Trocha historie

Včelařství je jedno z nejstarších odvětví živočišné výroby zabývající se chovem včel. Jeho přímý užitek spočívá v tvorbě lehce stravitelného květového medu a dalších produktů, ale v prvé řadě v opylovací činnosti, která tvoří osmdesát procent. Má tedy celospolečenský význam.

Na území našeho státu převládaly matky černé německé včely. Původní tmavá včela se dnes vyskytuje jen ojediněle. Postupně na východ to byla vlašská a balkánská včela. Kraňské plemeno bylo původně rozšířeno v jihovýchodních Alpách, na severním Balkáně, v údolí Dunaje a zasahovalo až do Karpat. Původ kraňského plemene se odvozuje z Gorenska, hornaté severozápadní oblasti Slovinska (Kraňska). Importem včel docházelo ke vzájemnému nekontrolova­telnému křížení těchto linií včel s negativním dopadem. Projevilo se to zejména v agresivitě, neovladatelnosti a ve značné rojivosti.

V šedesátých letech minulého století nastal obrat v chovu včel na bázi inseminace. Jednoznačně bylo prokázáno, že se včelou kraňskou lze docílit mnohem lepších výsledků. V sedmdesátých letech byl vy­hlášen program výměny značně překřížených místních včel za včelu kraňskou. Tyto za­čátky nebyly jednoduché a mnoho včelařů se k tomuto programu stavělo velice kriticky slovy: „Naše včela je ta nejlepší.“ Za poměrně krátkou dobu bylo dosaženo mnohem lepších výsledků. Včela kraňská má rychlý jarní rozvoj a díky dlouhému sosáku dokáže využívat lépe veš­kerou jarní snůšku.

I já jsem ve svých začátcích včelaření musel používat kuklu a všechny ochranné pomůcky při manipulaci se včelstvy. V jedné ruce kleště na vytahování rámků a v druhé kuřák, přesto jsem nemohl dokončit práci, jak byly včely nezvladatelné. Dnes je tomu jinak, díky prošlechtění stanoviště včelou kraňskou kmene Vigor. Nepoužívám žádné ochranné pomůcky. Včelaření je příjemné a pohodové. Včely nejsou agresivní a jsou zvladatelné i při kontrole v úlu. V dnešní době by nebylo ani možné pokračovat ve starém chovu včel. Rok od roku na včelnici končí medné snůšky dříve. Pokud včely nevyužijí ranou květovou snůšku na Tišnovsku, medný výnos je nízký. Dnešní kmeny včel v České republice zahrnují několik ekotypů – alpský, karpatský, dalmatský a makedonský. Alpský kmen je Singer, Troiseck, Sklenár a karpatský Vučko a Vigor. Jsou to včely mírné s rychlým jarním rozvojem a jedná se o dobrá plemena pro tvorbu oddělků, které oceňují především začínající včelaři, již chtějí rychle doplnit zimní ztráty. Příště si povíme o rostlině, která vyhání včely z lesa.

Josef Permedla

Foto: Josef Permedla