Tanec včel jako jeden prvek dorozumívání společenství

Ano, byť se to nezdá, včely skutečně tančí. Takzvané kruhové a osmičkové tance byly objeveny již v roce 1968. Jedná se ovšem jen o jeden z prvků v dorozumívání včel. Tanečnice jsou včely přinášející nektar a pyl do úlu a své pohyby provádí na plástech. „Při osmičkovém tanci včela ostatním říká, v jakém směru podle polohy Slunce a v jaké vzdálenosti se nachází zdroj potravy,“ prozradil tišnovský chovatel včel Josef Permedla. Z úlu vylétávají včely za potravou až do vzdálenosti pěti kilometrů. Pokud ovšem narazí na svazenku, jsou za touto plodinou schopny uletět až osm kilometrů.

Vůně včelstev
Ovšem i nad dalšími schopnostmi včel nejednou zůstává rozum stát. Jak je možné, že vždy trefí do svého úlu? „Každé včelstvo totiž voní jinak v závislosti na tom, jaké složení pylu a nektaru nosí do úlu. Tedy zpracováním zásob. I když je více úlů vedle sebe, poznají, bez ohledu na barvu, právě podle vůně ten svůj. Nezmýlí se, pamatují si úl, ze kterého létají,“ vysvětlil včelař s tím, že pokud se náhodou zmýlí, strážkyně na česně ji nepustí. „Dnes dovedeme pojmenovat vonné látky, kterými si včely značí cestu k potravě a v úle. Jsou to molekuly neralu, citralu a geraniolu, jejichž vůně dohromady připomíná vůni květů meduňky nebo plodů kdoule. Jsou to i jiné aromatické vůně, které ovlivňují dorozumívání včel a umožňují fungování včelstva,“ doplnil Permedla.

Společenství včely medonosné
Ve včelstvu žijí tři kasty včel. Jedna matka, několik stovek trubců a dělnice, kterých může být v letním období v úlu 60 až 80 tisíc. Dělnice se s matkou  dorozumívají tykadly, pečují o ni, čistí ji a krmí. Je to také feromon matky, který včely šíří. Matka zůstává v úle, ven vylétá jen při oplození jednou za svůj život a podruhé když se včelstvo rojí. „Matka není královna, jak ji někdy lidé nazývají. Ona v úle nevládne, vládnou dělnice. Právě ty určují délku jejího života. Matka se nám v současné době dožívá dvou až tří let. Je vyčerpaná kladením vajíček. V květnu je schopna naklást 1 200 až 2 000 vajíček denně,“ uvedl včelař.

Každá matka narozená v určitém roce má svoji barvu a také číslo, které ji přilepí včelař na hruď. Barev je pět (bílá, žlutá, červená, zelená a modrá) a střídají se. Letošnímu roku „vládne“ barva zelená. „Podle barvy poznám, jak je matka stará či ze kterého úlu je, když se včelstvo vyrojí. Nebo když provedou tichou výměnu matky a starou vyhodí ven. Jsou to zákonitosti včelího společenství zachování rodu,“ podotkl Josef Permedla.

Co se týká trubců, ti se dožívají takového věku, který jim včely dovolí. Většinou je v průběhu podletí, po skončení snůšky, přestávají krmit a vyhání z úlu. Splnili svoji úlohu oplození matky a na jaře si vytvoří trubce nové.

Včely dělnice
Délka života dělnice záleží na tom, zda se narodila jako jarní, nebo zimní. Letní se dožívá asi tří týdnů, upracuje se. Zimní generace včel už tolik nepracuje. Jejich úkolem je převést včelstvo přes zimní období a vytvořit jarní generaci. Může se tak dožít šesti měsíců i déle. „Zatímco jarní larvičku krmí jedna včela, zimní generaci dvě včely. To vysvětluje dlouhověkost zimních včel,“ řekl včelař Permedla.

Jedno včelstvo spotřebuje za rok 30 až 40 kilogramů medu a stejné množství pylu. Kromě vody obsažené v nektaru spotřebuje 20 litrů vody za rok. „Pyl je pro ně jako pro nás chléb, med energie,“ podotkl včelař, který se včelařením zabývá třicet let. Koníček „podědil“ po otci a strýci. „Dnešní včelaření není to idylické včelaření našich dědů a pradědů. Z důvodu varoázy. Je to parazit, který ničí plod, narušuje imunitu. Včelaři by se měli o svá včelstva dobře a poctivě starat. Což se ale ne vždy děje,“ posteskl si Josef Permedla a zároveň naznačil, co by správnému včelaři nemělo chybět. „Včelař nemusí znát anatomii včely, musí mít cit pro potřeby včel a pochopit zákonitosti jejich života,“ tvrdí chovatel, který již 19 let chová „vigorky“, vyšlechtěný kmen včely kraňské. Vyznačuje se mírností,
plodností, péčí o plod, čistotou v úle, stavebním pudem, obrannými schopnostmi vůči vetřelcům nebo pracovitostí. Včelařský klobouk tak nechává podle svých slov celý rok uschován ve skříni.

Základní organizace Českého svazu včelařů Tišnov je největší na okrese Brno-venkov. Sdružuje Tišnov a dalších 16 obcí v okolí (Předklášteří, Šerkovice, Lomnička, Štěpánovice, Železné, Jamné, Hájek, Hajánky, Úsuší, Žernůvka, Závist, Pejškov, Vohančice, Březina, Heroltice, Hradčany). Celkový počet včelstev v organizaci je 999, toto číslo je stavem podzimním a nejsou v něm započítány jarní úhyny. Organizace má v současné době 108 členů, z toho 15 včelařek. Poslední roky zaznamenává podle Permedly organizace nárůst co do počtu včelstev, tak i začínajících včelařů.

Zlata Ptáčková

Foto: Josef Permedla