Nerozluční přátelé

Nerozluční přátelé

Že si mravenci a mšice vzájemně pomáhají, už jistě víte. Jsou nerozlučnými kamarády. V životě každého společenství mravenců má velmi důležitou roli potrava, především její dostatek. Mšice vylučující medovici, která tvoří padesát procent jídelníčku mravenců, tak významně přispívají k uspokojení jejich potřeb.

Jak to vlastně funguje? Tento stejnokřídlý hmyz se živí šťávou z rostlinných výhonků. Nabodává vodivá pletiva rostlin, sítnice a aktivně saje šťávu, která obsahuje značné množství sacharidů, ale poměrně málo bílkovin. Ústrojí hmyzu využívá jednoduché cukry a jejich přebytek je vylučován do zadní části střeva. Naproti tomu bílkovinná část rostlinné šťávy přechází do žaludku a střeva hmyzu, kde je vstřebána. Přebytek cukrů z rostlinné šťávy je pak vylučován jako medovice. Jedna mšice je schopna vyloučit denně asi 0,5 mg šťávy, za příhodných podmínek až 0,8 mg.

Cukry jsou výborným zdrojem energie a některé druhy mravenců toho využívají. V určitých případech vylučují mšice medovici, už jen když jim mravenci poklepávají na tělo tykadly. Za odměnu je pak mravenci chrání před predátory a přenáší je na místa, kde je dostatek potravy. I při stěhování své kolonie si je berou s sebou a jejich vajíčka dokonce ukládají k přezimování do svých hnízd. Na jaře je pak vynesou na rostliny, aby se mohla vyvinout nová populace.

Na zahradě máme spoustu užitečných slunéček, ale mšic kupodivu zůstává na rostlinách stále hodně. Před slunéčky je chrání mravenci i dalším nebezpečím. Starají se o ně, přenášejí je z rostliny na rostlinu a dojí je. Mravenci jsou tedy velmi výkonnými chovateli, staviteli, sběrači a lovci, kteří svojí činností ovlivňují rozsáhlá území.

Mšice sají rostlinné šťávy tak pilně, že všechny přijaté cukry nestihnou strávit. Ze zadečku je pak vylučují v podobě sladké husté medovice, která je zároveň výživná. Mravenci začali mšice dojit již před desítkami milionů let, ještě než na svět přišli první lidští zemědělci. Předběhli tak v této činnosti člověka!

Mravenci a mšice žijí ve vzájemném, oboustranně výhodném vztahu – symbióze. Toho využívají i včely a přiživují se na něm. Sbírají medovici mravencům jak na listnatých, tak i jehličnatých stromech. Z této suroviny tvoří náš známý medovicový med.

V loňském roce nad Hájkem a u Stanovisek v lesích, kde rostou jedle, se vyskytovala medovice ještě v srpnu i začátkem září. Nebyla nijak výrazná, ale v ranních hodinách při svítání šlo slyšet na stromech bzukot pilných včeliček.

 

Josef Permedla

Foto: Josef Permedla

Další článek:
Předchozí článek: