou být velmi nepříjemné postihy.
Ani my jsme se „kontrole“ nevyhnuli. Na jaře 2018 v naší pečovatelské službě proběhla inspekce, která je jednou z nejobávanějších „kontrol“ pro služby našeho typu. Tři dny několik odborníků z MPSV a jiných organizací pečlivě zkoumá pracovní postupy, metodiky, dodržování práv klientů, způsob, jak samotná péče probíhá v terénu a především jak službu vnímají sami klienti a jejich rodiny. Čím je klientům přínosná a zda by bez ní mohli doma zůstat a fungovat tak, jak byli zvyklí v době, kdy se zvládli postarat sami o sebe. Pro všechny pracovníky služby bylo velmi povzbuzující to, že inspekce proběhla bez jakýchkoliv sankcí či výtek vůči službě a jejímu provozu. A třešničkou na dortu bylo konstatování předsedkyně inspekčního týmu, že ti, kteří zde pracují, jsou lidé na správném místě a je jen jejich zásluhou, jak služba funguje a jak ji klienti vnímají.
Bohužel, z jakéhosi historického stereotypu si stále hodně lidí myslí, že pečovatelka je „uklízečka“ a „nakupovačka“. A nejlépe vše udělá ještě ten den, kdy jí ráno někdo zavolá, že zrovna dnes by něco z výše uvedeného potřeboval. Tak tomu ale není, pečovatelky jsou osoby, které procházejí řadou odborného vzdělání a řadou školení, aby mohly poskytovat klientům profesionální péči na vysoké úrovni. Naštěstí stále více osob si uvědomuje, že pečovatelská služba je od slova pečovat, tzn. především zajišťovat péči ve smyslu zajištění hygieny u klienta, příprava a podání jídla, pomoc s chůzí a pohybem po domácnosti atd. Pečovatelské služby jsou však metodicky krajem vedeny tak, aby ve svých činnostech omezovali úkony, které si klient nebo kdokoliv jiný může objednat od služby, která např. úklid či nákup zajišťuje na komerční úrovni. Pečovatelská služba by neměla suplovat komerční služby, které v daném regionu existují a fungují. Často si lidé myslí, že peníze, které je naše služba stojí, pokryjí všechny náklady služby, ale tak tomu zdaleka není. Služby jsou dotovány z různých zdrojů (MPSV, JmK, obce, dárci, sbírky atd.) a klient platí již jen malou část z toho, co služba stojí skutečně. Kdyby úhrada služby měla být v plné výši placena klienty, tak by se jednalo o částky daleko vyšší. I to je jeden z důvodů, proč by pečovatelské služby měly dělat jen odborné úkony. A především úklidy a nákupy by lidé měli řešit komerčními službami, kde není nutná podpora státu. V současné době mají klienti podporu od státu z několika stran: za prvé jsou podporovány přímo služby, tak nemusí klient platit skutečný náklad provozu služby, a za druhé mají klienti možnost vyřídit si příspěvek na péči, který je určen právě na financování toho, aby si klient mohl hradit sociální službu.
Dalším zažitým s tereotypem je to, že si lidé myslí, že si ráno zavolají a za hodinu či dvě dorazí pečovatelka. To bohužel možné není. Služba má jasně daná pravidla, bez kterých bychom byli v rozporu se zákonem a zavládl by chaos. Je důležité si uvědomit, že službu můžeme poskytovat pouze osobám, se kterými máme řádně uzavřenou smlouvu o poskytování sociální služby. U člověka, který s námi nemá uzavřenou smlouvu, nemůžeme působit. Abycho smlouvu mohli uzavřít, musí být prokazatelně zjištěno osobním sociálním šetřením u klienta doma, jaké jsou jeho potřeby, zda spadá do cílové skupiny naší služby a zda neexistují překážky, pro které bychom nemohli službu poskytovat, a zda je skutečně v situaci, kdy se stává potřebným. Službu nelze poskytnout nárokově, např. jen dosažením nějakého věku. Pro příklad můžeme říct, že i člověk, kterému je devadesát let, ale sám si uvaří, vykoupe se, zajede si do obchodu na kole a zvládne jezdit na turistické výlety, nebude asi s největší pravděpodobností člověkem, který by měl být klientem pečovatelské služby. Naopak třicátník, který je upoután na lůžko, komunikuje, ale není schopen samostatného pohybu, může i přes svůj nízký věk potřebovat zajistit pomoc s osobní hygienou a chystáním a podáním jídla a pití. Samotný provoz služby je rozdělen do tras, kde jsou jasně dány časy, kdy se ke kterému klientovi přijíždí. Což se s klienty vyjednává individuálně tak, aby to co nejvíce vyhovovalo jejich běžným zvyklostem.
