Vyhláška, která rozdělila Tišnov

Od června 2018 platí v centru města omezení provozní doby restaurací

18. 6. 2018 schválilo městské zastupitelstvo vyhlášku, která ve vybraných ulicích v centru města předepisuje pohostinským zařízením v zájmu nočního klidu ukončit provoz nejpozději ve 23 hodin, v pátek a v sobotu pak v 1 hodinu. Dotčenými ulicemi se staly náměstí Míru, Komenského náměstí, Radniční, Kostelní, Janáčkova a Brněnská po křižovatku s Dvořákovou.

„Zavedení vyhlášky souviselo s vydáním protikuřáckého zákona,“ vysvětluje předseda Komise pro dopravu a bezpečnost Štěpán Pilný, na něhož nás členové městské rady opakovaně odkázali jako na – řekněme – svého mluvčího v této věci. „Ten vyhnal kuřáky z lokálů ven včetně souvisejících excesů – případné rvačky a výtržnosti se dostaly zevnitř podniků na ulici, vzrostl hluk. Šlo hlavně o nonstopy v centru města, navíc byli tehdy v Květnici ubytováni dělníci, kteří k tomu nepořádku výrazně přispívali. Vedení města to začalo řešit a výsledkem bylo vydání vyhlášky.“ Vedoucí strážník Městské policie Jiří Sokol doplňuje: „Na základě opakovaných stížností na rušení nočního klidu, přicházejících od obyvatel žijících v uvedených lokalitách, jsme tehdy udělali tzv. průzkumný týden, kdy jsme denně sloužili i v noci a ověřili si, že podané stížnosti jsou skutečně oprávněné.“ Zatímco bezpečnostní komise navrhovala přijmout opatření plošně pro celé město, výsledkem bylo nakonec omezení jen pro několik ulic v centru, z nichž přicházelo nejvíce stížností.

16. 9. 2019 byl výčet z iniciativy bezpečnostní komise doplněn o ulici Jungmannovu a teprve v té chvíli nastalo ve městě jisté pozdvižení. Rozšíření totiž postihlo mimo jiné i kultovní Café U Palce, kde bylo pro mnohé zvykem posedět i déle přes půlnoc a kde se především koná celá řada kulturních akcí včetně městských. „Z této oblasti totiž přicházelo stížností stále nejvíc, někdy dokonce volal přímo personál, když měl třeba v pět ráno ve svém podniku nezvladatelné hosty,“ říká k tomu Štěpán Pilný.

Aktuálně je tedy zcela logicky jedním z nejvíce nespokojených Miroslav Navrátil, majitel firmy RIGI stavební společnost, s. r. o., která „Palce“  provozuje, současně je to i vlastník tohoto prostoru: „Vnímal jsem existenci předpisu už před jeho rozšířením o Jungmannovu ulici, ale doufal jsem, že provozovatelé, kterých se to týká, k tomu zaujmou stanovisko a budou to s městem řešit. Když pak začala vyhláška platit i pro nás, překvapilo mě, že vůbec nikdo nás o tom neinformoval, ani s námi před tím nejednal, přestože jsme pro město důležitým partnerem, který poskytuje svoje prostory k pořádání koncertů.“ Skutečnost, že s panem Navrátilem radnice nekomunikovala, dnes považuje starosta Jiří Dospíšil za chybu, kterou bere na sebe a opakovaně se za ni omluvil. U Palce se nicméně od té doby výrazně zhoršily tržby, které poklesly zhruba o 20 %, a existuje oprávněná obava, že po otevření letní zahrádky bude propad ještě výraznější. Podrobné vyjádření Miroslava Navrátila si můžete přečíst v jednom z rámečků v rámci této reportáže.

