Po mnoha létech, kdy byly výstavy pořádány v Jamném, se…
Indiánský den
Jako každý rok i letos jsme v Základní škole v Lomnici prožili Den jazyků. Tentokrát jsme se zabývali indiánskou kulturou. Celý den byl rozdělen na tři části – historická část, výtvarné činnosti a setkání s hostem. Pozvání do naší školy přijal pravý indián Stojící Medvěd, medicinman a duchovní stařešina kmene Čerokézů pocházející ze Severní Ameriky – „Člověk přicházející z druhé strany hor připomínající stojícího medvěda“. Během celého dne se u něho vystřídaly tři skupinky rozdělené podle tříd. Vyslechli jsme zajímavé příběhy a zpívali indiánskou písničku. Pouštěl nám video, které vytvářel jeho bratr, a následně nám o něm něco řekl.
Rozhodli jsme se, že se žáků zeptáme, jak tento den hodnotí, a z jejich odpovědí vybíráme:
Co jste od indiánského dne očekávali?
Od toho dne jsem očekávala setkání a seznámení se zajímavým člověkem, že se naučím nové věci.
Splnilo se vaše očekávání a v čem případně?
Moje očekávání se splnilo, protože jsem se naučila indiánskou písničku.
Čekal jsem od toho dne méně, ale opak byl pravdou.
Co jste si mysleli o indiánovi a jeho povídání? Zaujalo vás něčím?
Jeho povídání bylo zajímavé, autentické a důvěryhodné.
Překvapilo mě, že na začátku všem podal ruku.
Líbila se mi jeho angličtina, mluvil pomalu.
Co jste vyráběli ve výtvarné části a jak se vám to líbilo?
Vyráběli jsme indiánské čelenky, barvili peří a malovali portréty.
My jsme vyráběli keramiku a malovali indiánské portréty.
Naše třída stavěla teepee, ale nestihli jsme ho celé, budeme ho dodělávat v dalších hodinách VV.
My jsme byli rozděleni do skupinek, jedna šila indiánské oblečení, druhá vyráběla indiánskou vlajku a třetí malovala na kůži olejovými barvami.
Co jste se dozvěděli nového o indiánech?
Pěstují různobarevnou kukuřici (modrou, červenou, duhovou) a záleží jim na očním kontaktu.
Nechtějí prozrazovat svůj věk, prý proto, že by jim přemýšlení nad jejich věkem poté neumožňovalo cítit vše okolo sebe a že by už tolik nedokázali porozumět hvězdám.
Jak na vás video působilo a jak se jmenovalo?
Jmenovalo se Hope (česky Naděje). Líbilo se mi, ale bylo smutné. Poukazovalo na válku a na všechny nepokoje, které se ve světě děly nebo dějí nadále.
Video nám mělo ukázat, že když chceme, dokážeme být lepšími lidmi, ale když chceme být zlí, tak takoví zůstaneme.
Video bylo k zamyšlení, bylo do něj vloženo i hodně emocí a naděje v to, že si lidé uvědomí, že můžou udělat svět lepším místem.
Po tomto průzkumu můžeme říct, že indiánský den měl velký úspěch. Žáci věří, že v dalších letech se v rámci Dne jazyků opět setkají se zajímavým tématem. Všichni si z tohoto dne něco odnesli. Ale určitě si naše poděkování zaslouží hlavní host Stojící Medvěd za to, že si udělal čas i náladu nám o indiánech něco povyprávět. Mnozí z nás doufají, že se s ním ještě někdy uvidí. Jako zakončení celého dne jsme mohli ve školní jídelně ochutnat indiánský pokrm, takže nejenže jsme měli výborný program, ale měli jsme i možnost vyzkoušet jídlo jiné kultury. Těšíme se na další povedený Den jazyků.
Martina Brabcová a Michaela Musilová, IX. třída, ZŠ Lomnice
Foto: Miloš Černý
Další článek: Exkurze na Kokořínsko
Předchozí článek: Cizí jazyky ve výuce hudby