DRUHÝ ALMANACH TIŠNOVIN POD VÁNOČNÍ STROMEK

Vloni v červnu se v Kině Svratka odehrála zajímavá akce na počest ještě zajímavějšího počinu. Křtil se první Almanach Tišnovin, shrnující v tištěné podobě na více než dvou stovkách stránek nejzajímavější články z webového magazínu Tišnoviny – Jiný pohled, který začal na jaře roku 2013 vydávat spolek Continuum vitae. Paní Alena Modráková jako Ludwiga von Vittinghoff genannte Schell von Loe zu Wissen, manželka posledního světského majitele kláštera Porta coeli Friedricha von Vittinghoff a Václav Kupský v roli jeho předchůdce, svobodného pána Wilhelma Mundyho, pomohli ve slušivých historických kostýmech pokřtít jeden výtisk publikace vodou z pěti tišnovských potoků a řek (Svratky, Loučky, Besénku, Lubě a Závistky) a uvedli tak do života sborník s nesmírně pestrým a bohatým obsahem.
Uplynul pouhý rok a půl od této události a všechno směřuje k tomu, aby se almanach dočkal – docela stylově rovnou pod vánoční stromeček – mladšího bratříčka. Opět bude co číst, dokonce se podstatně rozšířil okruh přispěvatelů. K obvyklým dosavadním autorům přibyli noví, jednak přímo z Tišnova (Irena Ochrymčuková, Jan Lacina, Miroslav Cecava, Jaromír Hejl a také „in memoriam“ Karel Krejčí), ale také například z Nedvědice (kronikář Jiří Šmíd, badatel Zdeněk Krejčí) nebo Velké Bíteše (historik Jan Zduba, záchranář David Dvořáček).
Úvodní část publikace bude věnována několika textům, kterými vloni Tišnoviny reagovaly na výročí 70 let od konce 2. světové války; na Druhý odboj na Tišnovsku, příběh Boženky Škrabálkové či Tři obrazy lásky z válečných let pak navazují další tematicky podobné stati. Historickou část almanachu doplní ještě například podrobné vyprávění o rodu Mittrowských, kterému patřil hrad Pernštejn, přečteme si o některých dávných procesech hrdelního soudu ve Velké Bíteši, až do doby bronzové nás svým seriálem vrátí archeolog Martin Golec a Argentinu z doby před téměř sto lety navštívíme ve vzpomínkách tišnovského řezníka Františka Ruppa. Přírodovědná oblast bude zastoupena materiály o vinicích a teplomilné floře na Tišnovsku, ale také o tom, co vše souvisí a souviselo s řekou Svratkou či potokem Lubě. Znovu se objeví téma křížových kamenů a na ně navazující fundované pojednání o kamenických značkách. Příznivci sportu jistě ocení další tři části cyklu Když se Tišnov dotýkal velkého fotbalu, stejně jako podrobný pohled na našeho rodáka Benedikta Kociána, který se stal uznávaným propagátorem tělesné výchovy a míčových her v Jižní Americe. Kapitoly z kultury zahrnují rozhovor s Petrem Ulrychem o jeho vazbách na Tišnov, pokračování článku Tišnovsko kinematografické o filmech natáčených v našem městě a jeho okolí nebo hudebně cestopisné povídání o výpravách zdejších rockových fanoušků na festivaly do rakouského Wiesenu. A na závěr nebudou chybět ani odkazy na Tišnovské Desítky Radima Tichého – včetně QR-kódů, pomocí nichž bude možno si přímo načíst příslušné Radimovy filmy do mobilu nebo jiného šikovného zařízení.
Almanach ovšem není zdaleka jedinou aktivitou, kterou se spolek Continuum vitae v letošním roce může pochlubit. Mnohá témata ze stránek připravované publikace byla totiž podrobně představena již dříve na uspořádaných přednáškách: o rodech Mundyů a Vittinghoffů (nejen v Tišnově, ale i v Brně pro Moravskou genealogickou a heraldickou společnost), o křížových kamenech, kamenických značkách. Velmi nadějně se rozběhl i projekt, kterému bude dokonce věnován až příští, třetí almanach, totiž zbudování Cesty hrdelního práva. V jeho rámci stálo množství času a úsilí ani ne tak uspořádání prezentace v únoru v tišnovském kině nebo pro destinační společnost Koruna Vysočiny, jako především samotný nápad, jeho rozpracování, projednávání a organizační kroky k blížící se realizaci. Populárními se staly i pravidelné vycházky a cyklistické vyjížďky, tentokrát například nejen za oněmi křížovými kameny, ale také po stopách výroby letadel Messerschmitt. V srpnu se několik členů spolku pokusilo rekonstruovat historickou tavbu železné rudy, na podzim se zase Continuum vitae spolupodílelo na svatomartinských oslavách a za zmínku určitě stojí i jeho podíl na probíhající výstavě Lucemburkové a Porta coeli v Podhoráckém muzeu.
Miloš Sysel, spiritus agens veškeré činnosti, o níž byla na předcházejících řádcích řeč, dnes ovšem žije především novým nápadem, k jehož uskutečnění již první kroky učinil a další momentálně připravuje: nalezl totiž v zalesněné oblasti Kozí Brady právě ono místo, odkud byla v roce 1728 pořízena městským syndikem Karlem Josefem Vokounem slavná veduta města Tišnova a chystá se na něm iniciovat zřízení tzv. Vokounovy vyhlídky včetně značené turistické trasy, která k tomuto dříve neobjevenému historicky cennému místu povede.

Václav Seyfert, redaktor TN
Foto: Takto vypadal první Almanach Tišnovin vydaný v červnu 2015