Sportovní klub Tenis Tišnov, z. s., provozuje areál tenisových dvorců…
Proč nemají ryby uši?
K létu patří chvíle strávené u vody, ve vodě, ale taky pod vodou. A pod vodou člověk slyší tak nějak divně. Všechno zní jaksi hluboce a nahlas, ale všechen ten křik lidí nad hladinou jako by zmizel. Má to svůj důvod, a sice to, jak se chová zvuk. Když začnete křičet, z vašich úst se začne šířit zvuk. Je to pravda, klidně si to můžete vyzkoušet. A když se ten zvuk dostane třeba ke zdi nebo k zavřenému oknu, část se ho odrazí a část projde kolem. Když toho víte hodně o zdech nebo o oknech, můžete si dopředu spočítat, kolik přesně se vám z vašeho křiku odrazí zpátky a kolik projde ven.
Nám stačí to, že zvuk celkem dobře prochází mezi stejnými prostředími. Třeba ze vzduchu do hélia a do jiných plynů. Z vody do oleje by mu to taky šlo dobře, stejně jako ze dřeva do hřebíku. Z vody do dřeva to taky jde. Ale ze vzduchu do vody nebo obráceně, z vody do vzduchu, to jde špatně. Jako fakt hodně špatně. A to je pro nás docela problém. Když chceme slyšet, musí se nám dostat nějaký zvuk dovnitř do hlavy. Z venku ze vzduchu do vnitřního ucha, které je plné tekutiny podobné vodě. Ze vzduchu do vody to zvuku moc nejde, takže ho potřebujeme po cestě uchem všelijak zesilovat. Na to máme v uchu ty drobounké kůstky – kladívko, kovadlinku a třmínek. A taky uši. Celý ten velký kus chrupavky potažený kůží máme proto, aby navedl co nejvíc zvuku dovnitř jako trychtýřem.
Ale život pod hladinou, to je jiná. Ve vodě má zvuk přejít z vody do tekutiny uvnitř ucha a to umí dobře. Takže ryby uši nemají, protože je prostě nepotřebují mít. A navíc nenosí brýle. Ani by to nevypadalo hezky. Jenže u ryb si řeknete, že se jim třeba uši nestihly vyvinout. Tak se zkuste podívat například na delfína, kosatku, velrybu, keporkaka nebo vašeho oblíbeného kytovce. Taky žádné uši, že jo. A hezky je to vidět na tuleních a lachtanech. Oba jsou výborní plavci a ve vodě jsou jako doma, ale lachtan spí a vyvádí mladé na souši. Tráví tam dost času a uši mu zůstaly. Tuleň spí pod vodou a na souši by lachtana určitě nepředběhl (to až se budete někdy sázet s Eskymákem). Na suchu skoro nebývá, a tak mu z uší zůstal už jen kousek kůže.
A co to znamená pro vás, kteří se necítíte být lachtanem? Když jste pod vodou, slyšíte dobře ty zvuky, které vznikly pod vodou. Všechno to šplouchání a klepání na vanu a tak. Ale to, co se děje nad hladinou, pod vodou skoro neslyšíte. Takže až vás budou rodiče nebo kamarádi volat z vody na břeh a vy jim budete tvrdit, že jste je neslyšeli, nejspíš to není správné, ale podle fyziky je to v pořádku.
Vojtěch Hanák
ilustrační foto
Další článek: Otázky a odpovědi
Předchozí článek: Radioamatérské vysílání žije i v době internetu