4. díl. 1951–1960 Gymnázium v Kronice města Tišnova 1956 –…
Studie, nebo komedie?
Vážení občané,
žijeme ve městě, ve kterém se vedení
města rozhodlo pravidelně seznamovat
občany s rozvojem města. Dělá to velmi
svědomitě, a tak jsme měli možnost
se dokonce dvakrát na zasedání zastupitelstva
seznámit s názory zastupitelů
na stejnou studii přestavbové plochy
bývalé pily na Trnci a jako bonus nám
bylo to samé předloženo i na prezentaci
Proměny města Tišnova. Proč je třeba tolikrát
veřejně vychvalovat stejnou studii,
je na zamyšlení. V nedávné historii jeden
klasik propagandy a demagogie prohlásil,
že „tisíckrát opakovaná lež se stává
pravdou“. A tak je to pravděpodobně
i s tolikrát projednávanou studií.
Územní plán města Tišnova požadoval
pro plochu bývalé pily vytvořit studii
vlivu na krajinný ráz, srozumitelně tedy
požadavek prověření vlivu možné zástavby
na okolní rodinné domy. Občané dotčení
tímto záměrem podali soudní žalobu
ke Krajskému soudu Brno na neumožnění
účasti při vytváření této studie a požadovali,
aby tato studie proběhla ještě
před schválením územního plánu, a tedy
i s vypořádáním jejich připomínek k možné
zástavbě. Bohužel soud jejich požadavek
zamítl a ponechal ochranu jejich práv
na následných stavebních řízeních. Ještě
ovšem probíhá kasační řízení u Nejvyššího
správního soudu na neproporcionalitu zásahu
do vlastnických práv (nedostatečné
ochrany jejich majetku v porovnání s investorem),
a tak nemusí být ještě definitivně
rozhodnuto.
Krajský soud při svém rozhodnutí vycházel
z nestrannosti Odboru územního
plánování MěÚ Tišnov a předpokládal
profesní způsobilost jeho úředníků. Bohužel
netušil, že sama vedoucí tohoto odboru
je schopna podpořit nadšení některých
zastupitelů pro výstavbu paneláků,
souhlasem s touto studií s tolika nedostatky
a prakticky neproveditelnou. Tato
studie se vůbec nevěnuje pohledovým
problémům možného zastavění i pětipatrových
paneláků z pohledu okolí a jenom
odůvodňuje potřebu investora co nejvíce
finančně zhodnotit možnou výstavbu.
Tuto studii projednávali dvakrát zastupitelé.
Poprvé na ní vystoupil i její autor
Ing. arch. Jura a předvedl schopnost slovně
manipulovat s představivostí zastupitelů.
Jeho popis vytvoření veřejného prostoru
mezi dvěma řadami domů je srovnatelný
s velikány mystifikace. Dovolím si ho proto
ocitovat: „Všichni architekti nechávají veřejný
prostor určený pro setkávání občanů
a rekreaci až na to, co jim vlastně z prostoru
zbude. My jsme to udělali jinak. Prvně
jsme stanovili dostatečný veřejný prostor
a poté kolem něho navrhli bytové domy.“
Pan Ing. arch. Jura ovšem zapomněl zastupitelům
sdělit, že dotyčný veřejný prostor,
určený pro setkávání občanů a rekreaci, je
jenom 6 metrů široký zbytek mezi domy,
který je navíc oplocen jednotlivými stavebními
pozemky domů, a se sklonem 3,5 metru.
Proto nikdo nenašel v tomto prostoru
žádné dětské hřiště a lavičky. Kvůli sklonu
této plochy to prostě není možné. To bude
setkávání a rekreace obyvatel na úrovni.
Následně pan Ing. Jura vyzdvihl i další
přednost své studie, obytnou zónu pro dopravní
obslužnost. Bohužel opět opomenul
zastupitelům sdělit, že se nejedná pouze
o důvod omezení rychlosti automobilů, ale
že v celé studii chybí pro nedostatek místa
veškeré chodníky. Jak se budou po komunikacích
projíždět maminky s kočárky
mezi jezdícími auty a následně si hrát
i děti, si nedovedu představit. Nikdy jsem
nic takového na sídlišti s bytovými domy
nikde neviděl a nedokážu si představit sídliště
Květnice bez chodníků.
Největším problémem této studie je
velký počet bytů s minimem okolního prostoru.
Z tohoto důvodu je proto nedostatek
místa pro parkování. Projekt parkovacích
míst vypracoval zkušený odborník,
ale nějakou náhodou zapomněl násobit
správným koeficientem počet parkovacích
míst pro 50 zaměstnanců dotyčných
obchodů a nezapočítal správný počet
obyvatel těchto paneláků. Taky vycházel
z nepravdivých čísel stupně automobilizace
v Tišnově. Ta je v současném stavu
na počtu 700 automobilů na tisíc obyvatel.
