Červnové kalendárium Tišnovska

1. ČERVNA

PŘED 310 LETY

Ve středu 1. června 1707 proběhla v Tišnově poprava lupičů a vrahů Františka Grünwalda, řečeného Pekelníka, a Jiřího Kliha alias Búřky. Oba delikventi po předchozích drobných krádežích zavraždili 22. listopadu 1705 na Kukýrně vdovu Dorotu Sokolovou i její dceru Voršilu a 28. prosince 1706 také v Rohozci ženu šenkýře Jíry Chrapky. Na počátku roku 1707 se mordýře podařilo dopadnout a po 126 dnech vyšetřování rozhodl apelační soud v Praze o jejich exemplárním potrestání. Výslechy vrahů prováděl pravděpodobně tišnovský rychtář Kašpar Šudler, rozsudek vykonal popravčí mistr Matěj Salinger z Brna se svými pacholky.

2. ČERVNA

PŘED 160 LETY

V úterý 2. června 1857 se v Jizerním Vtelně u Mladé Boleslavi narodil šachový průkopník Ladislav Vetešník. Po studiích na filozofické fakultě české univerzity v Praze a učitelském ústavu v Příboře působil mimo jiné i v Osikách u Lomnice, kde v létech 1895–1900 každoročně pořádal první šachové turnaje. Podílel se na tzv. české šachové škole tvorbou úloh kompozičního šachu, které posílal do celého světa. Tyto práce vyšly rovněž knižně v reprezentativním provedení na křídovém papíře. Byl také dobrým praktickým hráčem, porazil mimo jiné i budoucího velmistra Durase. V Tišnově trávil od roku 1936 čas zaslouženého odpočinku po skončení kariéry učitele; zemřel 7. listopadu 1949. Oba jeho synové Ladislav a Josef se během druhé světové války jako skauti zapojili do odbojové činnosti a byli popraveni v koncentračním táboře ve Flossenbürgu.

8. ČERVNA

PŘED 310 LETY

Ve středu 8. června 1707 v ranních hodinách postihl Tišnov velký požár. Při vaření mýdla začal hořet dům dlouholetého tišnovského primátora Martina Rytíře v Klášterské ulici. Oheň se přenesl na okolní domy dalších významných občanů, mezi které patřil mimo jiné také tehdejší hejtman klášterního panství Jan Machotský, a pokračoval směrem k centru města. Kromě 53 domů vyhořel kostel, radnice, fara, škola, obecní dům a podle pamětní knihy panství tišnovského rovněž „šerhovina“ neboli drábovna, což bylo stavení, v němž bydlel vrchnostenský zřízenec dohlížející při robotě a vykonávající tělesné tresty.

PŘED 70 LETY

V neděli 8. června 1947 byl u sokolovny odhalen pomník na počest Boženky Škrabálkové, která zahynula 11. dubna 1945 v koncentračním táboře v Mauthausenu. Narodila se 12. ledna 1923 v Modřicích, od roku 1931 žila v Rakousku, kde byla jejímu otci, odborníku na technický provoz cukrovarů, nabídnuta práce. Maminka pocházela z Předklášteří, takže v roce 1941 se celá rodina vrátila na Tišnovsko – bydleli v Lomničce, ale Boženka často přebývala v Tišnově u své tety, odkud to měla jen pár metrů na pracovní úřad, kde získala zaměstnání. Prostřednictvím svého bratrance Miroše Habrovce se brzy zapojila do odbojového hnutí, mimo jiné zajišťovala falešné pracovní knížky pro partyzány skrývající se na Skaličce. V rámci akce likvidující celou tuto skupinu byla 23. února zatčena. Její osudy beletristicky zpracovala německá spisovatelka Herma Kennel v nedávno vydané knize Je smutné opouštět svět na jaře.

