Tišnovský klášter a založení brněnského biskupství císařovnou Marií Terezií v roce 1777

V letošním roce si katolická církev v České republice i celá kulturní veřejnost připomínají 240. výročí založení brněnského biskupství. To vzniklo v roce 1777 oddělením od diecéze olomoucké, která existovala a pokrývala celou Moravu již od roku 1063, přičemž její kořeny sahají až do časů velkomoravských. Důležitá role při vzniku biskupství v Brně připadla i klášteru Porta coeli.

Jedním z plodů osvícenských představ o lepší organizaci státu, který k zabezpečení svého řádného chodu stále ještě potřeboval správně a účinně fungující církev, bylo i zřizování nových biskupství v různých částech monarchie. Vznik brněnské diecéze si vynutila jednak rostoucí lidnatost západní a jižní Moravy, ale také postupně se zvyšující význam města Brna jako moravského hlavního města. Vážné úvahy o zřízení nového biskupství v Brně se objevily již v roce 1773, hlavním problémem však byla otázka jeho ekonomického zabezpečení. Odstoupení části statků olomouckého biskupství nedostačovalo, a tak se císařovna Marie Terezie rozhodla zrušit funkci probošta brněnské kapituly, jehož příjmy měly připadnout novému biskupovi. Zdálo se to být dobrým řešením, zvláště když poslední probošt byl panovnicí vyhlédnut za prvního biskupa. Objevil se ale právní problém, protože dle královského privilegia Václava I. z roku 1240 držela právo obsazovat probošství abatyše tišnovského kláštera Porta coeli. O osobních kvalitách císařovny a její zbožnosti svědčí, že tato stará práva ctila a jednostranně je nezrušila, což mohla udělat. 10. února 1777 požádala kabinetním listem tehdejší abatyši Sapientii Lojkovou z Nětky, aby se svých práv vzdala, výměnou za prezentační, tj. jmenovací právo na místa dvou brněnských kanovníků. Tento krok je především pozoruhodný vzhledem k použité formě. Kabinetní list totiž nebyl jen jakýmsi úředním neosobním dokumentem vyhotoveným úředníky, ale dokumentem stylizovaným v první osobě singuláru, tedy nikoliv v majestátním plurálu, a byl podepisován pouze panovnicí. Tato forma korespondence byla Marií Terezií používána výhradně ve vztahu k hlavám sousedních států a výjimečně ve vztahu s osobními přáteli, tedy s osobami, které panovnice považovala za sobě rovné. Rovněž způsob předání nebyl zcela běžný. List byl doručen přímo do Tišnova, bez použití obvyklého instančního postupu přes dvorské úřady ve Vídni a zemské v Brně. Abatyše po konzultaci se svými nadřízenými dopisem dne 15. února přání císařovny vyhověla a Marie Terezie tak mohla 24. května uvedeného roku rozhodnout o rozdělení olomoucké diecéze a založení brněnského biskupství a 6. června pak požádat papeže Pia VI. o schválení tohoto svého rozhodnutí.

Dekretem pak 20. června sdělila do Tišnova, že rezignaci na stará práva vzala s potěšením na vědomí, neboť právě tento akt jí umožnil brněnskou diecézi zřídit. Bulou z 5. prosince papež vznik brněnského biskupství schválil a 10. ledna 1778 císařovna splnila svůj slib a tišnovskému klášteru udělila právo na prezentaci dvou kanovníků. Toto právo ale nemělo dlouhého trvání, protože zaniklo spolu se zrušením kláštera o čtyři roky později.

Památku na Sapientii Lojkovou, poslední abatyši kláštera Porta coeli před jeho zrušením Josefem II. v roce 1782, najdeme i v tišnovském farním chrámu. Je jí oltářní mensa z roku 1771 umístěná v růžencové kapli napravo od vchodu, která byla původně náhrobkem královny Konstancie v klášterním kostele. Je na ní latinský nápis, který k uctění památky královny zakladatelky nechala abatyše zhotovit: Piis manibus sanctae recordationis Constantiae Reginae Bellae III. Hungariae regis filiae Przemislai Othogari Bohemiae Regis conthoralis vitae integritate et virtutum odore celeberrimae parthenonis hujus fundatricis monumentum hoc pro memoria posthumae aetatis erexit S.L.D.N.A quae ecclesiam aris marmoreis, et aras SS. Lipsanis ornavit A MDCCLXXI. (Jako posvátnou vzpomínku na nehynoucí památku královny Konstancie, dcery uherského krále Bély III. a manželky českého krále Přemysla Otakara, proslavenou čistotou života a vůní ctností, postavila tento náhrobek zakladatelky a ozdobila chrám oltáři mramorovými i oltářem ostatkovým S.L.D.N.A. L.P. 1771.) Zkratka S.L.D.N.A. znamená Sapientia Lojka de Nietka Abatissa.

Jan Kos, kronikář farnosti

Obr.: převzato z publikace „Biskupství brněnské, Brno 2000“