BŘEZNOVÉ KALENDÁRIUM TIŠNOVSKA

Od března 2016 bude rubrika Kalendárium koncipována v Tišnovských novinách jinak než dosud. Každý měsíc v ní připomeneme pouze data týkající se Tišnova a jeho blízkého okolí, navíc vždy jen taková, která se vyznačují více či méně kulatým výročím. Najdete zde jednak připomínky životních jubileí významných osobností regionu, ale také se dočtete o historických událostech, od těch nejzásadnějších až po mírně humorné. Doufáme, že Vás nově pojaté kalendárium nejen zaujme a pobaví, ale i poučí.

1. BŘEZNA

PŘED 160 LETY

V sobotu 1. března 1856 se v Moravských Knínicích narodil spisovatel Josef Večeřa. Jeho život byl v mnohém podobný tomu Josefa Uhra, ačkoliv je od sebe dělily dvě generace. V jeho povídkovém díle se odráží krátký těžký život a potíže, s nimiž se probíjel jako advokátní koncipient. Nejvýrazněji z jeho prací vyznívá povídka Košaři s podtitulem Obrázek ze života podhorského, v níž zobrazil žití svých chudých knínických spoluobčanů a která byla zařazena i do třetího dílu výběru povídek moravských autorů. Košaře lze dodnes – i přes internet – zakoupit v mnoha českých antikvariátech. Kromě vlastní tvorby Večeřa rovněž překládal z polštiny a ruštiny. Zemřel v Olomouci 8. dubna 1883 v pouhých sedmadvaceti letech.

PŘED 30 LETY

Počínaje sobotou 1. března 1986 byly k Tišnovu připojeny obce řízené dosud místním národním výborem Březina, takže město se rozrostlo nejen o Březinu, ale také o Heroltice, Vohančice se Závistí a Pejškov. Katastrální území Tišnova po tomto rozšíření činilo 5 608 hektarů a plénum městského národního výboru bylo doplněno o poslance bývalého MNV Březina.

13. BŘEZNA

PŘED 125 LETY

V pátek 13. března 1891 se v Roudnici nad Labem narodil akademický malíř, grafik a profesor tišnovského gymnázia Josef Zeithammel-Zahořanský. Ve speciální třídě svého pozdějšího přítele Maxe Švabinského vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění. V první světové válce bojoval na ruské a italské frontě, po roce 1920 pak zahájil svoji pedagogickou dráhu. V Tišnově zakotvil 7. září 1942, kdy nastoupil na zdejší gymnázium na místo profesora kreslení. Vyučoval tu i po válce až do roku 1950, a to pod novým příjmením Zahořanský, když to původní německé Zeithammel po neblahých válečných zkušenostech zavrhl. Zemřel v Tišnově 13. ledna 1952 a zanechal po sobě rozsáhlé realistické dílo. V tišnovském období svého života zachycoval jako autor i tehdejší město a portrétoval své přátele. Jeho soubor perokreseb s motivy města vyšel rovněž tiskem ve formě pohlednic.

20. BŘEZNA

PŘED 120 LETY

V pátek 20. března 1896 zemřel ve věku sedmdesáti čtyř let bývalý starosta města Jan Oderský. Nejvyšší funkci ve městě vykonával ve dvou obdobích, nejprve v létech 1866 až 1870 a podruhé pak od roku 1882 do 1893, když byl zvolen dokonce třikrát (1882, 1885 a 1889). Po jeho návratu na post starosty v roce 1882 se na radnici vůbec poprvé začalo v plné míře úřadovat v češtině. Oderský bydlel na náměstí v domě č. 18 (v těch místech jsou dnes prodejny v tzv. „stodolách“) a byl obchodníkem. V době jeho starostenství byla v Tišnově zřízena měšťanská škola chlapecká (1884), znovu byl uveden v život Sokol (1892), vznikla 1. župa hasičská, Okrašlovací spolek, pěvecko-čtenářský spolek Květnice či studentský feriální spolek Barák, zaměřující se na kulturní a osvětovou činnost. Oderský se výrazně zasloužil o nástup slibného rozvoje Tišnova a ještě v době výkonu funkce byl 2. srpna 1892 za zásluhy o město jmenován čestným občanem Tišnova.

23. BŘEZNA

PŘED 15 LETY

V pátek 23. března 2001 zemřel dlouholetý významný kulturní činovník našeho města Lubomír Kostelecký. Byl synem známého gymnaziálního profesora francouzštiny Jiljího Kosteleckého. Po maturitě vystudoval češtinu a psychologii. Do paměti svých spoluobčanů se zapsal především jako herec, režisér a umělecký ředitel Karasova divadla, které v jeho časech slavilo významné úspěchy i mimo Tišnov. Lásku k hudbě uplatňoval jako první a dlouholetý dramaturg Kruhu přátel hudby, který při MěKS existuje dodnes. Působil rovněž ve funkci předsedy rady Osvětové besedy v Tišnově, uvedl v život Poetickou kavárnu a po dobu téměř půlstoletí byl předním organizátorem mnoha dalších kulturních akcí. V mládí se aktivně zabýval také sportem v družstvech košíkové a házené, později byl činný v Sokole a vykonával i funkci předsedy místní organizace Moravského rybářského svazu.

29. BŘEZNA

PŘED 65 LETY

Ve čtvrtek 29. března 1951 bylo zahájeno vyučování v nové budově měšťanské chlapecké školy na Smíškově ulici. Původní budova chlapecké školy v Bezručově ulici byla koncem války značně poškozena bombardováním a vznikla akutní potřeba nových školních prostorů. S výstavbou bylo započato už v srpnu 1947 a původní projekt byl značně velkorysý – vedle sebe měly stát dvě školy s tělocvičnami a rozsáhlým sálem. V tomto duchu byly dokonce již vykopány a částečně vyzděny základy, když přišel příkaz práce zastavit a základy druhé školy zasypat kvůli silným pramenům spodní vody, které stavbu příliš prodražovaly. Přerušení prací naštěstí netrvalo dlouho a školu se nakonec s velkým úsilím podařilo dokončit. Den před zahájením výuky byl z původních učeben v Bezručově ulici přestěhován veškerý potřebný inventář (převážně v rukou, na trakařích či na vozíčcích). Slavnostní otevření školy s prohlídkou pro veřejnost se uskutečnilo 6. května. Již za plného vyučování pak byla ještě dokončena tělocvična a provedeny úpravy okolního terénu.

Václav Seyfert, redaktor TN