Velkým kamenem úrazu je kapacita služby, která bohužel není nafukovací. A nemůžeme vždy vyhovět všem zájemcům, kteří by naši službu potřebovali. Rádi bychom vyšli vstříc všem, ale nejde to. Tak se stává, že musíme zájemce z kapacitních důvodů i odmítat. Tato situace je pro nás velmi nepříjemná a pro zájemce může znamenat i to, že musejí opustit svoji domácnost a využít pobytové zařízení. Často slýcháme otázky typu, zda nemůžeme přijmout někoho dalšího, aby nás bylo víc. Bohužel nemůžeme. Velikost služby nemůžeme libovolně měnit a navyšovat. Služba, pokud chce něco měnit, musí projít poměrně náročným procesem schvalování, doporučování různými orgány a rozrůstat se může podle toho, jak její dovoleno a schváleno. Již od roku 2017 komunikujeme o možnosti navýšení o několik pracovníků, ale procesně se nám to zatím nepodařilo. Ale chceme věřit, že se nám tento záměr podaří navršit a být zase o něco dostupnější. Každým rokem máme smutný seznam neuspokojených zájemců, které jsme právě z kapacitních důvodů nemohli
uspokojit. Ale i pokud nemáme volnou kapacitu, tak s každým individuálně probereme jeho možnosti, nabídneme mu případné alternativy, kterými by mohl svoji situaci řešit, a snažíme se nasměrovat a poradit. Protože často jsou lidé v otázkách péče o své blízké velmi málo informováni nebo vůbec, a i drobná informace a vlídný přístup mohou být velkou pomocí.
Nesmíme opomenout zmínit, že pečovatelky jsou pracovníci v sociálních službách, nikoliv zdravotní pracovníci, proto nesmí u klientů dělat zdravotní úkony. Nesmí dělat převazy, zasahovat do otevřených ran, aplikovat injekce, chystat léky, odebírat krev, měřit tlak, teplotu atd. Tyto úkony řeší Charitní ošetřovatelská služba pod vedením paní Zuzany Švábové.
V rychlosti několik statistických údajů. Nyní, od 1. února 2019, máme v terénu 12 pečovatelek a jednoho sociálního pracovníka, který je současně vedoucím služby. Tyto osoby zabezpečují provoz nejen pečovatelské, ale i odlehčovací služby. V počtu těchto pracovníků jsme v roce 2018 dokázali v rámci těchto dvou služeb zajistit následující: v pečovatelské službě se nám během roku vystřídalo 108 klientů (38 mužů, 70 žen). Celkově jsme těmto osobám zajistili 13 269 hodin přímé péče, rozvezli 10 740 obědů a strávili jsme v autech na cestách ke klientům přes 3 800 hodin. U odlehčovací služby, kde je menší počet úvazků, jsme zajistili 4 814 hodin péče pro 37 klientů (14 mužů, 23 žen) a v autech strávili cca 800 hodin. Od počátku roku 2019 jsme rozšířili dobu provozu v terénu a cílové skupiny klientů tak, abychom mohli pružně reagovat na potřeby zájemců o péči a následně klientů.
Závěrem připomeňme, že v roce 2018 nás potěšila zdárně absolvovaná inspekce, ale i úspěch pracovnice paní Hany Mácové, která byla oceněna Cenou Charity ČR za práci pečovatelky. Za dobrou vizitku služby považujeme i to, když se na nás zájemci obracejí na doporučení někoho, kdo už naším klientem je nebo byl. Úspěchy nás však těší každý den. Jsou to drobné radosti, které nejsou na veřejnosti vidět, ale pro jednotlivce, naše klienty, mají velký význam. Pár kroků s chodítkem, vypitý hrnek čaje nebo pár slov od někoho, kdo běžně nemluví. S klienty často prožíváme i jejich radosti a starosti a moc si vážíme toho, když můžeme být tím, kdo je může podpořit. Tímto děkuji všem pracovnicím pečovatelské a odlehčovací služby OCH Tišnov za jejich práci, za jejich lidský a trpělivý přístup ke klientům, za nasazení, se kterým se klientům věnují, a za úctu, se kterou s lidmi jednají. Stejně tak děkuji našim klientům za jejich pevnou vůli a odhodlání postavit se nepříznivé životní situaci. A v neposlední řadě děkuji rodinám a blízkým našich klientů. Moc si vaší práce a péče vážím. A zároveň přeji všem, aby jejich zdraví a životní kondice byly takové, aby naši službu potřebovali co nejpozději a co nejdéle vedli samostatný život, který je bude naplňovat.
Lenka Sodomková, vedoucí Pečovatelské a Odlehčovací služby Oblastní charity Tišnov
Foto: archiv Oblastní charity Tišnov
Další článek: RC Studánka: Sen se stal skutečností
Předchozí článek: Guarneri Trio prague v cyklu koncertů Klubu přátel hudby