Byla neděle 4. 11. 1979. Seděl jsem v hledišti pražské sportovní…
Nejen o kultuře v Tišnově s Tomášem Komprsem
Pane místostarosto, na úvod se zeptám, jak jste spokojen se současnou kulturní produkcí ve městě Tišnově?
Myšlenka, kterou jsem v roce 2014 ještě coby starosta města Tišnova začal propagovat, a to vznik silné organizace zaobírající se kulturními aktivitami v Tišnově, začíná přinášet, dle mého názoru, své ovoce. Nemůžeme samozřejmě nevnímat i některé dětské nemoci, které náš MěKS provází, ale toto je vždy průvodním jevem při jakékoli restrukturalizaci. Za sebe vidím výbornou dramaturgickou práci nového ředitele Jana Brdíčka a zástupkyně ředitele Aleny Ochrymčukové a v neposlední řadě i „nový vítr“, který do Tišnovských novin přinesla osoba Ing. Václava Seyferta.
Jak se město staví ke změně legislativy v souvislosti s kulturními akcemi končícími po 22. hodině?
Právo na nerušený odpočinek má samozřejmě každý občan. Po 22. hodině pak obzvláště. Je třeba si uvědomit, že v lokalitách, v nichž dochází k hudební produkci, je rušení nočního klidu dosti problematickou záležitostí. Město má v rámci nově připravované vyhlášky tudíž povinnost se s nově vzniklou situací vyrovnat, a to především formou výčtu všech akcí, které by se v rámci daného roku měly uskutečnit. To samozřejmě vytváří význačnou potřebu plánování těchto akcí, především pak z pohledu malých organizátorů. Pominu-li tedy takové události, jakými jsou novoroční ohňostroj, plesová sezona či Svatováclavské hody, jejichž termíny jsou víceméně dány, připravuje se ve městě asi dalších sto akcí, u nichž se dá očekávat, že by mohly přesáhnout 22. hodinu. Během nadcházejících týdnů se budeme v rámci legislativy intenzivně zaobírat přípravou nové vyhlášky tak, aby na straně jedné skýtala dostatečný prostor a garanci pro udržování nočního klidu, na straně druhé se pak budeme snažit dostatečně šetrným způsobem umožnit pořadatelům jejich produkci.
V posledních měsících se hodně diskutuje o návratu obrazů malíře Jambora do Jamborova domu na ulici Brněnské. Podařilo se najít nějaké přijatelné řešení?
Otázka fungování Jamborovy galerie jakožto místa, kde se snoubí odkaz mistra Jambora věnovaný městu Tišnovu s provozováním galerie zaměřené i na současné umění, trvá od roku 2014, kdy v rámci výstavy nazvané Vcházení do obrazů, komparativního porovnání současné krajiny s dříve zachyceným výjevem mistrem Jamborem, došlo k přesunu mistrových děl do Muzea Tišnova. Musím říct, že současný technický stav v galerii není zcela vyhovující. Enormní klimatické podmínky, především v letních měsících, byly reálnou hrozbou pro mistrovy olejomalby. Zatékání světlíkem či velice komplikované provedení podlahy pak jen přispívají k tomu, že se město musí v krátké době zaobírat rekonstrukcí tohoto objektu. Na základě jednání komise pro kulturu a cestovní ruch a následného usnesení rady města Tišnova byl zadán řediteli MěKSu úkol na provedení studie rekonstrukce Jamborovy galerie. Důležitým kritériem je vytvoření dostatečně variabilního prostoru umožňujícího koexistenci výstavy Jamborových děl s prezentací děl věnovaných současnému umění. Buďme tedy, prosím, trpěliví a vyčkejme na dokončení této studie, která by měla přinést patřičný klid do fungování naší galerie.
S výjimkou několika soukromých akcí nebo letního promítání byl letos areál letního kina po většinu roku nevyužitý. Plánujete jej i nadále využívat, a pokud ano, tak jak?
Někdy okolo roku 2012 byl v rámci městského úřadu ustanoven projektový tým, jenž se zaobíral budoucím fungováním celého areálu letního kina. V rámci posledních měsíců probíhá finalizace architektonické studie, která vycházela z předchozích úvah projektového týmu. Autorem této studie je kancelář PAMArch, jež je reprezentována architektem Robertem Ševčíkem. Vedle této studie, kterou bude samozřejmě město prezentovat svým občanům, existuje nemalý zájem tišnovských lukostřelců na využívání prostor mimo amfiteátr. Průsečíkem obou těchto aktivit je tedy prostor amfiteátru letního kina, který by měl do budoucna lépe sloužit potřebám jak letní filmové produkce, tak i pořádání kulturně-společenských setkávání v tomto místě. Na začátku měsíce září se v něm uskutečnil TyJáTr fest, jehož pořadatelem byl DSO Tišnovsko a který se konal i na katastru obce Předklášteří a Železné. Je mi samozřejmě líto, že tradiční červnový festival Hudbou pro UNICEF letos nepřivítal své návštěvníky, současně však musím konstatovat, že celý prostor amfiteátru si žádá nemalou rekonstrukci, kterou je třeba zaměřit nejenom na zlepšení technické úrovně promítání, ale i na pohodlí a komfort návštěvníků.
Město se vloni stalo zakládajícím členem spolku Koruna Vysočiny. Jak po roce hodnotíte spolupráci na tomto zajímavém projektu?