12. ČERVNA

PŘED 70 LETY

Ve čtvrtek 12. června 1947 byly v rámci Apoštolské cesty k 950. výročí úmrtí do Tišnova přivezeny ostatky svatého Vojtěcha. Dopravil je od kláštera Porta coeli osvětlený automobil, který byl provázen krojovanými sedláky Selské jízdy na koních. Občané tvořili špalír kolem cesty a po průjezdu ostatků se přidávali k průvodu. Na náměstí v Tišnově se tehdy shromáždilo odhadem asi osm tisíc lidí, z balkonu radnice ostatkům i přítomným věřícím požehnal světící olomoucký biskup Stanislav Zela. Pro Selskou jízdu byl tento rejtarský doprovod její poslední velkou akcí, neboť nastávající kolektivizace znamenala konec dlouholeté existence tohoto spolku.

14.  ČERVNA

PŘED 75 LETY

V neděli 14. června 1942 byl v brněnských Kounicových kolejích, proměněných v žaláře, ve svých 36 letech zastřelen JUDr. Oldřich Smíšek. Pocházel z hudební rodiny, jeho mladší bratr Aleš se později stal dlouholetým ředitelem zdejší lidové školy umění. Také Oldřich byl velmi hudebně nadaný – už jako devatenáctiletý řídil v Lomničce ochotnický orchestr a s místními zpěváky nastudoval operetu Kráska ze Šumavy. Později dirigoval sokolský orchestr v Tišnově, a to jak na koncertech a v divadelních představeních, tak při veselých baráčnických či silvestrovských revuích. Po maturitě na brněnském gymnáziu ovšem nepokračoval studiem hudby; stal se doktorem práv a věnoval se soudnictví. Před svým zatčením působil jako okresní soudce v Novém Městě na Moravě, kde se zapojil do odbojového hnutí. Je po něm v Tišnově pojmenována Smíškova ulice.

19. ČERVNA

PŘED 195 LETY

Ve středu 19. června 1822 vypukl v Tišnově další velký požár, při němž opět lehla popelem část města včetně kostela a farního dvora. V historických materiálech se o tom píše: „… kolem 10. hodiny dopolední vypukl pod farou z neopatrnosti Andrease Vašince strašný požár, který šířený prudkou vichřicí se tak rozšířil, že kloboučník Vašinec, fara s veškerým nábytkem, hospodářskými staveními, vozy a kočáry, kostel a kostnice úplně vyhořely. Umíráček s věže spadl a tak zvaný ,wandrungsglocke’ úplně se roztavil. Všechny domy, které vedle kostela stály, změnily se v popel…“ Ocitujme ještě farní kroniku: „… zničena byla až do základů fara s celým zařízením jak farářovým, tak i kaplanovým, se šatstvem a knihami, s farním archívem obsahujícím staré matriční knihy, sbírky předpisů jak konsistorních, tak i správy městské. Farář Jan Penninger velikým úsilím jako včelička pro své milé nástupce stěží znovu uspořádal archív a matriky, používaje trosek rozličně zanechaných…“

24.  ČERVNA

PŘED 150 LETY

V pondělí 24. června 1867 se narodil Jan Máša, od 22. října 1927 čestný občan města. Působil jako zemědělský odborník, novinář a regionální politik, byl rovněž zakladatelem cestovní kanceláře a propagátorem vybudování brněnského výstaviště. V první polovině 20. let se stal náměstkem brněnského starosty, kterým byl tehdy další Tišnovák Bedřich Macků. Zemřel 27. února 1933. Bližší podrobnosti o Janu Mášovi lze nalézt ve dvou pokračováních našeho dlouhodobého seriálu o čestných občanech, které byly zveřejněny v loňských Tišnovských novinách č. 10 a 11.

PŘED 135 LETY

V sobotu 24. června 1882 byl v Předklášteří založen hasičský sbor, který měl hned od počátku 26 členů. Původně měl pouze zapůjčenou stříkačku od správy velkostatku, později zakoupil vlastní, nejprve čtyřkolovou ruční (1898) a pak i dvoukolovou motorovou (1930). V roce 1947 byl slavnostně dán do provozu požární automobil Praga Grand, přestavený z běžného osobního vozu. Místní hasiči se podíleli i na dobročinné práci a kulturních akcích. Ke 100. výročí založení sboru byl v roce 1982 vydán jubilejní almanach.

Václav Seyfert, redaktor TN

Foto ilustrační