Co je psáno v Kronice 20. století? (Únor 1948)

Co je psáno v Kronice 20. století? (Únor 1948)

12. prosince 1943 Byla uzavřena spojenecká smlouva ČSR a SSSR. Podepsali ji v Moskvě Zdeněk Fierlinger, V. M. Molotov v přítomnosti J. V. Stalina a E. Beneše. Podle Stalinovy interpretace zasahování Sovětského svazu do vnitřních záležitostí poválečného Československa legalizovala.

4. dubna 1945 V Košicích složila do rukou prezidenta Beneše slib první československá vláda, nazývaná vládou Národní fronty. Byla vytvářena od 17. března 1945 na poradách v Moskvě. Byl vypracován Košický vládní program s cílem vytvořit centralizovaný stát s plánovitě řízeným hospodářstvím. Třetinu míst v nové vládě zaujali komunisté.

29. až 30. dubna 1945 V Praze ustaven vrcholný orgán domácího odboje pro poslední dny válkyČeská národní rada.

7. května 1945V Remeši byla podepsána bezpodmínečná kapitulace Německa.

16. května 1945 Do Prahy se vrátil prezident Beneš.

29. června 1945 Byla podepsána mezi ČSR a SSSR smlouva o Zakarpatské Ukrajině (Podkarpatské Rusi).

V letních měsících 1945 Tisk a knihy píší o znárodnění v ČSR, zavedení nové koruny československé a odsunu Němců.

13. března 1946 V ČSR byly vyhlášeny první národní podniky.

22. dubna 1946 V Československu byly vytvořeny jednotné odbory – ROH v čele s A. Zápotockým.

26. května 1946 V československých parlamentních volbách zvítězili komunisté.

19. června 1946 Edvard Beneš byl podruhé zvolen československým prezidentem. Pověřil na základě voleb z 26. 5. 1946 sestavením nové vlády Klementa Gottwalda. Komunisté zahájili s ostatními stranami v rámci Národní fronty boj o likvidaci demokracie v Československu.

13. září 1946 – USA zastavily finanční podporu Československu, protože podporovalo protiamerickou politiku SSSR.

24. září 1946 Ministerstvo zemědělství předložilo osnovu socializačních zemědělských zákonů.

25. října 1946 Parlament ČSR přijal dvouletý hospodářský plán.

Únor 1947 Po ostré nótě Valeriána Zorina proti článkům Pavla Tigrida byl Tigrid Janem Masarykem zbaven místa na Ministerstvu zahraničí.

12. května 1947 Vedení Komunistické strany Slovenska stanovilo směry útoků proti Demokratické straně s cílem zbavit ji vlivu na Slovensku.

10. července 1947 Československo odvolalo svoji účast na Marshallově plánu (Klement Gottwald, Jan Masaryk, Prokop Drtina aj.). Dle Stalina se jednalo o „Vopros družby“. Pro západní demokracie se Československo stalo sovětským satelitem.

10. září 1947 V Praze byl odhalen pokus o atentát na tři ministry, a to Masaryka, Zenkla a Drtinu. Pátrání vedlo do obce Krčmaň u Olomouce. Skříňky na pekelné stroje byly vyrobeny na objednávku komunistického poslance Jury Sosnara.

11. září 1947 Mezi komunisty a sociálními demokraty došlo k dohodě o milionářské dávce a nové ústavě. 21. října 1947 byl návrh zákona o milionářské dávce schválen.

16. září 1947 Na Slovensku bylo odhaleno údajně protistátní spiknutí s cílem obnovit samostatný Slovenský stát. Do vazby byli vzati funkcionáři Demokratické strany.

5. října 1947 Západní demokracie je označena za „imperialismus“.

10. října 1947 Klement Gottwald zveřejnil svůj návrh pětiletého plánu podle sovětského vzoru.

28. října 1947 Komunisté označili poprvé vznik ČSR za důsledek VŘSR.

27. listopadu 1947 ÚV KSČ rozhoduje o vedení neúprosného boje proti reakci.

5. prosince 1947 Generální tajemník KSČ Rudolf Slánský prohlásil kritiku SSSR za hanobení a velezradu.

7. ledna 1948 Československá vláda rozhodla o vyvlastnění orné půdy nad 150 ha a veškeré půdy nad 250 ha.

20. února 1948 V Praze vypukla vládní krize, 12 nekomunistických poslanců podalo demisi.

22. února 1948 Koná se sjezd závodních rad, byla přijata rezoluce požadující demisi ministrů a znárodnění všech podniků s více než 50 zaměstnanci.

23. února 1948 Je dokončeno vyzbrojování Lidových milicí.

25. února 1948 – Prezident Beneš přijal demisi demokratických poslanců a podepsal vytvoření vlády podle Gottwaldova návrhu.

26. února 1948 V Praze začalo zatýkání opozičních poslanců bez ohledu na jejich imunitu. Nastává komunistický převrat za dozoru zvláštního Stalinova emisara, Valeriána A. Zorina, označovaný za parlamentní cestu socialistické revoluce.

Únor 1948 – Vítězství??? Ne!!! Totalita a zvůle 41 dlouhých let!!!

Petr Fruhwirt

Foto ilustrační

 

 

Další článek:
Předchozí článek: