Listopad 2015

Tišnovsko ve filatelii

Klub filatelistů v Tišnově byl založen v roce 1950 a stále je dotován z prostředků Městského úřadu Tišnov, zvláště v poskytování klubové místnosti v Městském kulturním středisku. Mimo jiné exponáty zpracovali členové klubu sbírku na téma „Známky a razítka tišnovského regionu“ a s tímto námětem chci čtenáře stručně seznámit.

Nejčastěji je zobrazován hrad Pernštejn. Na toto téma pošta vydala jedenáct druhů známek, první již v roce 1926. Nejznámější z nich je zelená třicetihaléřová známka vydaná v roce 1960 a její platnost skončila roku 1993. Byla vydána na dnešní poměry v neuvěřitelném nákladu 585 milionů kusů a překonala všechny rekordy v počtu vydaných známek.

Druhým nejčastějším známkovým objektem z tišnovského regionu je klášter v Předklášteří. V roce 2003 vyšla známka s detailem Porta coeli i jako známkový sešitek a též jako obálka FDC (prvního dne vydání) s návrhem kresby od Emanuela Raného ze Štěpánovic. Součástí vydání je též pamětní list s příležitostným razítkem a podpisy autorů. V roce 2004 byla vydána známka na téma „Technické památky“ – historický dřevěný most přes řeku Svratku v Černvíře včetně vydání obálky FDC a soukromé dopisnice. Příležitostná razítka pošty Tišnov byla použita při odhalení pomníku ve Skaličce v roce 1945, při oslavě 90. výročí narození Josefa Jambora, k výročí 700 let města Tišnova v roce 1959, k výstavě mladých filatelistů v roce 1989 a k 100. výročí zprovoznění železniční tratě Tišnov – Žďár nad Sázavou. Tyto akce jsou již minulostí.

Mezi plánovaná vydání České pošty, která souvisí s tišnovským regionem, patří nová známka na téma „Umění na známkách“ od malíře Bohumíra Matala (viz obrázek). Známka v hodnotě 30 Kč bude vydána 11. listopadu 2015 ve čtyřech blocích a na obálce FDC (první den vydání). Téma kresby FDC a příležitostného razítka je převzaté z děl autora.

Bohumír Matal se narodil v roce 1922, žil a pracoval v Brně. Vystudoval Školu uměleckých řemesel a po ukončení studií v roce 1941 byl zatčen gestapem a odvezen do lágru Lohbruck u Breslau, kde pracoval jako dělník až do konce války. Vrátil se ve velmi špatném zdravotním stavu. Po politických změnách v roce 1948 se uzavřel a omezeně vystavoval jen s kamarády.

V roce 1968 koupil Kadlecův mlýn v Prudké u Doubravníka a následně jej přebudoval na ateliér. Byl velmi společenský člověk a ve mlýně často přijímal návštěvy známých umělců i z Prahy, například Miroslava Horníčka, Jiřího Suchého a jiné. Jeho umělecké dílo je velmi rozsáhlé a nejčastějšími náměty jsou vzducholodě, cyklisté, člověk a město, civilizace a industrializace, přístavy a další. Vydávaná umělecká díla na téma „Umění na známkách“ s předlohami známých umělců pokračují vždy na podzim již od roku 1994 a pocty zařadit se mezi uměleckou elitu se Bohumíru Matalovi dostalo sedmadvacet roků po jeho smrti. Zemřel v roce 1988 ve věku 66 let v Prudké u Doubravníka. Jeho rodina přestavěný mlýn neopustila a žije v něm nadále.

František Vala