Prázdninové kalendárium Tišnovska

1. ČERVENCE

PŘED 25 LETY
V pondělí 1. července 1991 došlo k rozdělení někdejšího Okresního ústavu národního zdraví Brno-venkov na šest nástupnických organizací, z nichž se jednou stala Nemocnice s poliklinikou Tišnov. Do této organizace byla kromě nemocnice a polikliniky v Tišnově zařazena i poliklinika v Kuřimi. Do konce listopadu 1991 pak likvidační komise řešila majetkové záležitosti vyplývající z převodu na jednotlivá nově vzniklá zařízení.
2. ČERVENCE
PŘED 20 LETY
V úterý 2. července 1996 vystoupila v bazilice Porta coeli v rámci úvodního ročníku festivalu Concentus Moraviae tehdy teprve třiadvacetiletá brněnská mezzosopranistka Magdalena Kožená, aktuální laureátka Mozartovy hudební soutěže v Salzburgu a sólistka vídeňské opery. Na programu jejího koncertu byla sopránová a altová sóla z oratorií a duchovních kantát Johanna Sebastiana Bacha. Doprovázející soubor původních nástrojů Musica Florea řídil jeho umělecký vedoucí Marek Štryncl. Vstupné činilo 80 Kč.
4. ČERVENCE

PŘED 15 LETY
Ve středu 4. července 2001 byl kulturním programem v podání umělců ze ZUŠ Tišnov zahájen první ročník výstavy Výtvarné léto v Železném, pořádaný tišnovským Klubem přátel výtvarného umění. Akce byla věnována předčasně zesnulému tišnovskému malíři Pavlu Marešovi a konala se v rámci oslav 80. výročí založení hasičského sboru v Železném a vysvěcení obecního praporu. Mezi oslovenými výtvarníky byli například Emanuel Ranný st., manželé Bortlíkovi, Sonny Halas, Drahoš Kovář, Vladimír Jůza, Milada Kollárová a řada dalších. Tradice tohoto letního výtvarného salonu úspěšně přetrvává dodnes.
5. ČERVENCE

PŘED 125 LETY
V neděli 5. července 1891 se ve zdejším kostele svatého Václava ženil Václav František Havel, dědeček pozdějšího prezidenta republiky, který si bral za ženu tišnovskou nevěstu Emilii Pavelkovou. Podle zápisu v matriční knize byl ženich „Vácslav František Havel, ingenýr v Praze“ třicetiletý, jeho budoucí žena, bytem v Tišnově č. p. 93, byla o osm let mladší. Snoubence oddal farář Jan Buchal, svědky byli ředitel cukrovaru v Bečvárech Václav Sehnal a nečitelně podepsaný c. k. kontrolor berního úřadu v Boskovicích.
8. ČERVENCE

PŘED 25 LETY
V pondělí 8. července 1991 zemřel Karel Cejnek, gymnaziální profesor a nadšený divadelní ochotník. Narodil se 26. října 1905, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a od roku 1935 vyučoval zeměpis a přírodopis na zdejším Státním reformním reálném gymnasiu. Před rokem 1948 byl krátce předsedou Okresního národního výboru v Tišnově, ale vrátil se do školství, v němž svou profesní kariéru uzavřel v roce 1970 jako docent a vedoucí katedry biologie na Pedagogické fakultě brněnské univerzity. Byl spoluzakladatelem Karasova divadla a významně se podílel na jeho umělecké úrovni jako herec, režisér a dramaturg. Ještě počátkem devadesátých let aktivně publikoval v tehdejším měsíčníku Tišnovsko, kde se zaníceně vyjadřoval i k počínajícím nešvarům naší čerstvě svobodné republiky.
11. ČERVENCE

PŘED 150 LETY
Ve středu 11. července 1866 se v rámci války mezi Rakouskem a Pruskem v Tišnově střetl předvoj pruských dragounů s hulánskou škadronou Rakušanů. Podrobněji o této významné události v historii města pojednává v dnešním čísle článek PhDr. Josefa Zacpala.
26. ČERVENCE

PŘED 65 LETY
Ve čtvrtek 26. července 1951 došlo k zatčení absolventů tišnovského gymnázia, studenta lékařské fakulty Vlastimila Železného a studenta farmacie Aloise Pokorného. Oba byli členy skupiny, která začala svůj odboj proti totalitnímu režimu v druhé polovině roku 1949 rozšiřováním letáku „Věrni zůstaneme“. Později shromažďovali zbraně z války po Němcích. Bezpečnostní orgány se o jejich činnosti brzy dozvěděly a již 5. dubna 1950 měl být Železný zatčen, podařilo se mu ovšem uprchnout a stihl ještě i varovat svého kolegu. Více než rok se dvojice ukrývala u rolníka Antonína Zadražila v Křížovicích u Doubravníka a pokoušela se zajistit si útěk za hranice. Měl jim k němu dopomoci údajný zahraniční agent, kterým byl ale ve skutečnosti příslušník Státní bezpečnosti František Mrkva. 12. května 1951 došlo ve zjitřené atmosféře mezi mladíky ke konfliktu, který skončil výstřelem a Mrkvovou smrtí. V onen osudný červencový čtvrtek provedlo dvacet ozbrojených příslušníků StB ve tři hodiny ráno razii v Zadražilově usedlosti a oba studenti i majitel statku byli zatčeni. Vyšetřování trvalo téměř rok, v následném vykonstruovaném procesu pak byli Železný i Pokorný odsouzeni k trestu smrti, který potvrdil v září 1952 i Nejvyšší soud. Trest byl vykonán 18. prosince 1952 v Praze na Pankráci.
30. ČERVENCE

PŘED 600 LETY
30. července 1416 dosáhl Tišnov významného ekonomického privilegia, kdy král Václav IV. udělil „obyvatelům a vší obci městečka Tišnova, věrným našim milým“ osmidenní výroční trh. Jarmark měl začínat nejbližší neděli po svátku Nanebevzetí Panny Marie (tedy po 15. srpnu) a měl se odehrávat podle vzoru výročních trhů brněnských. Latinsky psaná listina dále nařizovala obyvatelům všech Václavových zemí, aby zájemcům, stojícím pod panovníkovou ochranou, nijak nebránili v příchodu, návštěvě trhu a cestě zpět, stejně jako v samotném jeho konání. Později Tišnov získal od dalších panovníků ještě tři stejně významné osmidenní trhy – nejprve od Vladislava Jagellonského jarní, pak od Ferdinanda I. zimní a nakonec od Rudolfa II. podzimní.

PŘED 70 LETY
V úterý 30. července 1946 se v rodině výtvarníků ze štěpánovické usedlosti narodil Michal Ranný, později rovněž akademický malíř. Byl mladším synem Emanuela a Zdeňky Ranných, u profesorů Františka Jiroudka a Jiřího Johna vystudoval pražskou AVU. Již v době studií se prezentoval jako umělec s osobitým výrazem a neobyčejným talentem. Jeho doménou se stala krajina, při jejímž ztvárnění časem postoupil od realistického projevu až k minimalistické geometrické abstrakci. Vrcholu dosáhl technikou kreseb smývané tuše, kterou obohatil proud české abstraktní a lyrické malby. Tragicky zahynul 6. února 1981 ve věku pouhých pětatřiceti let. Na jeho počest vyhlašuje Moravská galerie v Brně každé dva roky Cenu Michala Ranného, udělovanou umělcům, jejichž dílo a myšlení výrazně ovlivňuje nastupující generace. V roce 1993 vydalo nakladatelství Odeon o jeho díle reprezentativní obrazovou monografii z pera předního historika českého umění Jiřího Hlušičky.
1. SRPNA

PŘED 120 LETY
V sobotu 1. srpna 1896 se v Tišnově na Trnci narodil Josef Hanák, jedna z mnoha obětí odboje proti fašismu za 2. světové války. Vyučený stolař byl členem obecního zastupitelstva za KSČ, po dlouhou dobu i členem městské rady a působil i ve výboru Spořitelny města Tišnova. Byl rovněž předním funkcionářem tišnovského fotbalového klubu Podhorácká Slavie. Po roce 1938 se ujal práce v ilegálním vedení komunistické strany tišnovského okresu. Koncem listopadu 1944 byl zatčen, vězněn nejprve v Kounicových kolejích a později v koncentračním táboře ve Flossenbürgu, kde se stal obětí transportu smrti. Je po něm pojmenována Hanákova ulice, poslední odbočka z Brněnské ke Klucanině před bývalou pilou.

