Když je to hustý

Již několik generací vyjadřuje obdiv k dění kolem sebe tím, že vysloví nějaký fyzikální termín. Často teď slýchám u našich pokusů výkřik „mega!“ Nic proti tomu. Předpony jednotek mám taky rád. Jen nevím, jestli když je něco méně úchvatné, zda je to kilo, deci nebo třeba jen mikro. Pro silnější  zážitky bychom také našli patřičná slova. Nabízí se prosté giga či tera, ale sáhnout můžeme i po exa nebo yotta.

Dnešní vysokoškoláci používají spíše slovo „cool“, což zajisté odráží jejich blízký vztah k fyzice nízkých teplot. A má to tu výhodu, že pomocí vhodné teplotní stupnice můžeme rozhodnout, jak silně jsme dojati. Znalcům měření teplot je již dopředu jasné, že nic nemůže být víc cool, než –273,15 °C neboli absolutní nula. Takové teploty neumí dosáhnout ani fyzika, natožpak běžný smrtelník.

Má generace říkala tomu, co se nám líbilo, že je to husté. Ale už jsme neříkali, jak moc husté to je. Neříkalo se husté jako med nebo asfalt nebo olovo. A dokonce jsme používali toto slovo nadále i potom, co jsme se o hustotě začali učit. Mám hustotu rád, lidé s ní mají spoustu zkušeností. Přesto jsou kolem ní občas zmatky. Tak předně: to, že je něco husté, ještě neznamená, že to pomalu teče. Rychlost tečení popisuje viskozita, ale o ní třeba jindy. Svou hustotu mají nejen tekutiny, ale i pevné látky a ty jsou v tom dokonce o dost zajímavější. Když se hustota probírá  ve škole, studenty vyplaší její jednotky a jejich převody. Asi nejpřirozenější jednotka je kg/l. Tedy kolik váží jeden litr té látky, která nás zajímá. Vážně na tom nic víc není.

Plyny mají hustoty malé, litr vzduchu neváží ani půl druhého gramu. Takto lehoučká, tedy málo hustá, je i jedna pevná látka, jmenuje se aerogel a jeden litr váží necelé 2 gramy. Hustota vody se zase dobře pamatuje: litr vody váží skoro přesně jeden kilogram. Člověk má hustotu podobnou vodě, ale záleží na tom, jak vypadáte. Tuk je řidší než voda, ale svaly jsou hustší. Takže kulturista jde ke dnu, ale cvalík plove na hladině. Olej nakonec na vodě také plave. Z kapalin je rekordmanem rtuť. Jeden litr váží 13,5 kg. Těžko se to představuje, dokud ji nedržíte v ruce. A ještě divněji to vypadá, na rtuti totiž plave kdeco. Železná kovadlina, betonová tvárnice, a dokonce i olovo.

Co by se ve rtuti potopilo? Z toho, co bychom našli na zemi, je nejhustší prvek osmium. Jeden litr váží víc než 22 kg. V téhle váhové kategorii najdete třeba uran, plutonium nebo wolfram, ale také drahé kovy platinu a zlato. Litr zlata váží přes 19 kilogramů. Tak si na to vzpomeňte, až uvidíte v nějakém filmu lupiče v bankovním trezoru házet zlatými cihličkami.

Vojta Hanák