Červen 2016

Léto na zahradě

Hlavním tématem tohoto mého příspěvku, jak bylo předesláno v minulém čísle Tišnovských novin, je hospodaření s vodou na zahradě. Dle renomovaných průzkumů je na třetím místě právě obava z nedostatku vody a to zároveň koresponduje se společenským zájmem o udržení vody v krajině. Nyní trocha historie. Ve zlaté době českého rybníkářství, v 16. století, byla plocha rybníků nejrozsáhlejší, což mělo velký vliv na změnu klimatu v české kotlině. V důsledku třicetileté války a zejména v průběhu 18. století, kdy vzrostla potřeba potravin, došlo k přeměně rybníků na ornou půdu, a to hlavně kvůli vysoké úrodnosti rybničního dna. Tím jsme se dostali na současnou necelou třetinu původní výměry rybníků, což má neblahý vliv na udržení vody v krajině. Je však třeba podotknout, že se blýská na lepší časy. Vidíme, že i v našem okolí je zbudována řada nových rybníků a na stole leží osm miliard z evropských fondů určených na udržení vody v krajině formou rybníků, mokřadů a suchých poldrů, které naopak chrání krajinu před povodněmi.
Nyní se vraťme k hospodaření s vodou na našich zahradách a zahrádkách, nabízí se nám celá řada možností, jak uvedenou problematiku řešit:
– zachycením dešťové vody v době jarních dešťů a letních bouřek, každý si snadno spočítá, kolik vody v době nadbytku zachytí a v době nouze využije, když v uvedeném čase spadne cca 400 mm/m2. K zachycení srážek lze použít celou plejádu na trhu nabízených podzemních a pozemních nádrží, např. IBC kontejnery, zejména z potravinářských provozů
– terasováním svažitých pozemků, čímž zamezíme odtoku dešťové vody a zároveň erozi půdy
– při budování zpevněných ploch (dvorky, chodníky) použijeme zatravňovací tvarovky, tím umožníme vsáknutí vody
– udržováním bezplevelných pásů pod ovocnými stromy a jejich častým kypřením, které umožní lepší vsáknutí vody a minimalizuje její vypařování (viz foto)
– zálivkou, nejlépe kapénkovou, snižující spotřebu vody a její průsak mimo kořenovou soustavu rostlin prováděnou zásadně v podvečer, s využitím samospádu a přidáním hnojiv
– snižováním nároku rostlin na vodu použitím podpůrných prostředků (Hydretain ES Plus, Trisol aj.) do zálivky nebo v postřiku na list
– při výsadbě ovocných stromků namáčíme kořeny do jíchy zásaditého Agricolu
– nastýláním a mulčováním rovněž udržujeme vodu v půdě

Nyní se v krátkosti zmíním o letních činnostech na zahradě, které jsou tak trochu ve stínu našich dovolených, i když aktivní odpočinek není k zahození. Během letních měsíců kypříme, okopáváme, zaléváme, přihnojujeme, vylamujeme zálistky révy vinné a rajčat, provádíme letní průklest ovocných stromů. Při něm vylamujeme konkurenční výhony, nejlépe vylomením i s patkou starého dřeva. Po červnovém propadu plůdků ovocné stromy přihnojíme a provedeme vydatnou zálivku a tím podporujeme příští úrodu. Letošní poslední dubnová dekáda nás nemile překvapila mrazivými rány, takže úroda peckovin, zejména meruněk, broskví a révy, bude v tomto roce minimální. O problematice jarních mrazíků někdy příště. Záhony musejí být celou vegetační dobu oseté, po sklizni vyséváme další druhy zeleniny. Dáváme podpěry pod ovocem zatížené větve. Sklízíme cibuli a česnek. Připravujeme záhon pro výsadbu jahod s vědomím toho, že v srpnu vysázené jahody přinesou v příštím roce první úrodu. Druhá dekáda měsíce srpna je obdobím, v němž je vhodné, zejména po vyklizených raných bramborách, pozemek provzdušnit, vyhnojit Cereritem a zasít zelené hnojení (svazenka, hořčice, luskoviny apod.). Tím si připravíme pozemek pro podzimní zapravení maximálního množství zelené hmoty rytím či oráním a zvýšíme tak jeho úrodnost. Sklízíme okurky postupným sběrem, aby nám nepřerůstaly. Pečujeme o trávník, prořídlý proséváme, špatný zryjeme, znovu vysejeme a uválíme. Dle zdravotního stavu ovocných stromů a keřů, a máme-li na zahradě ještě nějaké místo, připravíme plán podzimní výsadby. Jak praví pranostika: „Co červenec neuvaří, to srpen neusmaží.“

Josef Štulpa
Autor fotografie: Josef Štulpa