V mých očích je vznik destinační společnosti Koruna Vysočiny rozhodně správným projektem. Očekávat po roce fungování měřitelné výsledky, tedy podporu cestovního ruchu, by bylo zřejmě příliš přehnaným požadavkem. Podařilo se vydat první číslo novin, které propagovaly celou Vysočinu, a to je, myslím, nesmírně žádoucí. Probíhají práce na dokončení webového portálu. Tím se dá veřejnosti jasný podnět k tomu, aby návštěvníci zavítali i do našeho koutu, tedy na Tišnovsko. Aktivita Koruna Vysočiny má samozřejmě i další přesah a tím je snaha obcí se v rámci regionu Tišnovska lépe prezentovat a přilákat tak návštěvníky. Jedná se tedy o jakýsi synergický efekt, jehož výsledky se budou dostavovat v nejbližším období. Město Tišnov zahájilo vybudování stezky hrdelního práva, jež má velkou šanci se stát, jak předpokládám, velice atraktivní pro návštěvníky našeho města. Snahou výše zmíněného projektu je pak samozřejmě, v součinnosti s dalšími městy v rámci Vysočiny, naše aktivity propagovat tak, aby si návštěvník, jenž zavítá do tohoto koutu České republiky, dokázal najít na malém prostoru mnoho aktivit, které ho zaujmou a které ho zde zdrží alespoň na několik dnů. Jak jsem říkal úvodem, máme za sebou teprve první rok fungování, takže s nějakým velikým rozborem se zatím nedá počítat.
Na co se mohou návštěvníci v souvislosti s připravovaným stěhováním Turistického informačního centra (TIC) do budovy Hotelu Květnice těšit? A co bude s bývalým sídlem TIC?
V současném okamžiku sídlí TIC v prostorách Jamborova domu na Brněnské ulici. Jeho přestěhování do prostor v Hotelu Květnice je strategickým záměrem pro podporu turistického ruchu v rámci Tišnovska. Vzhledem k tomu, že jeho provozovatelem je MěKS, očekávám od nové atraktivní lokality i lepší propagaci akcí, které MěKS pořádá. Nemalým bonusem je pak i to, že v rámci nově zrekonstruovaných prostor budou umístěny i veřejné záchodky, jichž se Tišnovu značně nedostává. Nový prostor pak tedy bude místem, kde byste se měli dozvědět vše nejenom o zajímavostech Tišnovska, ale i o rozličných akcích, které se v Tišnově i v rámci celého regionu pořádají. Stávající prostory jsou pak předmětem již zmiňované studie ohledně využití a fungování Jamborovy galerie. Mám určité představy, co by se s touto prostorou mohlo odehrávat, ale vyčkejme, prosím, výše zmíněné studie.
Jakou kulturní nebo společenskou akci by občané či návštěvníci města neměli v nejbližší době zmeškat?
Doporučovat kulturní akce je nesmírně komplikované. I známé české přísloví říká: „Někdo má rád holky, jiný zase vdolky.“ Když si však nalistujete v rámci daného čísla Tišnovských novin stránky věnované prezentaci Kam v Tišnově, myslím si, že je tu nabídka nesmírně pestrá a každý si v ní najde to, co ho zaujme a potěší. Aby přesto moje odpověď nebyla vyhýbavá, myslím si, že velice zajímavá bude výstava věnovaná padesáti letům elektrifikace železnice v Tišnově.
Co považujete v rámci Vašich kompetencí za nejdůležitější úkol?
Toto je velice jednoduchá otázka, odpověď na ni je však dosti nejednoduchá. Za sebe cítím největší odpovědnost za zdárné fungování systému centrálního zásobování teplem v Tišnově v nadcházejícím období, tedy nejenom v rámci daného období volebního, ale vidím zde i přesah do roků 2019–2020. Celou dobu svého fungování v rámci struktur města se snažím najít správnou odpověď na to, jakým způsobem postupovat ve vztahu k provozovateli, tedy k Teplu T, a jakou roli by mělo v daném trojúhelníku město sehrávat. Myslím si, že na prezentování těchto myšlenek není již dostatečný prostor v rámci tohoto rozhovoru, a tak toto téma přenechávám nějakému rozhovoru dalšímu.
Na závěr mi, prosím, dovolte, abych se v krátkosti vrátil k právě proběhnuvším volbám do krajských zastupitelstev. Vítězem v Jihomoravském kraji se stalo hnutí ANO, následováno KDU-ČSL a ČSSD. V Tišnově se tento model úplně nekopíroval, neboť se na druhou pozici vklínili Starostové pro jižní Moravu, za něž jsem kandidoval i já. Rád bych tedy na tomto místě poděkoval všem voličům, kteří se 7. a 8. října voleb zúčastnili a dali nám svůj hlas. Je to pro nás velký závazek a doufám, že se čtyřmi mandáty, které jsme do krajského zastupitelstva získali, budeme správně nakládat ve prospěch rozvoje nejenom kraje, ale i našeho regionu Tišnovska.
Děkuji za prostor, který se mi v rámci tohoto vydání dostal, a současně bych rád popřál našim občanům a čtenářům krásné podzimní dny.
Roman Skřepek
Foto: Roman Skřepek
Další článek: Radní opět navštívili všechna školská zařízení
Předchozí článek: Roska Brno-venkov děkuje městu Tišnov