Je to neuvěřitelné, ale pravdivé číslo
poskytnuté dopravním odborem. Proto
je tak složité zaparkovat v Tišnově auto!
Z těchto důvodů chybí asi třetina parkovacích
míst, a tedy tato studie nesplňuje
normu ČSN 73 61 10 pro počet 144 bytů
v návaznosti na možnost parkovacích
míst automobilů. Vedoucí územního odboru
paní Ing. Doležalová následně tuto
studii opravila a snížila počet možných
obyvatel na pouhých 270. Ani tato úprava
ovšem nestačí odstranit nemožnost postavit
tolik bytů na tak malém prostoru
a studie se stává komedií v režii odboru
územního plánování s požehnáním vedení
města. Je tedy otázkou, proč vedení města
vyjádřilo souhlas s touto studií. Je jasné,
že této problematice vůbec nerozumí
a snad pouze spoléhá na schopnosti úředníků
bez vlastního úsudku.
Dalším zajímavým momentem je představení
této studie na strategickém výboru
zastupitelům. Na něm dostal Ing. arch.
Jura, tento skvělý řečník, možnost přesvědčit
zastupitele bez textové části této
studie, a tedy bez možnosti konfrontovat
množství krásných slov s fakty o správnosti
této studie. Ještě na dalším zasedání
zastupitelstva k této studii byla zastupitelka
Ing. Brzobohatá přesvědčena, že
bytů bude možná o trochu více jak sto,
tedy počet, o kterém mluvil pan Ing. Jura
na strategickém výboru, ale odmítala uvěřit
počtu 144 bytů uváděnému v textové
části studie. Proč pan starosta Bc. Dospíšil
ve funkci předsedy strategického výboru
neposkytl zastupitelům i text studie,
dodnes nechápu. Zastupitelé jsou profesně
učitelé, lékaři a úředníci neznalí stavařiny,
a tedy v této otázce lehce ovlivnitelní.
Jestli to byl záměr, tak vyšel dokonale.
Když pustíte na zastupitele takového řečníka,
nemůže to nikdy dopadnout dobře.
Tento problém nikomu nevadí a zastupitelka
Mgr. Knechtová mi dokonce vysvětlovala,
že za dvacet roků už nebudou občané
automobily používat. Jestli i investor
nebude dvacet roků stavět, ovšem netuší.
Já zas netuším, co je za důvodem tak
obrovské podpory vedení města výstavbě
tolika bytů na Trnci. Může to být touha
po dosažení magické hranice deseti tisíc
obyvatel Tišnova, potřeba souhlasu investora
s umožněním využití této plochy
jako skládky v průběhu rekonstrukce ulice
Brněnská, nátlak mocných kamarádů
z kraje, osobní vztahy s investorem či cosi
jiného? Dá se pochopit záměr investora
postavit co nejvíce bytů, a tedy co nejvíce
vydělat. Nedá se ovšem pochopit postoj
vedení města. Obyvatelé sídliště na pile
ale budou občany Tišnova a vedení města
by už teď mělo chápat jejich budoucí problémy.
V lednu proběhla prezentace
revitalizace sídliště Květnice a s náklady
60 milionů korun budou dodatečně vybudována
nová parkovací místa a pořízeny
pískoviště a lavičky pro oddych občanů.
Co tedy bude na Trnci 432 bydlících
občanů bez parkovacích míst, laviček
a pískovišť na tak malém prostoru dělat,
nikoho zodpovědného nezajímá, a jaký
bude mít vliv takto zahuštěná zástavba
ve vysokých domech na bezprostředně
sousedící občany, také nikdo odpovědný
nebere na vědomí. Že množství bytů
na pile neodpovídá čtyřem, ale pěti domům
postaveným panem Němcem Na Honech,
dokonce vidí někteří zastupitelé
jako přednost. Proč chce vedení města
z této lokality udělat pouze noclehárnu,
mi zůstává utajeno.
Investor už teď slibuje na billboardu
luxusní byty na Trnci. Ty obývají ovšem
bohatí lidé, kteří se se svými luxusními
auty určitě na zkrácená parkovací místa
nevejdou. Moc se ale nechlubí kvalitou
stavby fotovoltaické elektrárny z prohnilých
prkének ve směru od Drásova
a také asi všichni zapomenuli na lapálie
se stavbou kafilérní bioplynové stanice
v místě bývalé cihelny. Tento zlatokop asi
nebude v budoucnu ideálním investorem
na pozemcích Tišnova a budoucí vedení si
s ním jistě užije pěkné problémy.
Tento článek jsem napsal už před třemi
měsíci, ale poprvé to demokracie neunesla
a nebylo v silách vedení města reagovat
na můj názor, poté přišly volby a to se nesmí
zpochybňovat rozhodnutí vedení města,
a tak to snad tentokrát vyjde.
Jiří Blaha
Ilustrační foto
Další článek: Referent/ka Odboru investic a projektové podpory
Předchozí článek: Byla jednou jedna pila a místo ní nebude Billa…