PŘED 90 LETY
V neděli 1. srpna 1926 byla v Tišnově slavnostně otevřena přístavba sokolovny. Protože kapacita té staré byla brzy po vzniku nové republiky nedostačující, rozhodla sokolská valná hromada v roce 1921 o jejím rozšíření. Projekt vypracoval architekt František Krásný z Prahy, rozpočet činil téměř 1,5 milionu korun. Stavební práce byly pod dozorem stavitele Rudolfa Svobody zahájeny v květnu 1925. U příležitosti slavnostního odevzdání nové „dvorany sokolovny“, jak ji zprvu v Tišnově nazývali, byl vydán pamětní list s plamenným proslovem zatímního správce tišnovského gymnázia, profesora Emanuela Jirečka. Zhruba tři roky po dohotovení, v neděli 18. srpna 1929, novostavba po zásahu bleskem vyhořela. Byla však velmi rychle obnovena a již v lednu 1930 se v sále sokolovny opět konaly plesy.
6. SRPNA

PŘED 20 LETY
V úterý 6. srpna 1996 zemřel MUDr. Stanislav Sedláček, zemský zdravotní rada, zakladatel a první ředitel Polikliniky v Tišnově. Narodil se 11. listopadu 1909. Za jeho působení ve sféře péče o zdraví došlo ke sjednocení zdravotnictví a ustavení zdravotního střediska, které prosadil na tehdejším ministerstvu. Během druhé světové války byl jedním ze statečných lékařů, kteří spolupracovali s partyzánskými skupinami. Ze svého místa ředitele polikliniky byl ovšem jako bezpartijní tehdejším vedením města vyhozen. V roce 2014 byl in memoriam jmenován čestným občanem města Tišnova. Více o něm zveřejníme v rámci našeho dlouhodobého seriálu o čestných občanech.
15. SRPNA

PŘED 85 LETY
V sobotu 15. srpna 1931 jmenovalo tišnovské zastupitelstvo „městským vodákem“ Tomáše Knechta. Tento akt souvisel s výstavbou vodovodu od Rohozce-Jamného, kterou v průběhu roku 1931 realizovaly firmy Rošický & Šindler a Antonín Kunz a která byla ukončena v létě provedením instalace vodovodu v jednotlivých domech. Vodovod z Rohozce zásoboval Tišnov až do roku 1945, po válce bylo z důvodu nedostatku pitné vody přistoupeno k rozšíření stávající vodovodní sítě, a to z Předklášteří, trati Niva.

23. SRPNA

PŘED 40 LETY
V pondělí 23. srpna 1976 zemřel muzikolog a pedagog PhDr. Aleš Vítek. Narodil se 24. dubna 1914 v Jimramově, ale většinu života prožil v Tišnově, kam se jeho rodina přestěhovala, když zde jeho otec František Vítek získal místo ředitele měšťanské školy. Po maturitě na tišnovském gymnáziu studoval na Učitelském ústavu v Brně, kde později působil jako nejmladší profesor. V roce 1939 se v Tišnově oženil s Marií Zámečníkovou a stal se postupně otcem tří dcer. Vyučoval rovněž na Pedagogickém institutu v Jihlavě a v hudebních školách v Nedvědici a Bystřici nad Pernštejnem. Při zaměstnání se dále vzdělával, absolvoval státní zkoušky ze hry na housle a na klavír, na Masarykově univerzitě vystudoval obor čeština – hudební výchova a nakonec získal i doktorát filozofie na Karlově univerzitě v Praze. Je autorem knihy Dějiny české klavírní literatury. V roce 1973 byl v tehdejším Tišnovském kulturním zpravodaji v pěti pokračováních publikován zkrácený výběr z jeho rozsáhlého pojednání Kulturní poměry v městě Tišnově (napsaného v roce 1948), ve kterém shrnul především tišnovské hudební dění v uplynulých sto letech.
24. SRPNA

PŘED 110 LETY
V pátek 24. srpna 1906 se v Bělči narodil Antonín Řehoř, pozdější předseda Místního národního výboru v Tišnově. Vyučil se kovářem, při tzv. bělečské tragédii 9. května 1945 unikl jen o vlásek smrti, v konfliktu s ustupující německou armádou ovšem zahynul mezi jinými i jeho starší bratr Josef. Členem MNV v Tišnově se stal kooptací v roce 1949, později byl i členem rady a zároveň pracoval jako referent Okresního národního výboru. Předsedou MNV se stal počátkem roku 1953 při slučování Tišnova s Předklášteřím, do stejné funkce pak byl zvolen ještě dvakrát, poprvé v květnu 1954 a poté i o tři roky později. Byl známý tím, že nemiloval „papírování“. Protože dobře znal všechny problémy, osobně chodil na místa, kde se něco dělo. V době jeho „vlády“ proběhly v Tišnově velkolepé oslavy 700 let města Tišnova. Po odchodu z radnice v červnu 1960 se vrátil k manuální profesi, pracoval jako údržbář na Dole Rudý říjen Olší. Bydlel v Tišnově na Trnci, poslední měsíce života prožil u své dcery v Drásově. Zemřel 18. února 1989.

Václav Seyfert, redaktor TN
Foto ilustrační