Co se třpytí, mám ráda

Pica Pica je krkavcovitý pták straka obecná. Často se říká: „krade jako straka“. Toto rčení má kořeny v zálibě straky obecné v lesklých předmětech. Tato vlastnost není příčinou toho, že patří mezi ptáky, kteří nejsou mezi lidmi oblíbeni. Příčinou je hlavně její pověst plenitele ptačích hnízd.

Černobílý pták straka obecná má dlouhý ocas, křídla se na slunci lesknou do modra, ocas žlutozeleně. Na Tišnovsku není nejpočetněji rozšířena. Fotografie byla pořízena mezi Tišnovem a Březinou, kde vyváděly své mladé. Za letu je dobře vidět kontrastní bílá kresba křídel a bílé břicho. Nápadným znakem je černý stupňovitý ocas, který je delší než tělo. Letícího ptáka poznáme také podle typických veslovitých úderů křídel.

Patří mezi krkavcovité. Nepřeslechnutelný je její skřehotavý hlas, který svádí k pochybnostem, zda tento pták skutečně patří mezi pěvce, tedy do stejné skupiny jako třeba kos nebo dokonce slavík. Straka sem ale opravdu patří, společně s vránou nebo krkavcem.

Přestože jsou stračí páry většinou trvalé, nevěra jim není neznámá. V době hnízdění vnikají samci do sousedních teritorií s cílem spářit se s cizími samičkami, které jim to často umožní. Vlastní partnerku si však pečlivě hlídají. Díky snaze žárlivých samců se však rodí převážně manželská mláďata. Od poloviny dubna klade samice nazelenalá, hustě šedohnědě skvrnitá vajíčka. Sama na nich sedí po dobu tří týdnů. Mláďata se líhnou holá a slepá, první peří se objevuje kolem osmého dne, kdy se jim také otvírají oči. Hnízdo opouštějí po dvou až třech týdnech. Další dva týdny se zdržují převážně v blízkosti hnízda a rodiče je přikrmují ještě další čtyři týdny. Teprve po šesti týdnech od opuštění hnízda se mláďata stávají nezávislá na rodičích a sdružují se do skupinek společně s dalšími z jiných teritorií. Úspěšné páry odchovají 2 až 4 mláďata za rok.

V letních měsících je potrava živočišná a v zimně rostlinná. V době krmení mláďat sbírají malé pavouky, housenky, larvy, brouky, červy, drobné hraboše, ale také vejce a mláďata drobných pěvců.  V potravě také patří různé plody třešně, hrušky a semena. Ve městech do svého jídelníčku přidávají odpadky a živočichy uhynulé pod koly aut. Přizpůsobila se životu v těsné blízkosti člověka, takže ji můžeme spatřit i v centru měst a je velice přizpůsobivá k ochočení.

text i foto Josef Permedla