LEDNOVÉ KALENDÁRIUM TIŠNOVSKA

1. LEDNA
PŘED 105 LETY

V pondělí 1. ledna 1912 se narodil Rostislav Major. Syn známých tišnovských divadelníků patřil v 30. létech minulého století k nejlepším sportovcům města – v lehké atletice byl držitelem šesti župních rekordů, patřil do základního kádru fotbalového týmu AFK, hrál i tenis či košíkovou a působil jako cvičitel v Sokole. V roce 1937 ukončil studium práv na Masarykově univerzitě v Brně. Po vypuknutí 2. světové války se pokusil přes Slovensko utéci z protektorátu, ale byl dopaden a celý zbytek války strávil v koncentračním táboře v Dachau. Po osvobození žil v Praze; v únoru 1952 byl zvolen předsedou Ústřední sekce kopané ČOS (neboli tehdejšího Československého fotbalového svazu) a jako vedoucí naší výpravy se zúčastnil i mistrovství světa 1954 ve Švýcarsku. Ve funkci šéfa československého fotbalu setrval téměř tři roky. Zemřel 7. dubna 1974.

9. LEDNA
PŘED 165 LETY

V pátek 9. ledna 1852 se narodil Karel Seyfert, starosta města z let 1909–1914. Do Tišnova přišel jako chlapec z Německého Brodu; jeho rodina patřila do okruhu uvědomělého vlasteneckého faráře Josefa Fettera. Stal se advokátem a do místní politiky vstoupil společně s generačním druhem Františkem Müllerem, svým předchůdcem na starostenském postu. Roku 1905 se stal radním a vedl právnický odbor města. V době jeho působení ve funkci starosty přijalo město poprvé v historii vlastní jednací řád, do provozu byla uvedena nově postavená městská elektrárna. Kvůli srdeční chorobě v říjnu 1914 na pozici starosty rezignoval, ale nadále působil v obecním výboru. Mnoho let měl v pronájmu obecní honitbu. Zemřel 22. října 1924.

13. LEDNA
PŘED 95 LETY

V pátek 13. ledna 1922 se narodil Bohumír Matal. Rodák z Brna absolvoval jako dvacetiletý Školu uměleckých řemesel a poté odešel do Prahy ke kreslenému filmu. Zde byl brzy zatčen a umístěn do pracovního tábora Lohbruck, odkud se mu podařilo v roce 1945 uprchnout. Po válce se stal členem Umělecké besedy a také Skupiny 42, v níž kromě výtvarníků (Gross, Hudeček, Lhoták) působili i básníci (Blatný, Kainar, Kolář) nebo umělečtí teoretici (Chalupecký, Kotalík). V roce 1966 byl vybrán na výstavu mladého československého umění v Paříži. O čtyři roky později zakoupil mlýn v Prudké u Doubravníka a přestěhoval se sem společně se svou druhou manželkou. Začínající normalizace však pro něj znamenala na téměř deset let zákaz výstavní činnosti. Zemřel 7. července 1988 a je pohřben na hřbitově v Lomnici.
PŘED 65 LETY

V neděli 13. ledna 1952 zemřel akademický malíř Josef Zeithammel-Záhořanský. Narodil se 13. března 1891 v Roudnici nad Labem jako Zeithammel, na Akademii výtvarných umění v Praze byl žákem Maxe Švabinského. Poté působil jako středoškolský profesor na mnoha gymnáziích v celé republice, mimo jiné od roku 1942 i v Tišnově, kde se usadil natrvalo. Po válce si změnil příjmení na české Záhořanský. Věnoval se malbě krajiny, portrétům i zátiším, ovládal rovněž grafickou tvorbu – plakáty, diplomy, ex libris. Odhaduje se, že během života vytvořil přes dva tisíce děl, část z nich je součástí expozice v Městském muzeu a galerii v Dačicích.

21. LEDNA
PŘED 125 LETY

Ve čtvrtek 21. ledna 1892 zemřel lékárník František Svoboda. Narodil se 6. listopadu 1833 v Německém Brodě, roku 1859 byl v Praze na Karlově univerzitě promován na magistra farmacie. Pracoval v lékárně na Vinohradech a věnoval se i probouzejícímu se vlasteneckému životu. V roce 1865 zakoupil lékárnu v Tišnově (na dnešním Komenského náměstí) a ta se tak poprvé dostala do českých rukou. Lékárník Svoboda byl rovněž dlouholetým tišnovským radním, zakladatelem Občanské záložny, předsedou místní školní rady a také tělocvičného hasičského spolku. I po jeho smrti zůstala tišnovská lékárna ještě dlouhá léta v rukou jeho rodinných pokračovatelů.

26. LEDNA
PŘED 60 LETY

V sobotu 26. ledna 1957 se narodil Vlastimil Havlík, dosud poslední tišnovský účastník olympijských her, kterých se zúčastnil v roce 1980 v Moskvě jako člen našeho basketbalového týmu. Vlastimilu Havlíkovi je v tomto čísle věnován i samostatný článek.

27. LEDNA
PŘED 20 LETY

V pondělí 27. ledna 1997 zemřela česká katolická filozofka Božena Komárková. Narodila se v Tišnově 28. ledna 1903, v domě č. 95 na dnešní Halouzkově ulici. Po studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity působila ve školské službě. V průběhu války byla za odbojovou činnost odsouzena k 12 letům káznice, odkud ji osvobodila až Rudá armáda. Po roce 1948 musela kvůli svým názorům opustit místo ve školství, Chartu 77 podepsala již mezi prvními signatáři ještě koncem roku 1976. Své filozofické práce vydávala především v zahraničí, případně v samizdatu. Jejími stěžejními díly jsou monografie Původ a význam lidských práv a Sekularizovaný svět a evangelium. V roce 1991 jí byl udělen za zásluhy o demokracii Řád T. G. Masaryka III. třídy.

28. LEDNA
PŘED 105 LETY

V neděli 28. ledna 1912 se v Předklášteří narodil Eduard Smejkal, předseda Místního národního výboru v Tišnově v období 1950–1952. Od pěti let bydlel s rodiči v Tišnově, převážně na Družstevní ulici. Byl vyučeným cukrářem, po začátcích v Dělnické pekárně v Brně na Cejlu následně přešel do Tišnova do družstva Včela (pozdější Jednota). V posledním roce jeho působení ve funkci došlo na Tišnovsku k událostem, které patří k často uváděným příkladům protikomunistického odboje a které bohužel skončily popravou studentů Vlastimila Železného a Aloise Pokorného. Smejkal byl v té době již vážně nemocen, léčil se v Jeseníku a před připravovaným sloučením Tišnova s Předklášteřím na funkci předsedy MNV rezignoval. Vrátil se k práci v Jednotě jako instruktor, později byl skladníkem střeliva v uranových dolech. Zemřel 26. listopadu 1983.
Václav Seyfert, redaktor TN

Foto ilustrační