Vzpomínka na JUDr. Josefa Babáka

Po řadu roků s oblibou pročítám v Tišnovských novinách články pamětníků vzpomínajících na doby minulé a s nimi spojené osudy významnějších lidí, kteří se zde narodili nebo nějakou dobu byli spjati s naším regionem. Myslím, že za ně patří jejich autorům velký a srdečný dík. Nebýt jich, nezůstaly by dalším generacím ve známosti zdejší zvyky, osoby a významné události. Rád bych se připojil i já svojí vzpomínkou na osobu ve své době velice významnou, která byla s postupem času zapomenuta a kterou osobně pamatuji. Pro většinu čtenářů je jistě postava JUDr. Babáka neznámá, a proto se jim pokusím představit život tohoto velice laskavého člověka.

Josef Babák se narodil v rodině rolníka 9. dubna roku 1897 v Blahoňově. V první světové válce ve svých sedmnácti letech bojoval v rakousko-uherské armádě jako jednoroční dobrovolník 3. pěšího pluku v hodnosti svobodníka. 9. června 1916 byl zajat, 27. března 1918 se přihlásil do československých legií v Rusku a 19. května téhož roku byl zařazen do 5. střeleckého pluku jako vojín. V legiích končil u sedmé strážní roty v hodnosti četaře. Vystudoval druhé České gymnasium v Brně a odloženou maturitu složil až v roce 1920. Pak studoval Právnickou fakultu MU v Brně. Průběh jeho zaměstnání byl tento: 1922 až 1939 Policejní ředitelství v Brně. 1945 až 1949 ředitelství Národní bezpečnosti v Brně. 1949 až 1950 KNV v Brně. Za první republiky byl přednosta oddělení STB v Brně pro Moravu (prosím nezaměňovat za smutně proslulou STB po roce 1948). 29. března 1939 byl zatčen gestapem z oddělení G2 a uvězněn ve věznici policejního ředitelství v Brně pro zničení spisů a sabotáž. 6. dubna 1939 byl předán do věznice gestapa na Špilberku. Propuštěn byl 21. května 1940.

Dne 27. srpna 1952 byl znovu zatčen, tentokráte komunistickou STB a v září tohoto roku s ním byl veden veřejný proces, ve kterém byl 25. září 1953 vynesen rozsudek smrti. Poněvadž byl pan rada Babák, jak mu moji rodiče říkali, velice dobrý známý, a dá se říci, že rodinný přítel, reakce mých rodičů na sebe nenechala dlouho čekat. Situace vyžadovala urychleně jednat, a proto se moji rodiče rozhodli pro podpisovou akci za omilostnění, anebo alespoň za snížení trestu. Pamatuji se, že v babím létě roku 1953 máma obcházela okolní vesnice s podpisovými archy, které rodiče zaslali na prezidentskou kancelář. Podpisů bylo asi dvacet tisíc. Tlaky na omilostnění byly i ze strany Babákova přítele generála JUDr. Bohuslava Ečera a Zdeňka Fierlingera. 21. ledna 1954 mu byl změněn trest smrti na doživotní vězení.

Vlivem amnestií a politického uvolnění byl 24. září 1963 propuštěn na svobodu. V roce 1968 byl vojenským soudem v Táboře rehabilitován a zproštěn původní žaloby v plném rozsahu. O co tehdy vlastně šlo? Tajná bezpečnost samozřejmě disponovala za první republiky i seznamy komunistů. Po obsazení republiky na počátku druhé světové války byly tyto archiválie na pokyn JUDr. Babáka spáleny v Brněnské teplárně. Především z toho důvodu byl zatčen gestapem a paradoxně ze stejného důvodu obviněn i v zinscenovaném procesu v padesátých letech, v tomto případě za nedůsledně provedenou skartaci.

Pan JUDr. Babák se osobně znal s Janem Masarykem a byl přítomen jeho promoci na PFMU v Brně 20. ledna 1948. Byl jsem prakticky prvním jemu známým člověkem, se kterým se po propuštění na svobodu setkal, poněvadž jsem pro něj jel 24. září 1963 do Deblína k autobusu a odvezl jej domů do Pejškova, kde bydlela jeho manželka. Vzpomínám si, že se zajímal, co se děje v nejbližším okolí a co dělají a jak se mají moji rodiče a co dělám já. Doma pobyl jen krátce a nastoupil do nemocnice v Tišnově na přeléčení. V té době byl již nemocen cukrovkou a celkově se na jeho zdraví podepsaly útrapy z dlouholetého vězení. Ve chvíli, kdy jej navštívili rodiče v nemocnici, psal dopis Zdeňku Fierlingerovi, se kterým udržoval kontakt až do smrti. Co se týká rodiny JUDr. Babáka, lze říci toto: Jeho manželka Marie Babáková, rozená Mašková, byla povoláním učitelka, ale pokud vím, tak toto povolání nikdy prakticky nevykonávala a byla v domácnosti. Jejich manželství bylo bezdětné. V oficiálních zdrojích má pan JUDr. Babák uvedenu adresu pobytu Sušilova 8, Brno. Na ní bydlel přes týden. V pondělí pro něj zajížděl z Brna řidič a v pátek jej vozil zpět domů do Pejškova. Navštívil jsem pamětnici a asi jedinou jeho příbuznou (neteř) v Kuřimské Nové Vsi s textem a požádal jsem ji o korekturu tohoto článku. Touto cestou jí chci poděkovat za upřesnění některých detailů, které uvedla, jako například že její strýc ve skutečnosti v Brně bydlel na adrese Jana Uhra 16 a v době, kdy v Brně studovala, tak na této adrese žila se svým strýcem. Osobně jsem navštívil Blahoňov a podíval jsem se na rodný „grunt“, kde se JUDr. Babák narodil a krátce i vyrůstal.

Původní budova byla přestavěna na starých základech a půdorys i hlavní zdivo zůstaly zachovány. Rodina, která nyní nemovitost vlastní, byla tak laskava a dovolila mi nahlédnout, ukázala mi i fotografie toho, v jakém stavu byla usedlost, když ji koupili, za což jim také patří dík. Rekonstrukce byla provedena citlivě a v tomtéž duchu, jako byla původní stavba, včetně tvaru a velikosti oken. Nedaleko rodného domu JUDr. Babáka je mezi dvěma lipami kříž, který nechala postavit rodina Babákova. Touto vzpomínkou se vracím k osobě JUDr. Josefa Babáka, člověka čestného a velice laskavého, jak jej pamatuji.

Jaroslav Jebáček

Hlavním sponzorem webové verze pro Listopad 2015: