Když se verše spojí s tóny

Touha zhudebnit slavné básně existuje
od nepaměti. Historicky zřejmě nejslavnějším
příkladem je Óda na radost Friedricha
Schillera, která je součástí deváté
symfonie Ludwiga van Beethovena. Tytéž
verše ovšem po svém zpracovali i Franz
Schubert nebo Petr Iljič Čajkovskij, který
navíc vytvořil opery z Puškinova Evžena
Oněgina či Pikové dámy. Další legendou
je určitě Nietzscheho dílo Tak pravil Zarathustra
s hudbou Richarda Strausse.
Zůstaneme-li na domácí scéně, některé
části Erbenovy Kytice opatřil hudbou Antonín
Dvořák, poezii se věnují i skladatelé
současní, například Marek Kopelent
dílu Vladimíra Holana.
Výrazný podíl na rostoucím počtu
zhudebněných poetických děl mají v posledním
období hlavně rockeři a folkaři.
A právě o tomto fenoménu bude pojednávat
večer s názvem Světová poezie
v české hudbě, zaměřený v tomto případě
prakticky výhradně na hudebně zpracované
překlady cizojazyčných veršů z okolní
Evropy. Pořad se uskuteční v kavárně
Muzea města Tišnova ve čtvrtek 18. října
od 18.30 hodin a bude v něm připomenuta
tvorba Franc oise Villona, Jacquese
Préverta, prokletých básníků, Williama
Shakespeara, Edgara Allana Poea, Christiana
Morgensterna, ale také například
Miguela de Cervantese, Juliana Tuwima,
Sergeje Jesenina nebo Mariny Cvetajevové.
Jejich slavné básně se totiž ne tak
dávno objevily i na domácí hudební scéně,
mimo jiné v interpretaci C & K Vocalu,
Jana Spáleného, Petra Skoumala, Vladimíra
Merty, Báry Basikové, případně skupin
Makyota či Budoár staré dámy.
To vše bude ale jen malý předkrm
k tomu, co přijde na řadu o týden později.
Ve čtvrtek 25. října vystoupí od 19.30 hodin
v sále Městského kulturního střediska
v Mlýnské ulici písničkář Jan Žamboch
aka Wolf Lost In The Poem (Vlk ztracený
v básni) se svým unikátním projektem
věnovaným ženám básnířkám z celého světa.
Autor a interpret pochází z Valašského
Meziříčí, před více než 15 lety založil folkovou
skupinu Žamboši, v poslední době je
známý i z televize Noe, kde je hlavní tvůrčí
osobností pořadu Mezi pražci věnujícího se
folku a world music. Kromě alb své kapely
vydal i dvě desky sólové: Guitar & Forest
(2013) je dílo výhradně instrumentální, ovšem
Nepřipoutaný (2017), který byl vloni
v anketě rozhlasové stanice Proglas vyhlášen
deskou roku, je právě tím, o čem zde
píšeme. Okouzlen díly i osudy ženských
autorek zkomponoval Jan Žamboch desítku
písní, v nichž skládá svůj hold právě jim.
„Mne se verše básnířek více dotýkají. Cítím
z nich jinou naléhavost, i když to může být
jen subjektivní pocit. Vlk si zkrátka vybral
srdcem a čuchem, ty ženský mě ťaly
do hloubky,“ říká autor. Na albu najdeme
již vzpomínanou Marinu Cvetajevovou, její
ruskou současnici Annu Barkovovou (právě
o jejím tragickém životě pojednává nedávno
natočený český film 8 hlav šílenství
s Anetou Langerovou v hlavní roli), americko-
britskou utajenou hvězdu 19. století
Emily Dickinson, ovšem kromě nich i autorky
u nás v podstatě téměř neznámé, ať
už jde o Polku Justynu Bargielskou, Finku
Vilje-Tuulie Huotarinen, tibetskou básnířku
Özer, nejslavnější romskou autorku
Bronislawu Wajs, Španělku Claru Janés,
Francouzku Marceline Desbordes-Valmor
nebo nezkrotnou surrealistku Joyce Mansour
původem z Egypta. Jan alias Wolf se
sám doprovází na několik nástrojů a písně
doplňuje i svým vysvětlujícím komentářem.
Nenechte si ujít opravdu nevšední zážitek
úplně jiného kalibru, než na jaký
jste dosud byli zvyklí.

Václav Seyfert

Foto: archiv Jana Žambocha