„Zajištění bezpečnosti a pořádku ve městě je nelehká záležitost,“ říká k tomu místostarosta města Václav Šikula, „dát dohromady zájmy občanů, zákazníků a podnikatelů je někdy velmi těžké. Delší dobu jsme vše mapovali a vyhodnocovali. Stálo to značné úsilí. Chráníme zájmy velké skupiny občanů, kteří mají právo na zasloužený odpočinek. Jejich stížnosti a petice byly opakované. Obecně závazná vyhláška je jediný zákonný nástroj, který město v takových případech má.“ Jak se dočtete v kapitolce Malé právní okénko, má Tišnov ve věci vydání vyhlášky zřejmou oporu v aktuálním pohledu Ústavního soudu na tuto problematiku. Navíc není ani zdaleka jediným městem, které se k podobnému omezujícímu kroku rozhodlo. Stačí si vzít na pomoc internetový vyhledávač a hned se na vás přímo vyhrne celý seznam měst, v nichž obdobná vyhláška platí rovněž: namátkou jen z  prvních dvou „googlovských“ stránek jsou to třeba Bruntál, Česká Skalice, Dobřany, Habartov, Holýšov, Kaplice, Mohelnice, Nepomuk, z větších České Budějovice nebo i samotná Praha. Je jich prostě nepočítaně.

Když už ale připomínáme výklad Ústavního soudu, je namístě podotknout, že ne všichni ústavní soudci byli s konečným verdiktem ztotožněni.  Například soudkyně Michaela Židlická zveřejnila odlišné stanovisko, v němž mimo jiné upozorňuje na další důležitý aspekt: „Tato úprava ve spojení se současným životním stylem mnoha lidí, pro něž je charakteristická práce do pozdních večerních hodin, může vést k omezení možnosti jejich společenského vyžití a utlumení kulturního života v obci.“

Ředitel zdejší Základní umělecké školy a současně člen Komise pro kulturu a cestovní ruch Tomáš Zouhar je přesvědčen, že přesně to se již v Tišnově stalo. Ve svém pohledu na věc jde ale ještě dále: „Jako člen komise jsem u zrodu již třetí koncepce kultury či cestovního ruchu ve městě. V té nové se klade akcent na mladé turisty – ale kdo sem bude třeba v létě jezdit, když záhy po setmění bude všude zavřeno? My bychom teď v rámci ,cestovního ruchu’ měli paradoxně spíš řešit, jak umožnit našim občanům cestovat za kulturou do Brna (a hlavně čím pak v noci zpátky), protože tady už žádné vyžití momentálně není.“ Podstatný argument doplňuje dramaturg a produkční Městského kulturního střediska Pavel Hanák: „Představte si, že pořádáte v týdnu koncert nebo divadelní představení, které skončí ve 22 hodin, a vy pak ani nemáte umělce kam vzít na večeři.“ A přidejme ještě jeden trefný komentář z ranku tzv. lidové občanské moudrosti: „Radnice chtěla najít nového provozovatele hotelu Květnice. Který blázen by ale do toho šel, když bude mít takto svázané ruce?“

Člověka logicky napadne, že by bylo daleko efektivnější (a hlavně spravedlivější), kdyby místo kontrol, zda je po stanovené hodině v lokálech již  zhasnuto, zasahovali policisté na nejkritičtějších místech přímo proti konkrétním narušitelům nočního klidu. „To je problém,“ myslí si Štěpán Pilný, „státní policie tady má na starost 50 obcí a má v noci k dispozici jen jednu hlídku, nanejvýš posílenou o někoho z Brna. A městská policie nemá v tuhle chvíli pracovní dobu nonstop. Navíc má tak obrovský záběr, že jí chybí prostor, aby řešila jenom tyto věci. Nemáme tu na to potřebnou kapacitu.“ Tomáš Zouhar je ovšem jiného názoru: „Je-li v pozdních hodinách hluk, mají mít městští policisté službu a rušitele klidu řešit tak, jak jim ukládá zákon.“ Což bylo ostatně odjakživa poslání strážníků ve městech – hlídat klid a pořádek v ulicích po setmění.

Ve prospěch vyhlášky se nejčastěji argumentuje opakovanými stížnostmi občanů na rušení nočního klidu. Kolik je dejme tomu za rok takových stížností podáno? Právník města Jaroslav Salajka sice eviduje písemná podání, která byla doručena přímo městu Tišnov, ovšem jejich počet není průkazně vypovídající, neboť drtivá většina stížností je směřována telefonicky přímo policejním složkám. Částečně lze příslušná čísla zjistit z výročních zpráv městské policie, kde je uvedeno, že za rok 2018 bylo rušení nočního klidu oznámeno celkem 57×, během roku 2019 pak 61×. Ve starších zprávách nejsou přesná čísla v kapitole rušení nočního klidu samostatně uvedena, v roce 2017 se tu ovšem dokonce hovoří o „nesčetných stížnostech“.

Takže? Vyhláška ano? Nebo vyhláška ne?

„Uzavírací doba v pracovní dny ve 23 hodin a o víkendu v 1 hodinu je podle mne dostatečný kompromis pro provozovatele i skupinu zákazníků,“  nabízí svůj pohled na věc místostarosta Václav Šikula.

„Chápu, že lidé se chtějí bavit,“ říká Štěpán Pilný, „že najednou tu nemají nonstopy, kde mohli sedět třeba až do rána, ale pro mne je podstatnější ta cílová skupina, která chce mít oprávněný klid. Mám-li mít v Tišnově na starost bezpečnost, musím se k tomu prostě stavět takto.“

„Mohu k tomu říci závěrem tolik,“ opakuje Jiří Sokol, jehož aktuální zprávu si na těchto stránkách můžete rovněž přečíst, „že vyhláška byla správným krokem, město se uklidnilo a od půl druhé ráno je Tišnov tiché a bezpečné místo. Nikdo se nám tu nepotuluje, nikdo tady nic nerozbíjí, nikdo se tu nepere. Přínos je evidentní a počet stížností klesl tak, že dnes už jsou narušení oznamována jen v řádu jednotek, a ne desítek jako před tím.“

„Na řadě míst se tu konávaly alternativní kulturní akce pro mladou generaci, především malá hudební vystoupení pro pár muzikantů – hospodou U Palce počínaje přes Humpolku až po ,Áčko’ nebo i někdejší klub Key West za průjezdem na Brněnské ulici. Dnes je ve všední den večer Tišnov mrtvé město, vyhláška to již neumožňuje,“ tvrdí Tomáš Zouhar.

„S tou vyhláškou je všechno špatně,“ má jasno Miroslav Navrátil. „Přečtěte si ji a dojdete k tomu, kolik protiřečení obsahuje. Souhlasím s tím dodržovat pořádek ve městě i noční klid a těch pár jedinců, kteří to nechtějí respektovat, ani do své hospody případně nepustit. Což se chystám i letos udělat. Ne to řešit vyhláškami, které omezují slušné lidi, jichž je drtivá většina.“ A dodává k tomu: „Budeme doufat, že se nám podaří přivést město k jednacímu stolu a společně bude nalezen rozumný kompromis pro všechny strany, aby se pokud možno co největšímu počtu obyvatel v tak pěkném městě, jako je Tišnov, dobře žilo.“

Podle posledních informací se první jednání mezi provozovatelem a vedením města mělo uskutečnit krátce po uzávěrce tohoto čísla. Zdá se tedy, že dobrá vůle ke vzájemnému pochopení je na obou stranách, jak o tom svědčí i vyjádření prvního místostarosty Karla Součka: „Určitý kompromis je podle mne vždy možný.“

Za dobrotu na žebrotu aneb o nás bez nás (Miroslav Navrátil)
Tento nadnesený nadpis mě napadl, když jsem hledal, jak článek uvést. Zvedlo mě ze židle rozhodnutí zastupitelstva o úpravě zavírací doby restaurací na ulici Jungmannova, a to nejen jako majitele Pernštejna (zahrádky U Palce), ale také jako tišnovského patriota, který pro město stále něco dobrovolně dělá, dosud vcelku s dobrým pocitem.
Nejde mi teď prvotně o výsledek rozhodnutí zastupitelstva, ale o to, jak to proběhlo. Nevím, zda by si tak závažná věc, mající dopad nejen na mé  podnikání, ale i na velkou část veřejnosti, která si na mém soukromém majetku vynutila, aby Pernštejn zůstal otevřen pro pořádání kultury a celé tak výjimečné prostředí, ve městě jedinečné, bylo zachováno pro budoucnost všech, nezasloužila větší diskuzi. Pro tohle jsem Pernštejn původně nekoupil, i když z celospolečenského hlediska je to takto správné, což jsem mnohokrát vyjádřil. Netušil jsem, že když se bude ze strany města něco tak závažného vůči mé nemovitosti a mého městem vynuceného podnikání dít, nebudu přizván k jednání a nebude vyslyšen můj názor, čímž dojde třeba i k nějakému kompromisu. Vžijte se, prosím, do kůže člověka, který upřímně udělá něco pro veřejnost, nainvestuje řadu milionů do prostor, aby je přizpůsobil aktuálním požadavkům města, a očekává od lidí, kteří ho k tomuto dovedou, vstřícnost k dlouholeté návratnosti jeho investic.
Uvedu teď jeden příklad. Koncerty, které pořádá na Pernštejně město, probíhají takto: Hodinu až dvě před začátkem se areál uzavře pro zvukové  zkoušky, takže ze zahrádky musí hosté ven, areál se pro veřejnost opět otevře až půl hodiny před koncertem. Do prostor se nahrne 300–500 lidí, které i při naší snaze nelze za tak krátkou chvíli obsloužit, pak se všichni usadí, konzumace skoro žádná, akce skončí kolem 22 h. Po koncertě se lidé chtějí na chvíli posadit, podělit se o dojmy z kulturního zážitku, a ono ejhle: zase ten zákaz, my bohužel na základě vyhlášky všechny vyženeme ven. Město neplatí žádnou částku za pronájem areálu, má ho zdarma, já uhradím veškerou režii, jako je spotřeba energie, toalety, pohoštění pro účinkující, vyšší náklady na personál a úklid. V době, kdy bych měl aspoň něco utržit, mně to město k nelibosti mé i návštěvníků vyhláškou zakáže. Ani se nedivím, že město mou nabídku odmítlo, když jsem mu nabízel, ať si Pernštejn ode mě za tutéž cenu vezme. Bylo by to druhé muzeum města. Dovedete si představit, že v letní čas budeme muset začít zavírat letní zahrádku již po 22. h., kdy je ještě skoro světlo, aby ve 23 h. v hospodě nebyli žádní hosté a bylo dle vyhlášky zavřeno? Vše bylo vyvoláno jednou notorickou stěžovatelkou, s níž byly problémy, kdekoliv bydlela, a která k sobě přetáhla pár osob z vedlejšího domu.
Hospoda je tu skoro 500 let a nikdy to nebyla a nebude hospůdka u lesa. Jako majitel jsem v loňském roce po dohodě se starostou udělal mnoho opatření, aby se situace s hlukem v nočních hodinách zlepšila. Omezili jsme na minimum zimní koncerty v hospodě a případnou reprodukovanou hudbu jsme ztišili na rozumnou míru. Během provozu na zahrádce došlo po 22. h. k vypnutí jakékoliv muziky. Kdo z hostů se po 22. h. nechová s ohledem na noční klid rozumně, není již obsloužen a někdy musí opustit hospodu, třeba i za asistence městské policie. V rámci zlepšení celé situace jsem se z mé dobré vůle setkal se stěžovatelkou paní F. a nabídl jí, že k ní kdykoli i v noci zajedu, pokud by došlo z naší strany k nějakému nepřiměřenému hluku, který by ji obtěžoval, a u ní doma situaci posoudím a navrhnu další řešení, aby stále nemusela volat městskou policii a nedocházelo ke zbytečnému mrhání veřejných finančních prostředků města. Za celý rok se mi ani jednou neozvala. Co více se dá ještě udělat? Tohle vše mělo vědět zastupitelstvo, než o věci rozhodlo.
A tak mě zaskočilo, že víceméně na její popud došlo ke změně vyhlášky města Tišnova a k omezení provozní doby i na ulici Jungmannova. V hledáčku městské policie je teď bohužel pouze kontrola a starost, abychom měli v 1 h., potažmo ve všední dny ve 23 h., zavřeno. Mezi 7. a 8. 2. jsem se o půlnoci postavil na ulici kousek od Pernštejna a pozoroval, jak noční hodina u hospody probíhá. Výsledek? Hosté se, jak vyhláška káže, „vyhnali“ v 1 h. z hospody na ulici, kde do půl druhé hlučelo cca 15 lidí a čekalo na rozvoz taxíky. I na tohle je řešení, ale nebude-li diskuse, nebude řešení. Mnohokrát jsme se ptali nájemníků, kteří bydlí nad hospodou, zda a jak je provoz obtěžuje. Odpověď vždy zněla: my o provozu ani nevíme. Zazvoňte si tam, zeptejte se jich sami.
Jsem zvědav, kolik z těch tisíce lidí, kteří se bouřili, podepisovali petice a starali se o můj majetek, se teď přihlásí a město znovu a oprávněně přivede k jednacímu stolu k hledání společných řešení.

