Výstava Pavla Dvořáka Divný typ

Výstava trvá od 1. 8. do 12. 9. 2015

Vpisuji do vyhledávače Pavel-Dvořák-malíř, vstupuji do sekce obrázky a… nic. Nenacházím to, co hledám. Pavel Dvořák a jeho obrazy figurují, až na velmi ojedinělé momenty, pouze v reálném světě. Pavel bude raději zaplňovat svoje plátna, než aby naplňoval odkazy svého blogu (který neexistuje). Ta myšlenka mě potěšila. Umím si jen těžko představit, že by se tak obrovská malba vešla do rámečku mojí obrazovky, aniž by utrpěla škody. Na druhou stranu mu díky této absenci může utéci zájem široké uměnímilovné společnosti. Nicméně ta část, která se zajímá o dobrou malbu, už dávno jeho jméno zná. Jsem proto velice ráda, že v Galerii Jamborova domu můžeme hostit díla tohoto rosického rodáka. Malíře pracujícího úporně a oddaně ve jménu malby.

V poslední době i ve jménu drobné sochy, ale malba je stále na prvním místě. V Galerii Jamborův dům Pavel představuje výběr děl z posledních let. Rámcově jsou rozpoznatelné tři tematické okruhy, které ovšem nikterak nepostrádají vnitřní provázanost. Univerzálním návodem na čtení Pavlových prací by mohly být „béčkové” filmy, které Pavel uvádí jako jeden ze svých inspiračních zdrojů. Skrze ně zjistíme, že cesta k vnímání jeho děl je o hodně kratší, než jsme mohli předpokládat. Nemusíme uvažovat nad vnitřní filozofií typu „být, či nebýt”.

Dějová linie je jasná: svět je ovládán zlem, proto přichází naštvaný a odhodlaný dobrák, který mnohdy nemá co ztratit, aby vše uvedl na pravou míru. Jsme si již předem jisti, že našeho superhrdinu na cestě mezi zlouny potká láska a vše vyvrcholí happy endem, kdy štěstí všech obyčejných lidí teče proudem v adoraci hrdiny. Přesně takové jsou práce Pavla Dvořáka. Jsou happy endem. Gestem jasných barev v bestiálních rozměrech. Obrazy generují tenzi mezi utopickými ideály a nostalgickými elementy; idylu nebo ironický horor. Ironie – to je to, co mi vrtá hlavou – jsou obrazy ironií všeho výše popsaného (V žertu z kýče za lepší zítřky!), nebo je to jednoduše příběh s dobrým koncem? Od autora se mi v odpovědi dostává poťouchlý úsměv. Tedy rozhodnutí je na nás, divácích.¨

Počítač, na kterém nyní píši tento text, leží mezi dvěma knihami. Napravo těžká monografie Jeffa Koonse, nalevo Neo Rauch a Pavel Dvořák v pomyslném středu. Napravo vyprázdněné banality v dokonalém provedení (ano, Jeff Koons opravdu dovedl nemožné, když vyprázdnil banalitu); nalevo symbol, tradice, surrealismus a rozmáchlé tahy štětcem. Jeff Koons a Neo Rauch byli první dva, na které jsem pomyslela v úvaze o kontextu Pavlových děl. Pavel si však vykračuje středem ke svému happy endu. Výstavu Pavla Dvořáka Divný typ můžete zhlédnout v Galerii Jamborův dům každý den až do 12. 9. 2015.

Pavel Dvořák (*1985 v Rosicích) je absolventem ateliéru Malba II., Františka Kowolowského a Jiřího Kuděly, Fakulty umění Ostravské univerzity. Během studií absolvoval stáž na německé Hochschule für Bildende Künste v Drážďanech. Žije a pracuje v Brně.

Marta Fišerová

Hlavním sponzorem webové verze pro Září 2015: