Sýkora modřinka a ostatní sýkory

Sýkoru modřinku s charakteristickou modrou čepičkou, modrými křídly a černým proužkem přes oko zná asi každý. Po naší nejznámější sýkoře koňadře je nejběžnější z celkem šesti druhů čeledi sýkorovitých. Vedle nich se vyskytují ještě sýkora babka, s. uhelníček, s. lužní a s. parukářka.

Samičky a samečci sýkory modřinky jsou zbarveni podobně, samička však bývá o něco matnější. Je to ekologicky značně přizpůsobivý pták, typický pro listnaté háje, lesostepi, rozšířený všude v kulturní krajině, v parcích, zahradách i v blízkosti stavení.

Hnízdí u nás velmi početně na celém území. Tok začíná už v předjaří trylkovým zpěvem samečků. Poté si samička vyhlédne vhodnou dutinu, polodutinu, případně ptačí budku a začne stavět, bez přispění samečka, měkké vatovité hnízdo. Do něho snese sedm až čtrnáct bílých, drobně červeně kropenatých vajíček. Modřinky hnízdí jednou do roka, v příznivých podmínkách i dvakrát, potom je však počet vajíček menší. Samička sedí na vejcích sama dvanáct až šestnáct dní. Potravu jí přináší sameček. Mláďata jsou krmena oběma rodiči po dobu patnácti až dvaceti dní. Ptáci jsou velmi pracovití a přiletí k mláďatům s potravou až čtyřistakrát za den. Často se stává, že jeden samec hnízdí se dvěma až třemi samicemi současně, a to má potom zřejmě dost těžké živobytí.

V letním období se sýkory živí převážně hmyzem, který obratně sbírají z listů stromů, z větviček nebo ho hledají v kůře. Loví i pavouky, drobné můry, mšice a jiný škodlivý hmyz. Na podzim a v zimě jedí zejména různá semena a drobné plody. Často se zdržují v blízkosti datlovitých ptáků a přiživují se na zbytcích jejich potravy. V tomto ročním období se sýkory sdružují do švitořících hejn a táhnou krajinou za potravou. Nejčastěji se s nimi setkáme u ptačích krmítek. V hejnech mají větší záruku bezpečnosti před dravci, např. krahujcem. Sýkory jsou sice ptáci stálí, ale mladí jedinci mnohdy táhnou k jihu, často až ke Středozemnímu moři, a jejich místo nahradí opeřenci ze severu.

Kdo chce mít sýkoru koňadru nebo modřinku na své zahradě či v sadu, stačí, aby vyvěsil vhodnou ptačí budku, a tito užiteční ptáčci ji rádi přijmou za svoje hnízdiště.

Bohumil Kabeš

Foto: Bohumil Kabeš