Srpen 2015

Projekt Z místa, ve kterém žijeme

Před čtyřmi lety se na Základní škole Smíškova sešlo pár žáků druhého stupně zajímajících se o historii. Pod vedením paní učitelky Dvořáčkové se naše „skupinka“ dozvídala více hlavně o židovské kultuře na Tišnovsku. Po roce vznikl pod stejným názvem náš první dokument. Rozhodli jsme se pokračovat. K našemu týmu se přidali i mladší spolužáci a společně jsme zkoumali další příběhy z minulosti Tišnova. Za uplynulé dva roky jsme stihli natočit hned tři dokumenty: 50. léta na Tišnovsku, pojednávající o životě doktora Petra Fruhwirta, Sametová revoluce, mapující příběh roku 1989 v Tišnově, a nejaktuálnější projekt Porta coeli.

Do práce jsme se dali v únoru. Začali jsme tím, že jsme náš film již podruhé přihlásili do projektu Člověka v tísni Z místa, kde žijeme, který podporuje základní a střední školy v pátrání po historii Československa. Poté jsme se pustili do hledání podstatných informací o dějinách a životě kláštera. V březnu jsme vyslali dva členy týmu, aby se zúčastnili workshopu k projektu Z místa, kde žijeme v Praze. V dubnu a květnu jsme se do toho vložili naplno. Poprvé jsme se setkali s panem Jindřichem Jakubcem, naším hlavním pamětníkem, kterému vděčíme za spoustu poznatků o klášteře. Pár informací nám sdělila také sestra Alžběta. Pro potřeby filmu vzniklo značné množství videí a fotek. Po získání dostatku informací a záběrů Porta coeli začalo dlouhé zpracovávání dokumentu, což zahrnovalo stříhání videí, psaní a namlouvání komentářů. Na začátku června bylo vše konečně hotovo. Dne 11. června se náš tým vydal do Prahy, kde dva z nás za celou skupinu prezentovali námi vytvořený dokument před ostatními školami zapojenými do projektu Z místa, kde žijeme.

Do tohoto projektu se přidalo celkem 19 škol, z čehož většinu tvořily střední školy a gymnázia. Byli jsme také jednou ze tří škol, které si místo prezentace připravily film, a byli jsme jediní, kdo nepopisoval příběh člověka, nýbrž objektu. Po úspěšném prezentování v Praze jsme svůj projekt představili i spolužákům. Návštěvou nás poctil nejen pan starosta a zástupci města, ale i náš pamětník pan Jindřich Jakubec. Promítání jsme zahájili prezentací „O filmu“, kde jsme se pomocí fotografií snažili vystihnout své úsilí při zhotovování projektu. Poté jsme promítli dokument, vyslechli si slova pana starosty i pana Jakubce a naše skoro půlroční práce tím v podstatě skončila. Za tu dobu, co jsem součástí projektového týmu, jsem získala spoustu zážitků a zkušeností.

Řekněte mi, kolik lidí v patnácti zkusilo natáčet a psát komentář k filmu? Taky jsem se samozřejmě dozvěděla obrovské množství informací o tématech daných projektů. A jako bonus jsem poznala skvělou partu lidí, na kterou jen tak nezapomenu. Na závěr bych ráda poděkovala paní učitelce Dvořáčkové za všechno, co pro nás kdy udělala, a celému projektovému týmu za skvěle strávený čas a za vytvoření něčeho mimořádného

Pavlína Kubátová, žákyně 9. B