Malé právní okénko
Až do r. 2009 zastával Ústavní soud (ÚS) České republiky názor, že „… není úkolem obce v oblasti samostatné působnosti regulovat provozní dobu podnikatelských aktivit a pohostinských zařízení, byť v souvislosti s dodržováním nočního klidu. … Je to v rozporu s ustanovením čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR a s čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod…“ Takto formulovaný nález z r. 1995 akcentoval právo každého podnikat a provozovat podnikatelskou činnost s tím, že podle výše uvedených ustanovení může podmínky a omezení stanovit pouze zákon.
K zásadnímu průlomu došlo v r. 2009, kdy při posuzování podobné situace vzal ÚS v potaz také znění zákona o ochraně veřejného zdraví aplikované prostřednictvím zákona o obcích. Vydaný nález obsahoval odůvodnění, podle něhož „… za situace, kdy provozováním hostinské činnosti v nočních hodinách může docházet k narušování veřejného pořádku, má obec možnost na základě zmocnění vyplývajícího z § 10 zákona o obcích a čl. 104 Ústavy, stanovit povinnost subjektům tuto činnost provozujícím, a to včetně povinnosti spočívající v omezení provozní doby v nočních hodinách. …“

Ze Zprávy o účinnosti a dodržování OZV č. 4/2018 omezující provozní dobu pohostinských zařízení v centru města (Jiří Sokol)
Vyhláška omezující provozní dobu pohostinských zařízení byla přijata na základě dlouhodobě se opakujících stížností obyvatel žijících v blízkosti těchto zařízení.
V reakci na neutěšený stav byla upravena pracovní doba Městské policie Tišnov. Po absolvování prvních nočních služeb bylo zjevné, že stížnosti obyvatel Tišnova jsou oprávněné.
V době, kdy si většina pracujících osob zaslouží odpočinek, začínal nebo pokračoval v jejich bezprostředním okolí noční život do brzkých ranních hodin. V případě některých provozoven 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Situace gradovala v letních měsících, kdy mají lidé obvykle otevřená okna po celou noc.
K regulaci provozní doby pohostinských zařízení v nejinkriminovanějších částech města bylo přistoupeno po důkladném zvážení a vyhodnocení všech dostupných poznatků a informací. Po počátečních snahách o porušování a obcházení vyhlášky ze strany obsluhy provozoven se situace zklidnila natolik, že dnes strážníci přijímají minimum oznámení a jen kontrolují a dohlíží na dodržování norem fyzicky i prostřednictvím kamerového systému. Pro zasvěcené je evidentní, že vyhláška omezující provozní dobu pohostinských zařízení v centru města byl krok správným směrem. Regulace provozní doby je dostatečně benevolentní a dostačující k tomu, aby byly zajištěny oprávněné potřeby obyvatel, v co nejmenší míře narušován veřejný pořádek a současně nebylo zásadním způsobem omezováno právo na soukromé podnikání.
Bezpečnostní situace je pravidelně konzultována s vedením Policie České republiky v Tišnově. Ze strany PČR je vyhláška jednoznačně pozitivně hodnocena z důvodu zajištění a udržení veřejného pořádku. Z pohledu MP i PČR byly omezením provozní doby omezeny negativní jevy především v podobě:
– rušení nočního klidu v brzkých ranních hodinách
– nadměrná kumulace podnapilých, hlučných osob v hustě obydlených částech města
– omezení výskytu kriminálně závadových osob, které se do těchto zařízení stahují
– rvaček, hádek, poškozování majetku (např. dopravního značení)
– znečišťování veřejného prostranství
– pospávajících a válejících se podnapilých osob na veřejných prostranstvích
– zvýšeného pohybu vozidel taxislužby
– v neposlední řadě snížení počtu záchytů podnapilé mládeže v nočních hodinách
Neoddiskutovatelně lze konstatovat, že o víkendech (MP Tišnov zajišťuje pouze víkendové noční služby) cca od 1.30 hod. je Tišnov v současné době relativně klidné, bezpečné místo pro kvalitní život a zasloužený odpočinek obyvatel. Na základě získaných zkušeností a pozitivního ohlasu by se MP nebránila rozšíření omezení provozní doby, např. na nám. 28. října, kde se v hustě obydlené zástavbě negativní jevy také projevují.

Václav Seyfert