Miloslav Sonny Halas v Galerii Jamborův dům

K příležitosti nedožitých sedmdesáti let chystáme v Galerii Jamborův dům výstavu umělce, pábitele, mystifikátora, ochránce přírody a tišnovského rodáka (vlastní pílí) Miloslava Sonnyho Halase. Výstava bude představovat jeho akční tvorbu a vernisáž proběhne 22. října.
Miloslav Sonny Halas se narodil 13. října 1946 v Brně – Králově Poli, v témže roce se však Halasova rodina přesunula z Brna na Tišnovsko. Do svých sedmi let vyrůstal M. S. Halas na samotě Štymberk v údolí Loučky pod Drahonínem a poté přímo v Drahoníně. Základní školní docházku ukončil v Dolních Loučkách. V dalším životě pobýval sice převážně v Brně, ale na Tišnovsko se neustále vracel s vědomím, že soužití právě s touto kopcovitou krajinou formovalo jeho estetické cítění a životní postoje vůbec. I v období minulého režimu byla podstatným rysem Halasova života i tvorby svobodomyslnost.
M. S. Halas se vyučil v železničním učilišti v Trenčíně a v Brně elektromechanikem silnoproudu, v tomto oboru ale působil jen krátce. Pracoval jako tiskař v reprodukčním oddělení n. p. Geodézie v Brně a poté v propagaci Státního divadla v Brně. Věnoval se však především výtvarnému a konceptuálnímu umění, a to v široké škále jeho forem. Jako autodidakt dospěl k velmi osobitému výtvarnému rukopisu a projevu. Kromě obrazů a kreseb vytvářel plakáty, přebaly gramofonových desek, objekty zejména dřevěné, experimentoval s grafikou, fotografoval, ilustroval básnické sbírky, spolupracoval s divadlem Husa na provázku, pořádal četné happeningy, konceptuální, landartové a akční umění. Typickým znakem jeho rozmanité tvorby byla vždy hravost a nápaditost. Základním tématem jeho akcí se stala příroda a jeho láska k ní.
Byl solitér, stál vždy mimo oficiální výtvarné proudy a sdružení. Přesto měl během života desítky samostatných výstav a zúčastnil se i řady těch kolektivních doma a v zahraničí. V Tišnově vystavoval za svého života roku 1996, roku 2010 zde měl v Jamborově domě svoji první posmrtnou výstavu. Z Halasových děl, inspirovaných Tišnovem a jeho okolím, připomeňme alespoň obrazy „Divizna z Vysočiny“, „Řepkové pole“ a zejména triptych „Květnice hora / Besének voda / Dražší než celá Morava“. Jeho díla jsou převážně v soukromých sbírkách, nalezneme je ale také například ve sbírkách Moravské galerie v Brně, v Muzeu plakátu ve Varšavě, dokumentace jeho akcí jsou v majetku Muzea umění v Olomouci. Zejména jeho performance (akční umění) jsou zpětně hodnoceny jako významný vklad do kontextu undergroundu 70. a 80. let 20. století.
Od roku 2010 pořádá Společnost přátel M. S. Halase každoroční „Memoriál M. S. Halase“, směřující z Tišnova do Drahonína a na samotu Štymberk v údolí Loučky, kde má umělec pamětní kámen. Sonny Halas tvrdil, že na Tišnovsku je blankyt doslova na dosah. A jak stojí na jeho parte, sám se „ku modrému blankytu“ odebral v pondělí 24. listopadu 2008.

Anita Somrová, vedoucí galerie
Foto: J. Horák