Zapomenutý klášter augustiniánek v Doubravníku – Mgr. Pavel Staněk 5.…
Díky za těch deset let
Minule jsem v TN rekapitulovala rok 2018, nyní bych ráda alespoň stručně shrnula uplynulých deset let mého působení v Centru sociálních služeb a poděkovala jeho pracovníkům.
Před deseti lety byla příspěvková organizace zřízena z organizační složky města. Znamenalo to v mnoha oblastech začít od nuly, mimo jiné zcela od základu vytvořit systém účetnictví. V počátku nám pomohla zkušená účetní paní Helena Adamcová, v dalších letech jsme se všemi záludnostmi účtování pestrých činností centra válčily s Maruškou Řehořovou.
Postupně jsme se vypořádaly s DPH, tvorbou PAP, různými změnami zákonů i kontrolami. Dodnes jsem velmi vděčná, že se tehdy nechala k účtařině přemluvit. Byla to krásná spolupráce. Brzy jsme se dostali ze záporných čísel hospodářského výsledku k číslům kladným, která za ty roky v součtu činí cca 800 000 korun. Plusu dosahujeme trvale, i když účtárnu převzala Katka Malášková.
Řadu změn prodělaly během let i sociální služby. Jako sociálně aktivizační služby jsme několik let provozovali i společenské akce, což přinášelo svoje výhody i úskalí. Nikdy jsme však nabídku aktivit pro seniory nepřerušili. Od roku 2009 proběhlo na 30 tanečních zábav, 80 zájezdů a výletů, řada kulturních akcí, na kterých vystoupily stovky účinkujících. Co se jednou zavedlo a osvědčilo, stalo se běžným standardem. Řadu akcí iniciovala Romana Konečná a s každou další kulturní pracovnicí jsme nabídku dále rozšiřovaly. Samozřejmě vždy s přispěním a aktivní účastí samotných seniorů, což ukázali v roce 2016, kdy pod vedením Markéty Prokopové na oslavě Dne seniorů vystupovali pouze ti dříve narození a předvedli úžasný program.
Beze změny nezůstala ani pečovatelská služba, kterou využívalo nebo nyní využívá celkem 950 klientů. Proměnila se zejména tvář pečovatelské služby, její financování, administrativa s ní spojená, úkony do ní zahrnuté. Jsem velmi ráda, že i v dobách, které tomu nepřály z hlediska nastavených pravidel, se mi podařilo obhájit noční provoz pečovatelské služby v DPS, k němuž se naopak nyní pravidla přiklánějí. Také pečovatelky se musely mnohé naučit. Nejen v práci s klienty, ale také například sestavovat individuální plány, zadávat záznamy do počítače, používat čtečky úkonů a mnoho dalšího. Však od roku 2008 do dnešní doby zůstali jen vytrvalci jako Zdenka Knoflíčková na rozvozu obědů a Marie Hytychová v DPS. A samozřejmě vedoucí pečovatelek, paní Alena Šikulová, vždy ochotná přispět každému klientovi radou nebo pomocí. Kolik příběhů, i neveselých, jsme zažily! Děkuji za to, že jsme je zvládly. Poděkování by si zasloužily mnohé další pečovatelky. Nemohu jmenovat všechny, protože ač je jádro kolektivu vzácně stabilní, postupně se jich zde v zaměstnání vystřídalo na 35. Alespoň ty déle sloužící: Jitka Mezeiová, Lenka Dolníčková, Jindřiška Ráčková, Jana Dolíhalová, Alena Smejkalová a další pracovnice, dnes mimo pečovatelskou službu – Marta
Špirková a pedikérka Eva Smolíková. Každá přispěla svým dílem, svým přístupem, každá nechala v CSS kousek zdraví, nervů, ale hlavně srdíčka. A pořádný kus odvedené práce. Ani klientům není často jedno, která pečovatelka k nim chodí. V terénu i v domě s pečovatelskou službou.
“Penzion“ je tak trochu svět sám pro sebe. Společenství jeho obyvatel, zaměstnanců CSS, nájemců nebytových prostor. Každý zanechává otisk a přispívá k atmosféře. Jsou to uklízečky, z nichž zejména paní Marie Štouračová patří už takřka k inventáři. Bez její pracovitosti a poctivého přístupu by se centrum těžko obešlo. Důležitý je také údržbář Ivo Dvořák. Ten dokáže v podstatě všechno opravit, ale navíc v klidu seniorům vysvětlí, co je třeba. Administrativní pracovnice v kanceláři je zase prvním nárazníkem pro návštěvníky i volající. Dříve Zdeňka Večeřová, dnes Miluška Petříčková. Obě vždy ochotné a připravené vyslechnout každého příchozího a současně se vždy dopočítat peněz v pokladně, což je obdivuhodné.
„Penzion“, to jsou také budovy. I ty za deset let prošly změnou. Zejména Králova, kde probíhala v letech 2013–2014 celková revitalizace. Kdo si dnes vzpomene na mechanické hlavní vstupní dveře? Na jiný vzhled a barevnost budov? Vedle toho jsme během deseti let provedli opravy za celkem 8 milionů korun. Těžko by se to obešlo bez správce DPS, Miloslava
Sáblíka a jeho dokonalé znalosti každého uzávěru vody, každého ventilu nebo okna v rozsáhlé budově centra. Také jemu děkuji za skvělou spolupráci. Obyvatelé DPS ho poznají při přebírání bytu, když se sem stěhují.
Průměrně se za rok obmění 17 bytů. Od roku 2009 se tak nově obsadilo 162 bytů, což znamená, že se vyměnilo 80 % obyvatel domů na Králově i Čimperku. O zájmu o ubytování v DPS Tišnov svědčí množství přijatých žádostí. Od roku 2009 jsem zařadila 750 žadatelů do pořadníku. V současné době je evidováno přes 500 žádostí. V podstatě se všemi žadateli jsem osobně hovořila o jejich situaci a opravdu hodně se tak dověděla o životě. Je skvělé, že existuje takové zařízení, jako je toto tišnovské. Umožňuje řešit situaci lidí, kteří potřebují péči a pomoc, často bydlí v nevyhovujících podmínkách, ale do žádného zařízení sociálních služeb nemají šanci se dostat.
Neodcházím ráda a bude se mi o všech stýskat. Po zaměstnancích i po obyvatelích. Odcházím s vědomím, že vždycky je co zlepšovat, ale že můj následovník převezme CSS v dobré kondici: máme dostatek peněz na bankovních účtech, v rezervním i investičním fondu. Hospodaříme dobře. Vše je připraveno na změny, které čekají pečovatelskou službu. Absolvovali jsme inspekci a jsou uzavřeny a zpracovány její výsledky. Byl schválen projekt na nákup nového auta. Vyladili jsme mnohé organizační, účetní a formální postupy. A vím, že zde zanechávám tým, který se jen tak něčeho nezalekne.
Díky za těch deset let s Vámi.
Jana Wildová
Další článek: Rodinné centrum Studánka: zajímavé aktivity v únoru
Předchozí článek: Hasiči a sběr kovového šrotu po druhé